Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když obr pomáhá obrům. Čínský basketbalista se rozhodl zachránit slony

  18:58aktualizováno  18:58
Jao Ming byl ještě před pár lety velkou basketbalovou hvězdou. Po konci kariéry se rozhodl, že své úsilí bude směřovat směrem k ochraně zvířat. Nejprve pomohl žralokům, nyní se snaží přesvědčit Čínu, aby se vzdala své záliby ve slonovině. Pytláci kvůli ní zabijí desítky tisíc slonů ročně.

Čínský basketbalista Jao Ming při návštěvě keňské rezervace Samburu | foto: The TimesProfimedia.cz

Symbolika při pohledu na 2 metry a 29 centimetrů vysokého Jao Minga, když se zpovzdálí dívá na stádo slonů, je jasná. Čínský obr se vydal na pomoc obrům ze zvířecí říše. A ne náhodou. Čína totiž platí za největší světové odbytiště slonoviny. Za poslední tři roky tak v Africe rukou pytláků zemřelo na sto tisíc slonů, jak uvádí organizace PNAS (celou studii v angličtině najdete zde).

USA a slonovina

Bílý dům v únoru letošního roku zakázal obchod s výrobky z africké slonoviny. Týká se to veškerého dovozu do USA a vyvézt lze pouze některé starožitnosti z tohoto materiálu. Prezidentský dekret představuje další krok ve snaze pomoci africkým zemím při boji proti pytláctví, které ohrožuje početní stavy slonů a nosorožců. "Tento zákaz představuje nejlepší způsob, jak zajistit, že americký trh nebude přispívat k úbytku slonů žijících v africké přírodě," zdůraznil Bílý dům.

Náhodou není ani fakt, že slonům pomáhá zrovna Jao Ming. Když před více než deseti lety vstupoval do slavné NBA, dívali se na něj s nedůvěrou. On však dokázal překonat předsudky a Amerika si ho oblíbila. Nyní je před ním podobný úkol - přemostit kulturní propast mezi Čínou a Afrikou.

Ming se do Afriky poprvé vydal v roce 2012 (více o jeho první cestě zde). Pod patronací organizace WildAid na vlastní oči spatřil krutou realitu života ohrožených zvířat. V dokumentárním filmu stojí jinak klidný Ming v slzách nad mrtvolou slona, kterému chybějí oba kly.

„Předtím to pro mě byla jen a pouze čísla - kolik tun slonoviny a kolik peněz pochází z tohoto byznysu. Čísla jsou někdy tak chladná. Když pak navštívíte Afriku, je to unikátní. Cítil jsem, že mám s těmi zvířaty určité pouto,“ cituje Minga server The Washington Post. Okamžitě mu prý bylo jasné, že chce slonům pomoci (na krátký spot, který Jao Ming natočil pro WildAid, se můžete podívat zde).

Slonovina, jako zdroj peněz pro teroristy

Úkol to však bude více než těžký. S ekonomickým růstem Číny se slonovina stává stále žádanějším zbožím. Vyrábějí se z ní luxusní dekorace i malé dárky, Číňané také věří, že prášek ze sloních klů očistí tělo od toxinů..

Rostoucí poptávky komunistické velmoci po slonovině využívají i některé teroristické skupiny. Nezanedbatelné zisky z obchodu se slonovinou plynou mimo jiné na účty somálských milicí Šabáb či ugandské Armády Božího odporu. Situace došla až tak daleko, že slonovina začíná nahrazovat krvavé diamanty (více o slonovině jako zdroji peněz pro teroristy najdete zde).

Fotogalerie

„Ekonomika Číny roste. Stále více lidí si nyní žije dobře, měli bychom však být v našich tužbách a přáních racionální. Pokud to nedokážeme vybalancovat, je očividné, že nadále nebudeme moci na této planetě žít. Kdyby existoval seznam druhů podle pořadí, jak budou vymírat, jsem si jistý, že lidi by nebyli až na konci seznamu,“ vysvětluje Ming.

Sloni byli v roce 1989 zařazeni do seznamu CITES I, čímž byl obchod se slonovinou víceméně celosvětově zakázán. Keňa v té době demonstrativně spálila veškeré zásoby zabavené slonoviny. Zákaz obchodu se však podařilo udržet pouze 10 let.

Pak kvůli tlaku některých zemí na uvolnění obchodu byly v roce 1997 některé populace slonů přeřazeny do slabší kategorie ochrany - do CITES II. Od roku 2005 obchod se slonovinou znovu dramaticky narůstá a vrátil se již na úroveň před rokem 1988 (více o CITES se dočtete na webových stránkách České inspekce životního prostředí).

Úspěch v boji za záchranu žraloků

Boj Minga však nemusí být marný. V minulosti totiž slavil úspěchy při snaze o ochranu jiného živočišného druhu – žraloka.

Polévka ze žraločích ploutví

Žraločí ploutev údajně působí afrodiziakálně, posiluje funkce orgánů, zpomaluje stárnutí a zamezuje vzniku rakoviny. Žádný z těchto mýtů však nebyl nikdy vědecky potvrzen.

Pravidelná konzumace naopak zdraví spíše uškodí, protože v důsledku znečištění oceánů jsou jejich ploutve plné těžkých kovů a olova, což může způsobit onemocnění ledvin, neplodnost či nervové poruchy

Ten je totiž v Číně považován za velkou pochoutku. Ming za podpory WildAid opakovaně vystupoval na veřejnosti a upozorňoval na krutý lov žraloků i jejich postupné vymírání. Objevil se dokonce v sérii reklamních spotů.

Odvážná kampaň zapůsobila na podnikatele Jima Čanga, který se následně stal velkým ochráncem žraloků. Čang následně přesvědčil asi třicítku členů čínského parlamentu, aby přednesli návrh zákona o zákazu dovozu žraločích ploutví. Parlament však návrh smetl ze stolu. Úspěch však přeci jen slavil a čínské úřady se začaly o problematiku hlouběji zajímat. Výsledek? V červnu roku 2012 vláda zakázala podávání polévky ze žraločích ploutví na oficiálních akcích a rautech.

Efekt byl podle všeho obrovský. V únoru loňského roku úřady oznámily, že během období jarních prázdnin klesla spotřeba polévky ze žraločích ploutví o 70 procent oproti stejnému období v loňském roce (více o klesající spotřebě žraločích ploutví v Číně se dočtete zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.