Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barmské protesty mají první oběti, policie střílela

  7:52aktualizováno  16:51
Protesty v Barmě už mají první oběti. Při střetech s policií, kterou na demonstranty poslali vůdci junty, zemřelo až pět lidí. Mezi mrtvými jsou i buddhističtí mniši. Další stovky lidí byly zraněny. Pořádkové jednotky vytáhly na protestující obušky a slzný plyn, přes 200 mnichů zatkly.

Mniši protestují v ulicích barmských měst už přes týden. | foto: Reuters

Agentury informovaly s odvoláním na barmské nemocniční zdroje o dvou mrtvých mniších. Exilová média a aktivisté ale uvádějí, že při střetech s policií zemřelo až pět lidí a desítky jsou zraněny. Vojenská vláda přiznala jen jediného mrtvého civilistu a tři raněné.

Šafránová revoluce v Barmě

Atmosféra v Rangúnu je podle svědků krajně vypjatá. Policie ráno zbila asi deset mnichů a na sedm stovek civilistů, hlavně studentů. Panují obavy, že počty obětí mohou růst.

Obušky, slzný plyn i střelba
Barmský vojenský režim se rozhodl zasáhnout proti demonstracím po téměř dvou týdnech. Hnutí, kterému se kvůli barvě mnišských rouch začalo říkat šafránová revoluce, odstartovali právě buddhističtí mniši, k jejichž poklidným pochodům se v Rangúnu i dalších městech přidávalo stále víc lidí. V pondělí jich do ulic vyšlo už sto tisíc.

popisek Odborník na Barmu
on-line rozhovor čtěte zde

V úterý se junta pokusila hnutí umlčet zákazem vycházení a zákazem shromažďování více než pěti lidí (více zde). K rangúnské zlaté pagodě Švedagon a dalším pěti svatyním poslala přes noc vojáky a policii, ale mniši se přesto pokusili do pagody proniknout.

Šafránová revoluce v Barmě

Pořádkové jednotky proti nim nasadily slzný plyn a obušky, začaly také pro výstrahu střílet. Zbili asi deset mnichů a na sedm stovek civilistů, většinou studentů. Zatkli 200 lidí, převážně mnichů.

Vládní pořádkové jednotky zasahují tvrdě, ale otevřenému násilí proti mnichům se většinou vyhýbají. Mniši se totiž v Barmě těší obrovskému respektu. Poslední takto masové protesty v roce 1988 skončily masakrováním a smrtí tří tisíc civilistů.

Události v Barmě sleduje s napětím celý svět. Demonstranti, kteří žádají konec vojenského režimu, dialog vlády s opozicí, propuštění politických vězňů - včetně laureátky Nobelovy ceny za mír Su Ťij - a postupný přechod k demokracii, mají podporu Spojených států i Evropské unie.

Americký prezident George Bush v úterý v OSN prohlásil, že USA zpřísní ekonomické sankce vůči barmské juntě a nebude vydávat víza jejím představitelům. O rozšíření sankcí uvalených už v roce 1996 následně začala uvažovat i Evropská unie. A britský premiér Gordon Brown vyzval Radu bezpečnosti OSN k mimořádné schůzce, která by situaci v Barmě začala řešit ještě dnes. Schůzka by měla začít po deváté večerní našeho času.

K zapojení rady vyzvala také organizace Amnesty International a za pomoc Barmáncům se v rozhovoru pro MF DNES zasadil i bývalý český prezident Václav Havel. - více zde

Země s pohnutými dějinami

Někdejší britská korunní kolonie Barma vyhlásila nezávislost v roce 1948, ale už o čtrnáct let později se po vojenském převratu chopila moci krutá junta. Revoluční garda generála Nei Wina tehdy rozpustila parlament, pozastavila platnost ústavy a nastolila takzvanou Barmskou cestu k socialismu, na jejíž ideové platformě vznikla Strana barmského socialistického programu (SBSP).

Režim znárodnil banky a průmyslové podniky, nedlouho poté také zakázal všechny politické strany s výjimkou SBSP. Země bohatá na nerostné suroviny se postupně propadala do stále větší bídy.

Na titulní strany světových novin se Barma dostala hlavně v roce 1988, kdy bylo při masových studentských protestech v Rangúnu zabito na tři tisíce lidí. Ve stejném roce vznikla opoziční Národní liga pro demokracii, kterou spoluzakládala Do Aun Schan Su Ťij. Opoziční síly vytvořily Demokratickou alianci Barmy.

V roce 1989 režim vyhlásil stanné právo a poslal do vězení tisíce lidí, přejmenoval zemi na Myanmar a Su Ťij uvrhl spolu s dalšími opozičníky do domácího vězení. Když pak v roce 1990 Národní liga pro demokracii zvítězila ve volbách, junta výsledky neuznala.

V roce 1991 Su Ťij dostala Nobelovu cenu za mír, na niž ji navrhl český prezident Václav Havel. V roce 2005 pak junta rozhodla, že hlavním městem už nebude Rangún, ale Neipyijto. Současné mohutné demokratizační hnutí se začalo formovat minulý měsíc po prudkém zvýšení cen pohonných hmot. Minulý týden pak stovky statečných mnichů vyšly do ulic.
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.