Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Su Ťij prezidentkou Barmy nebude, zakázal jí to parlament

  11:58aktualizováno  11:58
Barmský parlament zamítl změnu zákona, která by umožnila opoziční vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij kandidovat na prezidentku. Neprošel ani návrh zákona, který měl omezit moc armády v zemi, informovaly agentury AP a AFP.

Barmská modla Su Ťij narazila. Prezidentkou nebudete, nařídil jí parlament | foto:  František Vlček, MAFRA

Barmská ústava z roku 2008 nedovoluje kandidovat na prezidenta lidem, jejichž příbuzní mají cizí státní občanství. Brání tak opoziční vůdkyni Su Ťij stát se barmskou prezidentkou, protože její synové jsou Britové a britské občanství měl i její zemřelý manžel.

Nynější barmská ústava je přežitkem z časů vojenské diktatury a je kritizována jako nedemokratická rovněž proto, že čtvrtinu parlamentních křesel přiděluje armádě. K přijetí dodatků ústavy je přitom podle jednoho z článků dokumentu zapotřebí více než tříčtvrtinová podpora parlamentu. To dává armádě de facto právo veta.

Novelu, která měla snížit požadovanou podporu pro přijetí dodatků z více než 75 procent na 70 procent, poslanci neschválili.

Parlamentní volby a naděje pro  Su Ťij

Po volbách v listopadu 2010 se v Barmě po letech vojenské diktatury ujala moci civilní vláda, která propustila na svobodu téměř všechny politické vězně, včetně Su Ťij, a zahájila demokratické reformy. 

Znepokojení však vzbuzuje zpomalení procesu reforem v poslední době, včetně přetrvávajícího silného vlivu armády na politické dění v zemi. Kritici poukazují také na pokračující zatýkání novinářů či diskriminaci muslimského menšinového etnika Rohingů (více zde).

Prezidentské volby jsou v Barmě plánovány na listopad a v prosinci by se měly konat parlamentní volby. V nich je podle analytiků favoritem opoziční Národní liga pro demokracii (NLD), v jejímž čele Su Ťij stojí. NLD zvítězila v posledních svobodných parlamentních volbách v roce 1990, tehdejší vojenská vláda ale výsledek ignorovala, stranu k moci nepustila a Su Ťij dál držela v domácím vězení.

Su Ťij převzala v říjnu 2013 prestižní Sacharovovu cenu. Ocenění předal po 23 letech od udělení předseda Evropského parlamentu Martin Schulz:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.