Nedávný nález masových hrobů v Thajsku znovu otevřel problém, o kterém se ve spojení s oblíbeným letoviskem zahraničních turistů příliš nemluví. V hrobech totiž skončily oběti obchodů s lidmi.
Thajsko je lidskoprávními organizacemi dlouhodobě označováno za hlavní tranzitní zemi pro převádění muslimského etnika Rohingů z Barmy do Malajsie. Ti se však místo lepšího života mnohdy dostávají do táborů, kde je pašeráci drží v krutých podmínkách, dokud nedostanou výkupné od jejich rodin.
I buddhisté mají svého bin Ládina. Chce vyčistit Barmu od muslimů |
Ačkoli na území Barmy Rohingové pobývají po staletí, jsou tam stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství.
Téměř 140 tisíc Rohingů z barmského Arakanského státu opustilo domovy po krvavých střetech s buddhisty v roce 2012, píše server The Guardian. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvádí, že v letošním roce služeb pašeráků využilo už 25 tisíc Rohingů a Bangladéšanů, což je dvakrát tolik ve srovnání se stejným obdobím roku 2014.
Po moři i po souši
Rohingové a mnozí další se za novým životem vydávají po souši i po vodě, podobně jako uprchlíci směřující do Evropy (vše o současné uprchlické krizi v EU se dočtete zde). Ve středu OSN informovala, že na přeplněných lodích u pobřeží Thajska a Malajsie zůstávají uvězněny stovky uprchlíků.
Tyto země ale daly podle médií najevo, že plavidla u svých břehů zakotvit nenechají a že je budou odtahovat zpátky na moře. Běženci na lodích podle humanitárních organizací trpí nedostatkem vody a jídla, někteří jsou na moři už několik týdnů.
Zpravodaj BBC Jonathan Head se vypravil do blízkosti jedné z těchto lodí s uprchlíky a popsal, že na ní panují naprosto zoufalé podmínky. Na rybářském plavidle se údajně nachází asi 350 běženců, posádka ho již opustila. Deset uprchlíků už zemřelo a jejich těla hodili přes palubu.
„Lidé na nás volali a prosili nás o jídlo a vodu. Je tam množství žen a dětí. Loď je zcela přeplněná,“ uvedl zpravodaj. „Viděli jsme, jak lidé pijí z lahví vlastní moč. Hodili jsme jim nějaké lahve s vodou, všechno, co jsme měli na palubě,“ dodal.
„Indonésie, Malajsie a Thajsko se rozhodly, že nebudou lidi z lodí přijímat,“ řekl agentuře Reuters mluvčí thajské vládnoucí junty. Členové indonéského námořnictva poslali jedno z takových plavidel se stovkami uprchlíků zpět na moře poté, co je zásobili vodou, potravinami a léky.
Podle organizace Human Rights Watch (HRW) je současná situace jen vyústěním nezájmu lokálních vlád i světových mocností. „Pašování lidí v Thajsku je už dlouho mimo kontrolu,“ potvrzuje Brad Adams, ředitel asijské sekce HRW.
Zkorumpované úřady
Nález masových hrobů uprchlíků podle něj bohužel není žádným velkým překvapením. Situaci nepomáhají ani thajské úřady, které jsou do pašování mnohdy přímo zainteresovány, a proto blokují vyšetřování ze strany OSN. „V minulosti nebyla žádná snaha ten problém řešit,“ sdělil po odhalení masových hrobů šéf thajské policie Somjot Pumpanmuang.
Když už se Rohingům podaří dostat do Thajska, nemají vyhráno. Pokud je dopadne policie, je s nimi jednáno jako s obyčejnými nelegálními přistěhovalci. Ve většině případů jsou vyhoštěni zpět do Bangladéše a Barmy, bez ohledu na to, jaké nebezpečí jim tam hrozí.
Uprchlíkům dal nyní naději thajský premiér Prajutch Čan-Oča. Nařídil spuštění velké operace na vyklizení všech táborů pašeráků lidí. Policie v souvislosti s objevením hrobů zadržela čtyři lidi – tři Thajce a jednoho Barmánce.
Podle ochránců lidských práv však zůstává otázkou, zda se nejedná jen o jednorázové populistické gesto, které má uklidnit OSN. Thajsko podle HRW potřebuje zavést koncepční řešení, které ochrání nejen uprchlíky, ale i celý region.
V thajské provincii Songkhla odkryli dva masové hroby:
