V čele barmské vojenské junty je Than Šwei (uprostřed)

V čele barmské vojenské junty je Than Šwei (uprostřed) | foto: AP

Barmská junta vyhlásila první volby po dvaceti letech a udeřila na opozici

  • 4
Barmští generálové ukončili měsíce spekulací a stanovili termín prvních voleb po dvaceti letech na 7. listopad. Opoziční strany ale zároveň hlásí první případy volební šikany ze strany policie a státních úředníků.

Přelomovou událost, která podle některých může zemi přivést blíže k demokracii, ohlásila státní média stručně. "Pluralitní obecné volby do parlamentu se uskuteční v neděli 7. listopadu," ozvalo se z éteru.

Hlasatel zároveň oznámil, že strany musí kandidátní listiny předložit mezi 16. a 30. srpnem. Na podobné prohlášení se v Barmě čekalo měsíce a Vojenská junta, která zemi tvrdě vládne od roku 1962, dělala kolem termínu tajnosti. Teď musí přípravu voleb zvládnout za pouhé tři měsíce.

Hlasatel ve státní barmské televizi oznamuje, že se volby uskuteční 7. listopadu

Hlasatel ve státní barmské televizi oznamuje, že se volby uskuteční 7. listopadu

To je v padesátimilionové zemi protkané vysokými horami a velmi špatnými silnicemi téměř nadlidský úkol. I když se vše logisticky zvládne, zůstane jedna obrovská překážka - volby se uskuteční v zemi, kde každý člověk mladší 38 let nikdy u žádných voleb nebyl.

Režim šikanuje strany zákonem i silou

ÚSTAVA A VOLEBNÍ ZÁKONY

- Nová ústava vyhrazuje vojenskému režimu v parlamentu automaticky 25 % hlasů.

- Na každou ústavní změnu je potřeba 75 % všech hlasů.

- V politické straně nesmí být nikdo, kdo byl usvědčen ze zločinu, což vylučuje aktivisty i politické vězně.

- V politice se nesmí angažovat ani církevní kruhy. Právě buddhističtí mniši byli na začátku protestů v roce 2007.

- Volební zákony zakazují i pochody nebo proslovy, které by mohly poškodit image země.

- Volební komisi vybírá vojenská vláda.

autor: BBC

Ty poslední se uskutečnily v roce 1990 a i když tehdy 80 procent křesel v parlamentu získala strana Národní liga pro demokracii (NLD) držitelky Nobelovy ceny míru Su Ťij, junta ji k moci nikdy nepustila.

Za posledních dvacet let se generálům navíc podařilo Barmánce zmanipulovat natolik, že se účasti v politice bojí. "Lidé říkají, že je lepší zůstat od politiky dál, protože jinak budou mít problémy," říká Cho Cho Kyaw Nyein, dcera bývalého premiéra, která založila Demokratickou stranu.

Partaj, ve které s ní působí další dvě dcery někdejších premiérů, už si zlobu junty vyzkoušela na vlastní kůži. Speciální oddíly policie vtrhly k několika členům strany a žádaly je o životopis a dvě fotografie. Strana už kvůli tomu poslala stížnost volební komisi. Obává se, že jde o zastrašování.

Kromě Demokratické strany se volebního klání zúčastní dalších přibližně čtyřicet stran, nejméně 11 jich však je přímo napojených na vojenských režim a 26 partají je lokálních a budou kandidovat jen ve svých regionech.

Junta nic neponechala náhodě a hlavní soupeře vyšachovala už měsíce před volbami. Drakonické volební zákony například zakazují jakémukoli člověku, který byl usvědčený ze zločinu, aby se stal členem politické strany. Touto formulkou režim nenápadně vyšachoval všechny politické vězně.

Volby rozdělují opozici i svět

Mezi nimi i nejznámější disidentku světa Su Ťij, která strávila v domácím vězení 16 z posledních 20 let. Naposledy jí soud prodloužil domácí vězení loni, když k ní doplaval Američan John Yettaw. Její NLD se za takových podmínek rozhodla z voleb odstoupit.

Barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij (4. listopadu 2009)

Barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij (4. listopadu 2009)

MLADÍ BARMÁNCI VOLBÁM NEVĚŘÍ

Průzkum barmské společnosti Egress mezi tisíci mladými obyvateli země zjistil, že si 78 % dotázaných myslí, že volby budou zmanipulované juntou. I přesto však půjdou volit. Patnáct procent si myslí, že volby Barmu neposunou směrem k demokracii.

Nedlouho poté se z legendární strany, která velela opozici, odštěpila Národní demokratická síla, která na rozdíl od NLD věří, že volby mohou přinést změnu. Podle podobného klíče je teď ale rozdělená celá Barma.

Odpůrci voleb jsou přesvědčeni, že junta vše dopředu naplánovala a ztrátu moci nepřipustí za žádných podmínek. Volby jsou podle nich jen prostředkem, jak legitimizovat moc. Podle příznivců voleb Barma 7. listopadu udělá první krok k demokratickým reformám.

Ze západu zaznívá spíše skepse. "Opravdu neočekáváme, že to, co se děje v Barmě, bude alespoň vzdáleně připomínat svobodné a spravedlivé výsledky," poznamenal k volbám mluvčí americké diplomacie Philip Crowley.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video