Podle něj není v tuto chvíli české území nijak chráněno proti balistickým raketám, i když nedůvěryhodné režimy například v Íránu nebo Severní Koreji takovými střelami, které by Evropu ohrožovaly, zatím nedisponují. "Darebácké země na jejich vývoji ale prokazatelně pracují," poznamenal Barták.
Požadavek, aby americké komponenty protiraketové obrany byly součástí systému NATO, není podle Bartáka už na místě. Aliance dala nedávno jasně najevo, že tomu tak bude. Americký systém totiž nepokryje jižní státy NATO jako Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Turecko.
Tyto země by měl podle plánů expertů ochránit vlastní systém NATO proti raketám krátkého a středního doletu, který aliance chystá na rok 2010. Americký a alianční systém by pak fungovaly společně a navzájem se doplňovaly.
Podle experta na protiraketovou obranu Luboše Marka z ministerstva obrany bude ochranu těchto zemí zajišťovat alianční systém v podobě křižníků a dalších předsunutých prvků protiraketové obrany. "Tyto prvky spolehlivě zničí balistické střely už při startu," řekl.
USA si přejí rozmístit v Polsku desítku protiraketových střel a v Česku radar dalekého dosahu. Systém má podle americké strany chránit USA a evropské spojence před případným raketovým úderem ze států jako Írán či KLDR.
Reakce ruských představitelů včetně ruského prezidenta Putina nebo šéfů ozbrojených sil jsou však velmi chladné, i když Američané oficiálně nabídli Moskvě spolupráci. Rusko vidí v americkém systému hrozbu narušení strategické rovnováhy a varuje, že podnikne protiopatření.
"Rusku není nic tajeno," konstatoval Barták. Po setkání s ruskými představiteli minulý týden podle něj vše směřuje k tomu, že Rusko naopak zintenzivní jednání. "Rusko má zcela evidentní snahu se na obraně podílet," řekl Barták. Zapojení Ruska do projektu alianční ochrany si navíc přeje i většina členských zemí NATO.
