Usadila se tu v přepychově zařízené bývalé faře - sídle Nadace Valeč v Čechách. Stylizuje se do role mecenáše s kontakty na ministry.
Zároveň ale úzkostlivě dbá na to, aby její totožnost nebyla mimo Valeč prozrazena. Letos na jaře jí zastupitelstvo udělilo titul čestného občana jen se strohým vysvětlením: Za zásluhy o rozvoj obce.
"Třeba jsem se provdala"
Nikdo už ale nechce slyšet o nepříjemné a možná i varující minulosti této dvaapadesátileté ženy. Narodila se v Československu jako Alena Vávrová, od roku 1968 žila v emigraci. Těžko říct, jak přišla ke šlechtickému jménu, oficiální rodokmeny Thyssenů se o ní nezmiňují.
"Třeba jsem se provdala," odpoví a otázka ji rozčílí. Každopádně má oficiální adresu ve Wiesbadenu v Německu. A tam také byla v roce 1999 odsouzena za podvody a padělání úřední listiny na tři roky a devět měsíců do vězení.
Deník Wiesbadener Kurier o baronce v listopadu 1999 v reportáži ze soudní síně napsal, že si jako "zářivý prominent" objednávala a neplatila služby. Horentní sumy dlužila v hotelu, u lékaře, za květiny nebo za různé oslavy. Má na svědomí devět podvodů.
Část obžaloby se týkala toho, že v létě 1996 vybrala statisíce marek od obchodních partnerů s tím, že zakládá v Česku realitní investiční fond. Zůstalo u myšlenky, peníze nevrátila.
Partnerům slibovala tučné výnosy z obchodů s pozemky v Čechách. Nejdříve jim nabízela výdělek z nákupu půdy u Prahy, kde se prý má stavět letiště. Později už to byla plocha pro překladiště. Škoda se pak nakonec vyšplhala celkem na 1,2 milionu marek.
Obvinění z podvodů podle Wiesbadener Kurier dlouho odbývala jako lživé. Pak obrátila a u soudu ve Stuttgartu se četlo její obsáhlé přiznání. Asi před dvěma lety se Alena Thyssen - Bornemisza objevila v zapadlé Valči a všem vypráví, jak si oblíbila obec, ze které díky památkám dýchá genius loci. Její role je ale podivná.
Pracuje pro nadaci?
Stojí za vznikem muzea, k otevření pozvala ministra Čunka, spolupracuje s firmou Travel VP (opravila dům, ve kterém je vinárna s cukrárnou), mluví za Nadaci Valeč v Čechách a spřádá plány na založení Domu řemesel.
Nic ale ve Valči nevlastní, oficiálně nemá podíl v žádné firmě, nechce být nikde jmenována. V zápisech ze schůzí zastupitelů, kde vystupuje, se o ní píše jen neurčitě jako o "baronce" nebo o "člence nadace".
Zač jí starosta navrhl titul čestné občanky? "Za zásluhy o rozvoj obce. Nebudu to rozvádět. Má dobré kontakty s důležitými lidmi, vybudovala tu muzeum. Ale pozor, nejmenovat! Nechce být jmenována, aby ji tu nikdo neotravoval," varuje starosta Josef Kubař.
Výroky baronky na zastupitelstvuMožná že budete namítat, proč se míchám do zastupitelstva a že na to z pozice cizince nemám žádné právo. I tento omyl bych chtěla vymýtit z důvodu mého čestného občanství v této obci. Bylo mi uděleno a zmocňuje mě k těmto úkonům. (Stěžuje si, že ji jeden ze zastupitelů pomlouvá) Nezlobte se, ale dosud se nikdo nevyjádřil k mé stížnosti. Myslím si, pane starosto, že se snažím něco pro tuto obec udělat. A nemusela bych. Za ty peníze bych mohla cestovat. Víte, já nehájím sebe, ale jméno mé rodiny. Já sem pozvu jednoho z největších investorů - pana Berana z Mrazíren Plzeň (spolupráce obce s ním pak ztroskotala - pozn. red) a vy mu tady házíte klacky pod nohy. ZDROJ: zápisy ze zasedání zastupitelstva |
Opozičním zastupitelům se to zdá podezřelé. "Baronka oficiálně nefiguruje v podstatě v ničem. Ale objevují se tu firmy, které ona prosazuje. Když se náhodou nějaké firmy dotknete nebo se zeptáte, co je zač, okamžitě proti nám baronka vystartuje. Že ona přivedla investory, kteří chtějí zvelebovat obec a my jsme ti, kteří tomu brání," líčí zastupitel David Havlík.
Havlík vzpomíná, jak obec stavěla klubovnu pro mládež. Akce měla stát 750 tisíc korun, ale liberecká dodavatelská firma utekla i s obecními penězi. "Chtěl jsem, aby starosta podal trestní oznámení. Na zasedání se ale paní baronka se starostou do mě obuli, že se o to nemám starat, protože paní baronka za tu firmu 750 tisíc zaplatila. Ale nikdo neví, kolik vlastně zaplatila," poznamenal Havlík.
Podle jeho názoru klubovna v žádném případě nemá hodnotu tři čtvrtě milionu korun. Budovu fary, kde baronka bydlí, vložila obec do Nadace Valeč v Čechách. "Obec si část fary pronajala, aby ji mohla zrekonstruovat. Je tam také infocentrum," řekl jeden ze zakladatelů nadace - bývalý starosta Valče Petr Sušanka. Když ale přijde řeč na Thyssen-Bornemisza, odmlčí se. "Nemám chuť se o tom bavit. Mám s tím velké nepříjemnosti."
Říkejte mi baronko!
Zkušenosti s baronkou mají památkáři, kteří ve Valči pracují. "Střídavě se snaží vystupovat za obec, nadaci či jako zástupce sponzorů. Velice brzy se však vždy ukázalo, že nemá oprávnění za nikoho jednat. Často si protiřečila a celé jednání značně komplikovala," uvedl ředitel Národního památkového ústavu v Lokti Roman Procházka.
Památkáři půjčili nadaci dvě sochy. Kvůli závažnému nedodržení smlouvy si je ale zase odvezli zpět do valečského zámeckého parku. "Ta paní si opakovaně stěžovala na naše zaměstnance, protože ji oslovovali příjmením a nikoli titulem baronka. Což považovala za urážku. Podle našeho právního řádu však takové oslovení nemá právo vyžadovat, proto jsem tyto stížnosti neuznal," dodal Procházka.
Odkud je šlechtična?
MF DNES se podařilo najít barončiny české příbuzné. Olga Ptáčková z Prahy je sestřenicí Aleny Thyssen-Bornemisza. "Trochu si vymýšlí, trochu se předvádí, ale já jí to nebaštím," říká o ženě se šlechtickým jménem Vladimír Ptáček, manžel Olgy Ptáčkové.
Ptáčková vlastní spolu s baronkou na Mělnicku pozemky. A žalobou se domáhá toho, aby soud společné pozemky rozdělil, aby s nimi mohla nakládat. Se sestřenicí se totiž nestýká a ani neví, kde ji hledat. Baronka totiž na své německé adrese poštu nepřebírá.
Alena Thyssen-Bornemissza se sice snaží, aby se toho o ní mnoho nevědělo, přesto by se asi ráda občas blýskla. Letos v létě třeba pozvala do bytu ve valečské faře novinářku z týdeníku Vlasta. Baronka v oslavné reportáži líčí, jak faru zvelebila, proč se obklopuje starožitnostmi a že nábytek skoupila v aukcích.
"Musela jsem personálu vysvětlit, že se na barokní nábytek nesmí sahat hadrem nasáklým vodou a že není dobré používat jar," dozvěděli se třeba čtenáři Vlasty. Už se ale nedočetli, kdo je onou šlechtičnou. "Z pochopitelných důvodů si tato dáma nepřála, abychom uváděli její jméno nebo zveřejnili fotografii. V rodinném sídle ve Švýcarsku, s desítkami komnat, se pomalu ani nemůže projít, aniž by byla středem pozornosti," stojí v reportáži Vlasty.
Po boku ministra
Po boku ministra zemědělství Gandaloviče se Thyssen-Bornemissza objevila v časopisu Agrobase na fotografii z agrárního plesu na pražském Žofíně.
Tentýž zemědělský zpravodaj o baronce píše jako o jednom ze zakladatelů gastronomické soutěže Babiččina plotna. Klání se odehrává ve Valči a přihlášené kuchařky mají za úkol uvařit co nejlepší svíčkovou.
Co je zač rod Thyssen-Bornemisza von Kászon- německo-maďarský rod, majitelé oceláren a milovníci umění – asi nejznámější člen - Hans Heinrich (1921-2002) – Hans Heinrich vystudoval práva a zdědil cit pro obchod. Obchodoval s akciemi, podíly ve firmách, měnil i manželky. Čtyřikrát se rozvedl, pětkrát oženil – vášnivý sběratel umění, shromáždil jednu z největších a nejcennějších soukromých kolekcí obrazů na světě. V roce 1993 prodal velkou část sbírky za 560 milionů marek španělskému státu. Stovky těchto děl visí ve slavném madridském muzeu Thyssen-Bornemisza, které bylo pojmenováno po sběrateli – Francesca (dcera Hanse Heinricha) byla jednou z pěti manželek herce Lexe Barkera, představitele Old Shatterhanda ve známých filmových indiánkách. Od roku 1993 je manželkou Karla Habsbursko-Lotrinského, nástupce rakousko-uherských držav. |
