Ministr obrany Martin Barták ve své kanceláři

Ministr obrany Martin Barták ve své kanceláři | foto: David Neff, MAFRA

Barták: Korupce a pandury? Za mě ne

  • 87
Pořádnou bouři vyvolala nedávno reportáž MF DNES, ve které dva bývalí manažeři firmy Steyr hovořili o pozadí nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu. Pod palbou se ocitl i ministr obrany Martin Barták. Jak se dívá na celou kauzu on?

Pane ministře, spíte v posledních týdnech dobře?
O něco hůře než normálně. Asi narážíte na informace v médiích o mé osobě. Jinak spím celkem dobře, ale taková věc nikomu nepřidá.

Ano, ptal jsem se kvůli kauze kolem nákupu obrněných vozů Pandur, o které se hodně píše a hovoří a objevuje se v ní i vaše jméno.
Jenže v mém případě došlo k účelovému poškození mého jména, které může mít osobní či širší souvislosti. Takže ano, vkrádá se to do mých myšlenek někdy i v noci.

Bývalí manažeři firmy Steyr, kteří se měli podílet na obchodu s pandury, tvrdí, že jste jedním z českých politiků, který se zúčastnil zákulisního jednání o této věci. Zúčastnil?
Když se na ministerstvu obrany věci začaly měnit a dosáhli jsme některých úspěchů, tak odešli z úřadu i lidé, kteří se mohou cítit ublížení a cítí zášť. Měli jiné představy o fungování ministerstva i armády. Mám dojem, že je to proto svým způsobem uměle vyvolaná a vyprovokovaná kauza. Moje osoba má být co nejvíce poškozena, protože změny někomu prostě vadí. Přitom z ministerstva skutečně unikají informace, jsou to polotovary dokumentů, aby mi v přípravné fázi co nejvíce ublížily. Jsou to lži. Zeptejte se ale vojáků, co si myslí. Řekl bych, že ti budou více spokojení.

Neodpověděl jste mi, zda jste jednal zákulisně o pandurech, jak o tom hovoří někteří lidé.
To, co jsem říkal před chvilkou, bylo vysvětlením, proč někde v tomto případě figuruje moje jméno. Moje role v případě pandurů byla vyjednávací a koordinační. To, o čem píšete v MF DNES, je v mém případě naprosto vyloučené.

Odpovíte mi už ale na otázku, zda jste zákulisně jednal o pandurech, jak to naznačují některé zdroje?
Od dvou aktérů, Habitzla a Jedlaucnika, které natočil na kameru váš redaktor Kroupa, nemohou pocházet žádné relevantní informace. Neznají mě. Nepřišel jsem s nimi nikdy do styku, vůbec je neznám. Oni jsou léta vzdálení od projektu, vůbec na něj při jednání u nás neměli žádný vliv. Jejich role byla nulová. Mnohokrát jsem se to snažil vysvětlit i MF DNES, ale moje vyjádření byla otištěna jen ve zkrácené podobě. A ty dva jsem nikdy neviděl.

Vy tedy tvrdíte, že nevíte nic o možné korupci?
Vy si myslíte, že by takto jednal významný nadnárodní koncern? Že měl pak někdo vyjednat na základě individuálního rozhodnutí dražší kontrakt? To je absurdní! Je to hloupá konstrukce. Realita byla jiná.

Ale některé indicie nasvědčují, že se může jednat o korupční chování. Vy ho nevidíte?
Nevím o něm. V době, kdy jsem se k tomu dostal já, určitě ne. Naprosto to vylučuji. Nemohu se vyjádřit k tomu, když se o tom jednalo za vlád ČSSD. Nebyl jsem u toho.

Nepokusil se vás někdo uplatit třeba mimo oficiální vyjednávání?
Ne. Mnoho lidí se to samozřejmě snažilo ovlivnit, ale spíše z důvodu toho, aby například český obranný průmysl v tom mohl hrát důležitou roli. I my jsme koneckonců tlačili na to, aby v tom byly maximálně přítomné naše firmy. A to se podařilo. Podílejí se podstatně na výrobě pandurů a pracují na vývoji některých komponentů.

Provize bývají součástí obchodů. Zejména těch velkých a v případě zbraní. Z toho plynou různá podezření, nemyslíte?
V žádném případě nesmějí být provize spojovány s politiky. Já jsem nebyl u žádné zakázky. Konzultantské smlouvy jsou něco jiného, ty jsou ve světě běžné.

Martin Barták

Narozen 14. února 1967 v Praze. Je lékař a politik. Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval pak v pražské Nemocnici Na Homolce. V letech 2006 až 2009 byl prvním náměstkem ministryně obrany. Od 8. května 2009 je ministrem obrany a místopředsedou vlády. Hovoří anglicky, rusky a německy. Je ženatý.

U žádné zakázky? Vždyť jste náměstkem a teď ministrem obrany.
Ten, kdo zná procesy, jak probíhají na ministerstvu obrany, ví, že jeden člověk nemůže sám o něčem rozhodnout. Komise mají i desítky lidí a ti lidé jsou pod výsledkem podepsaní. Já jsem se dostal ke kontraktu o pandurech až při vyjednávání nové smlouvy. Nemohl jsem rozhodnout sám. Nepsal jsem novou smlouvu, nedělal právní věci ani cenové návrhy. Zastřešoval jsem jednání a mým protějškem byl prezident General Dynamics pro Evropu John Ulrich. Jednání byla velmi tvrdá. General Dynamics byla těžkým partnerem, ale nakonec se nám podařilo vyjednat dobré podmínky. A pozor! Velení armády si řeklo, jaké stroje chtějí, kolik jich má být a jak mají vypadat. Nemohli jsme ani měnit některá zadání z původního tendru, protože by se mohli ozvat ostatní uchazeči.

Před Steyrem, jejž pak pohltil americký General Dynamics, se přitom dokonce i ve Sněmovně tvrdilo, že tento kontrakt získá finská firma Patria a že měl být ještě o miliardu dražší. Je to tak?
Ano, dala nabídku ještě o miliardu dražší. Nevím, proč někteří lidé tehdy přesto říkali, že vyhraje. Neměli byste to prozkoumat? Když kontrakt vznikal, tak jsem operoval hlavy a páteře v nemocnici jako neurochirurg. Ani jsem nevěděl, že existuje Steyr. Ani v roce 2006, když byla smlouva podepsána, jsem o tom nic bližšího nevěděl. Po nástupu na ministerstvo obrany jsem se s tím blíže seznámil a očekával jsem plnění smlouvy. To se ale nestalo.

Dohoda pak byla za premiéra Topolánka vypovězena. Jaké hlavní nedostatky byly dodavateli vyčítány?
Vzhledem k obchodnímu vztahu nemohu zveřejňovat jednotlivé detaily. Ale existovalo 24 až 25 neshod. Proběhly nezávislé zkoušky na mnoha místech a stroje v nich nevyhověly. Navíc některé věci byly zpožděny v čase a nebylo možné, aby šly do těch zkoušek. Takže jsme smlouvu vypověděli, protože zboží nebylo dodáno řádně a v čas.

Pak nerozumím tomu, proč by nám měla hrozit arbitráž, když zboží nebylo dodáno řádně a včas?
Druhá strana odstoupení od smlouvy neuznala a deklarovala, že by se obrátila na soud, pokud nedojde k další shodě. Chtěla by kompenzaci nákladů, které už do projektu vložila. Hrozilo, že se dostaneme do situace, kdy už nebudeme mít možnost celý proces ovlivnit a změnit, a pak by bylo ve složité situaci nejenom ministerstvo, ale i Česká republika. Jenže to nebylo moje rozhodnutí, aby se smlouva vypověděla a aby se jednalo dál.

Čí rozhodnutí to tedy bylo?
Návrh předložila na základě podkladů ministerstva tehdejší ministryně Parkanová vládě a ta rozhodla.

Za jak dlouho byly ve skutečnosti odstraněny nedostatky na strojích?
Trvalo to déle, než se původně uvažovalo, protože vypovězení smlouvy zabrzdilo i práci u druhé strany až do doby, kdy nebylo jasno, jak se bude pokračovat dál. Odběr strojů začal až loni.

Byla původní smlouva, kterou dojednaly vlády pod vedením ČSSD, pro nás nevýhodná?
Netroufám si to hodnotit jednoznačně. Nejsem právník ani expert na vyzbrojování. Z dnešního pohledu to šlo udělat lépe, ale to je jen kdyby, kdyby... Nová smlouva je pevnější a pro nás výhodnější. Nižší počet vozidel lépe odpovídá reálným potřebám armády.

Proč jsme původně chtěli 400 transportérů, pak 199 a nakonec 107?
Pramení to z historických reminiscencí. Armáda kdysi nakupovala obrovské množství techniky a nikdo příliš nevěděl proč. Už jsem o tom hovořil na začátku rozhovoru – na ministerstvu a generálním štábu armády pořád existují lidé, kteří přemýšlejí postaru. Měli jsme tisíce transportérů a tanků. Dnes máme 32 tanků. Uživatelem těch transportérů je armáda, ne ministerstvo obrany. Ale ani těch 400 kusů nebylo vystřeleno od boku. Změnil se ale pohled na to, co má armáda dělat a jak má fungovat.

Proč 107? Nemohlo jich být méně?
Vyplynulo to z potřeb vojáků a požadavku náčelníka generálního štábu. Rozhodlo se podle toho, jak mají být vojáci zabezpečeni, zda budeme působit v zahraničních misích. Původní kontrakt hovořil o osmnácti modifikacích těch strojů, dnes je modifikací jen pět. Sto sedm je rozumný počet, odráží naše potřeby. A pandur má životní cyklus pětadvacet let.

Otázka je, zda jsme potřebovali tak drahé vozy s takovým vybavením?
Někdy k tomu padají neopodstatněné, až hloupé dotazy...

Při podezření z korupce není žádná otázka neopodstatněná.
Například otázka, proč má plavat? Proč má působit v arktických podmínkách? Vy snad víte, kde budeme působit a za jaké situace za deset let v misích? Vy snad víte, jaká bude třeba za patnáct let bezpečnostní situace ve světě? Dám příklad, proč plave. Chtěla to tak armáda, protože bylo zvykem, že naše technika to uměla. Chci připomenout povodně v České republice, u kterých vojáci zasahovali. Jak se hodilo, že stroje uměly plavat! Podobná situace se může opakovat a nikdo potřebnou techniku nemá. Jen armáda. Kdyby pandury neplavaly, tak nás sežerete jako první, že nemáme stroje, které by zachraňovaly civilisty, když to bude potřeba. Tím neříkám, že pandur plave kvůli možným povodním u nás, ale podobný stroj musí sloužit vojákům i civilistům.

Jenže pandury jsme koupili daleko dráž než například Portugalci. Lze to rozumně vysvětlit?
Je nesmysl porovnávat neporovnatelné. Podívejte se na nás dva. Dvě zcela jiné osoby...

...to je pravda, ale ani já, ani vy nejsme pandur. Proč o tolik jiná cena?
Portugalci chtěli větší množství a jinou modifikaci. Náš transportér je kvalitativně úplně jinde než ten portugalský. Jeho vybavení je jiné. A dalo se samozřejmě pořídit ještě daleko dražší vybavení.

Jak vysvětlíte rozdíl v ceně mezi původním a novým kontraktem?
To je nepravdivý mýtus šířený médii, že nové stroje jsou o třetinu dražší. Kromě inflace je rozdíl nákladů hlavně v tom, že armáda požadovala více kvalitnějších a sofistikovanějších vozidel na úkor těch levnějších.

Používané technologie jdou u zbraní rychle dopředu. Viděli jsme to u Američanů v Iráku či teď Afghánistánu. Dá se laicky říci, že cena může být jakkoli vysoká, když se dá na stroj nejlepší výzbroj a vybavení?
V podstatě to tak je. Naše pandury nejsou žádné Rolls-Royce, jak někdo říká. Podle expertů a českých vojáků, kteří mají zkušenosti ze zahraničních misí, jsou lehce nadprůměrné. Jsme malá armáda, nemůžeme si koupit padesát modifikací, aby sloužily na všechny věci. Musí to být univerzální stroj, proto má i nadprůměrné vybavení. A když hovoříte o ceně, tak z výroby pandurů žijí české firmy, a to nejenom zbrojovky. O tom se ale nepíše. Ty společnosti mají práci na pětadvacet let.

Do vlády vás nominovala ODS. Předseda strany Mirek Topolánek řekl, že je to "evidentně zkorumpovaná zakázka". Tak proč více nekřičíte? Proč se proti ní nebouříte?
Zeptejte se Mirka Topolánka, jak to myslel. Podle mě to evidentně zkorumpovaná zakázka nebyla.

A co ostatní zakázky na ministerstvu obrany, o nichž se také spekuluje, jak proběhly. Jak chcete zaručit, že v tom nebude korupce?
Jenže u nás probíhá možná daleko větší kontrola než na některých jiných úřadech. Ani já, ani moji kolegové jsme si nevymysleli zákon číslo 38, který říká, že partnerem při zbrojních obchodech musí být česká firma, nebo to musí být uskutečněno formou stát – stát. Ale to druhé se dělá dost těžko.

Řekněte mi, jak chcete zabránit dalším podezřením z korupce?
Představíme program, který má korupci zamezit. Odhaduji, že se to opět nebude mnoha lidem líbit. Zúčastnily se toho i nevládní organizace a ty řekly, že považují naše mechanismy na zabránění korupci za správné a dobré.

Po vašem nástupu na ministerstvo obrany se vám nezdál obchod s pandury podezřelý?
Neměl jsem o tom informace. Vy si nevzpomínáte, co psala MF DNES po podepsání smlouvy? Nijak jste to nezpochybňovali. Proč jste tehdy neprotestovali?

Tehdy nebyly informace o možném korupčním chování jako dnes. Také v případě stíhaček Gripen britské orgány až po letech řekly, že peníze na úplatky ve výši stovek milionů korun byly použity podle všeho i v Česku. Zde však policie nic nevyšetřila. Přitom se blíží doba, kdy gripeny zřejmě definitivně koupíme. Mám obavu, že politici se v tom budou opět angažovat podezřelým způsobem.
Ano, v průběhu příštích let bude muset padnout rozhodnutí, ale to už je na nové vládě a novém parlamentu. A média ať to hlídají od začátku.

Ještě jedna věc, o které také hovořil Mirek Topolánek. Že prý byla jeho ministryně obrany Vlasta Parkanová slabá, a že proto jste musel pandury dotáhnout do konce vy. Podivné prohlášení, nemyslíte?
Nebudu to komentovat. S ministryní Parkanovou jsem spolupracoval dobře. Pověřila mě tím proto, že to byla záležitost velké mezinárodní důležitosti s přesahem do ciziny. Byl jsem náměstkem pro zahraničí. Na většinu věcí při dohadování ale měli velký vliv lidé z naší sekce vyzbrojování, vojáci z vedení armády, právní týmy. Každá strana kontraktu chtěla samozřejmě víc pro sebe. Já jsem to jen koordinoval a hájil zájmy země a ministerstva.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video