Barmská disidentka Su Ťij

Barmská disidentka Su Ťij | foto: Profimedia.cz

Barmský soud zamítl odvolání Su Ťij, disidentka zůstane v domácím vězení

  • 3
Barmský soud odmítl odvolání disidentky Su Ťij proti poslednímu trestu domácího vězení. Její obhájci přitom věřili, že předložili dost důvodů pro zrušení nového trestu laureátky Nobelovy ceny. Hodlají se odvolat znovu.

Ještě před rozsudkem její zástupce Nyan Win prohlásil, že bude v boji za disidentčino osvobození pokračovat. "Udělali jsme vše proto, abychom prokázali její nevinu. Pokud nebude osvobozena, jsme připraveni se opět odvolat u vrchního soudu," řekl agentuře Reuters.

Su Ťij, které strávila za mřížemi či v domácím vězení 14 z minulých dvaceti let, poslední trest vypršel před několika měsíci. Pár týdnů před tím, ale do jejího domu připlaval Američan John Yettaw a strávil tam dva dny. Policie ho na zpáteční cestě zatkla a disidentku nato postavila před soud za porušení podmínek domácího vězení.

V srpnu padl rozsudek: další tři roky vězení a nucených prací, junta ale později trest snížila na 18 měsíců domácího vězení. Rozsudek je obecně považován za politický. Čtyřiašedesátiletou političku totiž vyřazuje z voleb, které se mají konat příští rok.

Prodloužení trestu Su Ťij odsoudily všechny západní státy, které barmskou juntu dlouhodobě obviňují z potlačování demokracie v zemi. USA nicméně minulý týden oznámily, že se rozhodly zmírnit svou tvrdou politiku vůči tamní vojenské vládě. Místo izolování vojenského režimu prý chtějí vést s Barmou rozhovory na vysoké úrovni, i když zatím nehodlají odvolat politické a ekonomické sankce vůči Barmě.

NEJZNÁMĚJŠÍ DISIDENTKA SVĚTA

Jedna z nejznámějších politických vězeňkyň světa Do Aun Schan Su Ťij je ikonou barmského boje za demokracii. Její otec generál Aung San byl národní hrdina, pomáhal kupříkladu vyjednávat nezávislost na Británii.

Su Ťij studovala politické vědy v Indii, později filozofii, politiku a ekonomii v Oxfordu. V roce 1972 se vdala za Michaela Arise, britského univerzitního profesora a spisovatele. Do Barmy se vrátila v dubnu 1988, aby se starala o nemocnou matku.

Barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij v roce 1996Ještě ten samý rok se stala šéfkou Národní ligy pro demokracii a volala po konci vojenského režimu v zemi. V roce 1989 junta na Su Ťij uvalila domácí vězení za "ohrožování státu". Stejně skončili i její manžel a synové, když za ní přijeli z Británie.

Su Ťij dostala v roce 1991 Nobelovu cenu za mír. Když v roce 1999 zemřel její manžel Aris, nebyla mu na pohřbu - odmítla opustit Barmu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video