Vít Bárta na mimořádné tiskové konferenci VV vysvětloval, proč ministři z jeho

Vít Bárta na mimořádné tiskové konferenci VV vysvětloval, proč ministři z jeho strany nepodpořili výdajové limity rozpočtu na příští rok. | foto: ČTK

Bárta: Miliardy církvím? Nejdříve musí Kalousek ukázat, kde je vezme

  • 367
Tak příznivá konstelace pro církevní restituce ještě nebyla. Koalice má jasnou většinu ve Sněmovně, kardinál Dominik Duka dobré vztahy s prezidentem Václavem Klausem a na něj zase dá šéf poslanců VV Vít Bárta. Přesto určil Bárta novou podmínku, aby VV na odškodnění kývly. "Musíme nejprve vidět, kde se na to najdou peníze," řekl iDNES.cz Bárta.

Mysleli byste si, že když se vládní strany domluvily s církvemi a zbývá doladit jen detail, jak dlouho ještě stát bude dávat peníze na platy duchovních, že je schválení odškodnění církví "tutovka"? Mýlili byste se.

Vládní Věci veřejné celou záležitost znovu komplikují. I když měly ve společné vládní komisi dva své zástupce - místopředsedkyni Kateřinu Klasnovou a poslance Michala Babáka.

"Procesní debata a shoda s církvemi na tom, jak by jejich odškodnění mohlo vypadat, je jedna věc, schvalování zákona věc druhá. Nevidíme zatím, kde se na to vezmou peníze, a čekáme, že nám to ministr financí Miroslav Kalousek nejprve jasně ukáže," prohlásil Bárta. A to, že to bude pro VV klíčové při jejich dalším postupu, potvrdila iDNES.cz i vicepremiérka a místopředsedkyně strany Karolína Peake.

Za 30 let mají církve dostat 59 miliard korun. Částku by ještě zvedla inflace

Podle návrhu vládní komise, na kterou církve kývly, by jim stát od roku 2013 měl naturálně vrátit majetek v hodnotě asi 75 miliard korun. Jde přitom o lesy, pole či rybníky. Kromě toho by stát v příštích 30 letech měl církvím postupně vyplatit 59 miliard korun, přičemž by měla být zohledněna inflace. Postupné vyplácení by ale neznamenalo, že by dosud nevyplacená částka byla úročena.

"Máme pochybnosti, zda se peníze na to dokážou najít, jestliže jsou problémy najít peníze na dopravní infrastrukturu nebo pro školství," řekl iDNES.cz Bárta. Předseda strany VV Radek John se v obdobném duchu vyjádřil ještě předtím, než církve kývly na nabídku od vládní koalice.

Základní problém, který nyní stoupenci církevních restitucí ve vládní koalici budou muset vyřešit, je to, jak přesvědčit Věci veřejné, že roční splátka zhruba 2 miliard korun, která se bude muset v rozpočtu najít, nebude na úkor těch věcí, které VV považují v rozpočtu za prioritu. "Jakékoli krácení výdajů je otázkou politického rozhodnutí a je třeba si uvědomit, že na všechno, co koalice slíbila v koaliční smlouvě, peníze nejsou," prohlásil Bárta.

Pro jeho stranu by byl přijatelný i model, že by se církve hned dočkaly naturální restituce, zatímco s finančním odškodněním rozloženým do třiceti let by se začalo později - prakticky až v příštím volebním období.

Hašek: Platit církvím miliardy je neúnosné. Dejme majetek do nadace a církve financujme z výnosů

Michal Hašek, Jaroslav Palas a Bohuslav Sobotka po jednání o moravskoslezských

Podobný názor jako Věci veřejné má i první místopředseda ČSSD, jihomoravský hejtman Michal Hašek. "V současné rozpočtové situaci, kdy vláda plošně škrtá platy lidem, sociální dávky, škrtá peníze na regionální železniční dopravu, nevidím jako společensky únosné a přijatelné poskytnout finanční náhradu církvím v celkovém objemu desítek miliard korun," uvedl Hašek.

Preferuje model nadace, do které by byl vložen definovaný majetek, a z výnosu by byly církve financovány.

Vrátit církvím významnou část majetku, o který přišly po roce 1948, a za zbytek vyplatit odškodnění se neúspěšně pokoušela už vláda Mirka Topolánka. Církve měly dostat zpět méně lesů a půdy, ale vyšší částku 83 miliard korun, kterou by stát vyplácel 60 let. Proti tomu se postavila levicová opozice a k ní se přidali i někteří poslanci zvolení za ODS, spojenci exministra financí Vlastimila Tlustého.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video