Vladimír Uher fotografuje architekturu léta a jeho fotografie jsou součástí mnoha publikací. Pracuje vždy s černobílým materiálem, používá vlastní konstrukce a úpravy fotoaparátů. Nosnými motivy jeho výstavy v Obecním domě jsou průčelí kostelů a paláců, interiéry, detaily.
Uhrovy fotografie dokumentují, jak významnou roli hraje při vnímání architektury světlo a stín, jak podstatnou součástí atmosféry v kostelech jsou sluneční paprsky pronikající pod různým úhlem do interiérů. "Je to pokus o skicu, přičemž právě v barokním umění se skica pokouší zachytit ve zkratce to podstatné," charakterizuje Uhrovy fotografie historik Mojmír Horyna, který snímky na výstavu vybíral.
"Volba černobílé fotografie umožňuje soustředit pozornost na tvar. Barevná škála někdy potlačuje některé detaily staveb," upozorňuje Mojmír Horyna a připomíná, že Vladimír Uher bývá nazýván sochařem mezi českými fotografy.
"Strašně mne vzrušuje krásný tvar a v architektuře je soustředěna přehledná krása lidského myšlení," říká Vladimír Uher. "Pokoušel jsem se fotografovat i gotiku, tam jsem se však cítil velmi svázaný řádem. Při zobrazování baroka cítím daleko větší svobodu," dodává fotograf.
Výstava se soustřeďuje na stavby tří nejvýznamnějších tvůrců českého baroka, Kryštofa Dientzenhofera, jeho syna Kiliána Ignáce a Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Na detailech i celcích barokních staveb v Praze i mimo Prahu dokumentuje jedinečné tvarosloví proslulých stavitelů.
Návštěvníci mohou vidět detail hlavice jednoho ze sloupů Černínského paláce, portály Valdštejnského či Clam-Gallasova paláce nebo pohled na Karlův most ze Staroměstské mostecké věže ještě v době, kdy byl pokryt asfaltem a jezdila po něm auta.
Uher však fotografoval i například proslulý Santiniho poutní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou či kostel narození Panny Marie v Želivu od téhož architekta.
Kromě fotografií jsou vystaveny i publikace a některé fotoaparáty, s nimiž Vladimír Uher pracuje. "Nenávidím kinofilm! Nejmenší formát, se kterým pracuji, je 6 x 9, ale nejraději mám 13 x 18," říká Vladimír Uher. "Aby bylo možné dobře fotografovat architekturu, chtělo to velmi silné odborné vedení. Kunsthistorici a architekti však vidí jinak než výrobci fotoaparátů. Chtějí například, aby byla na fotografii z interiéru kostela vidět podlaha i strop. To ovšem fotoaparáty ještě nedávno neuměly, tak jsem vzal různá dřívka a objektivy a začal dělat pokusy," vysvětluje Vladimír Uher, co ho přivedlo k vlastním konstrukcím fotopřístrojů.
 Nosnými motivy výstavy v Obecním domě jsou průčelí kostelů a paláců, interiéry, detaily. Uhrovy fotografie dokumentují, jak významnou roli hraje při vnímání architektury světlo a stín, jak podstatnou součástí atmosféry v kostelech jsou sluneční paprsky pronikající pod různým úhlem do interiérů. (18. července 2001) |
 "Pokoušel jsem se fotografovat i gotiku, tam jsem se však cítil velmi svázaný řádem. Při zobrazování baroka cítím daleko větší svobodu," říká fotograf Vladimír Uher. (18. července 2001) |
 Vladimír Uher používá k zachycení architektury aparátů vlastní konstrukce. "Kunsthistorici chtějí, abych na fotografii dostal podlahu i strop kostela, a to fotoaparáty neuměly. Musel jsem proto zkonstruovat vlastní přístroj. (18. července 2001) |
