Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barmský soud zamítl odvolání Su Ťij, disidentka zůstane v domácím vězení

  9:05aktualizováno  13:52
Barmský soud odmítl odvolání disidentky Su Ťij proti poslednímu trestu domácího vězení. Její obhájci přitom věřili, že předložili dost důvodů pro zrušení nového trestu laureátky Nobelovy ceny. Hodlají se odvolat znovu.

Barmská disidentka Su Ťij | foto: Profimedia.cz

Ještě před rozsudkem její zástupce Nyan Win prohlásil, že bude v boji za disidentčino osvobození pokračovat. "Udělali jsme vše proto, abychom prokázali její nevinu. Pokud nebude osvobozena, jsme připraveni se opět odvolat u vrchního soudu," řekl agentuře Reuters.

Su Ťij, které strávila za mřížemi či v domácím vězení 14 z minulých dvaceti let, poslední trest vypršel před několika měsíci. Pár týdnů před tím, ale do jejího domu připlaval Američan John Yettaw a strávil tam dva dny. Policie ho na zpáteční cestě zatkla a disidentku nato postavila před soud za porušení podmínek domácího vězení.

V srpnu padl rozsudek: další tři roky vězení a nucených prací, junta ale později trest snížila na 18 měsíců domácího vězení. Rozsudek je obecně považován za politický. Čtyřiašedesátiletou političku totiž vyřazuje z voleb, které se mají konat příští rok.

Prodloužení trestu Su Ťij odsoudily všechny západní státy, které barmskou juntu dlouhodobě obviňují z potlačování demokracie v zemi. USA nicméně minulý týden oznámily, že se rozhodly zmírnit svou tvrdou politiku vůči tamní vojenské vládě. Místo izolování vojenského režimu prý chtějí vést s Barmou rozhovory na vysoké úrovni, i když zatím nehodlají odvolat politické a ekonomické sankce vůči Barmě.

NEJZNÁMĚJŠÍ DISIDENTKA SVĚTA

Jedna z nejznámějších politických vězeňkyň světa Do Aun Schan Su Ťij je ikonou barmského boje za demokracii. Její otec generál Aung San byl národní hrdina, pomáhal kupříkladu vyjednávat nezávislost na Británii.

Su Ťij studovala politické vědy v Indii, později filozofii, politiku a ekonomii v Oxfordu. V roce 1972 se vdala za Michaela Arise, britského univerzitního profesora a spisovatele. Do Barmy se vrátila v dubnu 1988, aby se starala o nemocnou matku.

Barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij v roce 1996Ještě ten samý rok se stala šéfkou Národní ligy pro demokracii a volala po konci vojenského režimu v zemi. V roce 1989 junta na Su Ťij uvalila domácí vězení za "ohrožování státu". Stejně skončili i její manžel a synové, když za ní přijeli z Británie.

Su Ťij dostala v roce 1991 Nobelovu cenu za mír. Když v roce 1999 zemřel její manžel Aris, nebyla mu na pohřbu - odmítla opustit Barmu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.