Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barrandovské ateliéry stojí už 80 let. Němci tu točili falešná vítězství

  16:41aktualizováno  16:41
Barrandovské filmové ateliéry slaví letos 80 let od okamžiku, kdy je bratři Havlovi začali stavět. Za tu dobu nabyly světového věhlasu a dodnes do nich zahraniční filmové štáby rády jezdí natáčet. Vznikly tu velkofilmy i pamflety poplatné době.

Letecký snímek Barrandova z roku 1937. V pozadí rozestavěné kulisy filmu Otakara Vávry Cech panen kutnohorských | foto: Archiv P. Jirase

Logo Barrandovských ateliérů by mohlo být v titulcích více než dvou a půl tisíce českých i zahraničních filmů. Tolik jich na barrandovském ostrohu za 80 let jejich existence vzniklo. Stavět se začaly 23. listopadu 1931.

Že se stane do té doby celkem neznámý kopec, kterému místní sedláci říkali Na Kloboučku, synonymem největšího moderního studiového komplexu v Evropě, tušil málokdo. Možná to překvapilo i majitele Miloše Havla.

Nesmrtelnost mnoha českých herců odstartovala 25. ledna 1933 v 9 hodin první klapkou filmu Vražda v Ostrovní ulici. Skutečný případ vraždy bohaté lichvářky stojí na začátku českých zvukových filmů.

Ale vše mohlo být klidně úplně jinak. Barrandovské ateliéry vznikly vlastně z nouze. "Společnost American Biografia, kterou založili Havel a Julius Schmitt musela do roku 1932 opustit své ateliéry na Vinohradech. Dřevěná budova byla náchylná ke vzniku požáru," říká filmový historik Pavel Jiras.

Barrandovské ateliéry

Filmaři se proto museli poohlédnout po jiném místě. Prošli asi dvanáct lokalit, ale nakonec se rozhodli pro Barrandov, kde už o pár let dříve vznikla moderní funkcionalistická čtvrť. Tu nepostavil nikdo jiný než Havlův bratr Václav – otec bývalého českého prezidenta.

Budovu navrhl architekt Max Urban, který si ji představoval jako bájného fénixe. Průčelí centrálního ateliéru tak připomíná rozevřená křídla vzlétajícího ptáka. "Stavitelé chtěli lidem přiblížit něco, co jim tenkrát bylo vlastní – touha po cizině, ve které by se prosadili," popisuje společenské tendence Jiras.

Celý komplex staveb na kopci nad Vltavou tak měl připomínat dálavy kdesi za oceánem – nedosažitelné západní pobřeží Spojených států, hvězdný Hollywood.

Němci točili na Barrandově vymyšlená vítězství

S příchodem Němců v roce 1939 se život Pražanů hodně změnil. A změnil se i osud Barrandovských ateliérů. Okupanti vyštípali Miloše Havla z pozice majoritního akcionáře a přemístili do Prahy štáby z vlastních studií, která mohla být terčem spojeneckých náletů. V Praze se natáčely třeba zfalšované záběry vítězících německých armád. Fiktivní bojiště vzniklo na polích za areálem.

Hned po válce si ateliéry přivlastnil stát a po roce 1948 "zástupci lidu". Změnil se program i dramaturgie. Přesto se podařilo natočit pár zajímavých filmů. "Bylo důležité, že se dál filmovalo. Jedině tak se udržela tradice filmových techniků," vysvětluje Jiras.

Dnes v ateliérech, které patří soukromé společnosti, dál vznikají filmy či reklamy a zahraniční štáby o ně mají stále velký zájem.

Na mnoha místech by ale potřebovaly opravit. "Některé budovy už dosluhují a zaslouží moderní zázemí," upozorňuje návrhářka filmových dekorací Adéla Háková. Smutný osud nedaleké restaurace Terasy, která roky chátrá, však ateliéry nejspíše nečeká.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vlna dosahuje až téměř na úroveň sousedního chodníku.
Místo roviny je vlna, za miliony opravená silnice vydržela jen pár týdnů

Po necelém měsíci provozu se na opravené silnici mezi Vysokým Mýtem a Chrudimí v obci Stradouň vytvořila nebezpečná vyjetá vlna. Za rekonstrukci celkem...  celý článek

Řidičský průkaz (ilustrační foto)
O řidičák přijdou nově i neplatiči alimentů za studenty do 26 let

Exekutoři budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do 26 let věku. Poslaneckou novelu exekučního řádu ve středu...  celý článek

Pozůstatky vesnice Debrné u Trutnova.
Debrné u Trutnova je vesnicí duchů, obyvatele vyhnala válka i odkaliště

Ještě před 70 lety bylo Debrné u Trutnova pulzující obcí, po odsunu sudetských Němců začala devastace. Přítomnost lidí v současnosti připomínají už jen...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.