Desítky let trvající boj etnických Karenů, kteří jsou nejpočetnější ve skupině sedmnácti národnostních menšin v Barmě, za autonomii patří k nejdelším ozbrojeným konfliktům na světě. Rozhovory s menšinami jsou jednou z podmínek Západu pro zrušení sankcí proti barmskému režimu, který už také začal zavádět politické reformy.
Barmské táníBarmská junta uspořádala předloni první volby v zemi po dvaceti letech, v březnu loňského roku se teatrálně vysvlékla z vojenských uniforem, a dokonce propustila i dlouho vězněnou Su Ťij, celosvětově známý symbol utlačované barmské opozice. Svět tak stále spekuluje, zda vládnoucí vrstva dělá změny jen na oko, či je opravdu myslí vážně. Su Ťij už potvrdila, že se svou stranou půjde do dubnových parlamentních voleb (více zde). To bude zřejmě skutečný test, nakolik myslí režim obrodu země vážně. |
Několikahodinové rozhovory vlády a Karenského národního svazu (KNU) se konaly přímo ve správním středisku Karenského státu Pcha-amu. "Cílem této schůzky není jen příměří, ale také mír. Budeme na tom dále pracovat," prohlásil barmský ministr pro imigraci Kchin-ji.
"Přistoupili jsme na principy, které předložil KNU, a my jsme jim navrhli další jednání," dodal ministr.
"Tentokrát k nim máme důvěru," prohlásil jeden z velitelů karenských povstalců zvaný generál Johnny. "Nežádají po nás složení zbraní. Chtějí prostě pracovat na rovnosti práv etnických skupin. (...) Boje trvají už šedesát let a jedna schůzka je neukončí," upozornil nicméně.
Karenové tvoří asi sedm procent barmského obyvatelstva.
Kompletní série dohod se separatisty
Vláda už uzavřela mírovou smlouvu se všemi významnějšími etniky právě kromě Karenů, připomněla agentura AP. Minulý měsíc dosáhla předběžné dohody o příměří s představiteli vzbouřenecké etnické menšiny Šanů.
Představitelé Šanů, Karenů a Kačjinů se už loni v listopadu sešli s ministrem centrální vlády Aun Minem na blíže neupřesněném místě u hranic s Thajskem. Vláda tehdy dala najevo, že zlepší podmínky jejich života výměnou za slib, že se nebudou pokoušet o odtržení.
Konflikty mezi armádou a rebely z řad různých menšinových etnických skupin, které se táhnou od získání nezávislosti země v roce 1948, přinesly desítky let násilností, vážného porušování lidských práv a nuceného přesídlení desetitisíců lidí.
Stát Karenů v Barmě sousedí s Thajskem. Modré značky vymezují jeho nejsevernější a nejjižnější bod.
