Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Su Ťij prezidentkou Barmy nebude, zakázal jí to parlament

  11:58aktualizováno  11:58
Barmský parlament zamítl změnu zákona, která by umožnila opoziční vůdkyni a nositelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij kandidovat na prezidentku. Neprošel ani návrh zákona, který měl omezit moc armády v zemi, informovaly agentury AP a AFP.

Barmská modla Su Ťij narazila. Prezidentkou nebudete, nařídil jí parlament | foto:  František Vlček, MAFRA

Barmská ústava z roku 2008 nedovoluje kandidovat na prezidenta lidem, jejichž příbuzní mají cizí státní občanství. Brání tak opoziční vůdkyni Su Ťij stát se barmskou prezidentkou, protože její synové jsou Britové a britské občanství měl i její zemřelý manžel.

Nynější barmská ústava je přežitkem z časů vojenské diktatury a je kritizována jako nedemokratická rovněž proto, že čtvrtinu parlamentních křesel přiděluje armádě. K přijetí dodatků ústavy je přitom podle jednoho z článků dokumentu zapotřebí více než tříčtvrtinová podpora parlamentu. To dává armádě de facto právo veta.

Novelu, která měla snížit požadovanou podporu pro přijetí dodatků z více než 75 procent na 70 procent, poslanci neschválili.

Parlamentní volby a naděje pro  Su Ťij

Po volbách v listopadu 2010 se v Barmě po letech vojenské diktatury ujala moci civilní vláda, která propustila na svobodu téměř všechny politické vězně, včetně Su Ťij, a zahájila demokratické reformy. 

Znepokojení však vzbuzuje zpomalení procesu reforem v poslední době, včetně přetrvávajícího silného vlivu armády na politické dění v zemi. Kritici poukazují také na pokračující zatýkání novinářů či diskriminaci muslimského menšinového etnika Rohingů (více zde).

Prezidentské volby jsou v Barmě plánovány na listopad a v prosinci by se měly konat parlamentní volby. V nich je podle analytiků favoritem opoziční Národní liga pro demokracii (NLD), v jejímž čele Su Ťij stojí. NLD zvítězila v posledních svobodných parlamentních volbách v roce 1990, tehdejší vojenská vláda ale výsledek ignorovala, stranu k moci nepustila a Su Ťij dál držela v domácím vězení.

Su Ťij převzala v říjnu 2013 prestižní Sacharovovu cenu. Ocenění předal po 23 letech od udělení předseda Evropského parlamentu Martin Schulz:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Nebyla to náhoda. V Katalánsku kvete džihád, chybí bariéry proti teroru

Španělsku se dlouhá léta teroristické útoky vyhýbaly, čtvrteční atentát v Barceloně ale národu připomněl, že se jim nedá zcela předejít, píší španělská média....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.