Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barmská junta vyhlásila první volby po dvaceti letech a udeřila na opozici

  16:23aktualizováno  16:23
Barmští generálové ukončili měsíce spekulací a stanovili termín prvních voleb po dvaceti letech na 7. listopad. Opoziční strany ale zároveň hlásí první případy volební šikany ze strany policie a státních úředníků.

V čele barmské vojenské junty je Than Šwei (uprostřed) | foto: AP

Přelomovou událost, která podle některých může zemi přivést blíže k demokracii, ohlásila státní média stručně. "Pluralitní obecné volby do parlamentu se uskuteční v neděli 7. listopadu," ozvalo se z éteru.

Hlasatel zároveň oznámil, že strany musí kandidátní listiny předložit mezi 16. a 30. srpnem. Na podobné prohlášení se v Barmě čekalo měsíce a Vojenská junta, která zemi tvrdě vládne od roku 1962, dělala kolem termínu tajnosti. Teď musí přípravu voleb zvládnout za pouhé tři měsíce.

Hlasatel ve státní barmské televizi oznamuje, že se volby uskuteční 7. listopadu

Hlasatel ve státní barmské televizi oznamuje, že se volby uskuteční 7. listopadu

To je v padesátimilionové zemi protkané vysokými horami a velmi špatnými silnicemi téměř nadlidský úkol. I když se vše logisticky zvládne, zůstane jedna obrovská překážka - volby se uskuteční v zemi, kde každý člověk mladší 38 let nikdy u žádných voleb nebyl.

Režim šikanuje strany zákonem i silou

ÚSTAVA A VOLEBNÍ ZÁKONY

- Nová ústava vyhrazuje vojenskému režimu v parlamentu automaticky 25 % hlasů.

- Na každou ústavní změnu je potřeba 75 % všech hlasů.

- V politické straně nesmí být nikdo, kdo byl usvědčen ze zločinu, což vylučuje aktivisty i politické vězně.

- V politice se nesmí angažovat ani církevní kruhy. Právě buddhističtí mniši byli na začátku protestů v roce 2007.

- Volební zákony zakazují i pochody nebo proslovy, které by mohly poškodit image země.

- Volební komisi vybírá vojenská vláda.

autor: BBC

Ty poslední se uskutečnily v roce 1990 a i když tehdy 80 procent křesel v parlamentu získala strana Národní liga pro demokracii (NLD) držitelky Nobelovy ceny míru Su Ťij, junta ji k moci nikdy nepustila.

Za posledních dvacet let se generálům navíc podařilo Barmánce zmanipulovat natolik, že se účasti v politice bojí. "Lidé říkají, že je lepší zůstat od politiky dál, protože jinak budou mít problémy," říká Cho Cho Kyaw Nyein, dcera bývalého premiéra, která založila Demokratickou stranu.

Partaj, ve které s ní působí další dvě dcery někdejších premiérů, už si zlobu junty vyzkoušela na vlastní kůži. Speciální oddíly policie vtrhly k několika členům strany a žádaly je o životopis a dvě fotografie. Strana už kvůli tomu poslala stížnost volební komisi. Obává se, že jde o zastrašování.

Kromě Demokratické strany se volebního klání zúčastní dalších přibližně čtyřicet stran, nejméně 11 jich však je přímo napojených na vojenských režim a 26 partají je lokálních a budou kandidovat jen ve svých regionech.

Junta nic neponechala náhodě a hlavní soupeře vyšachovala už měsíce před volbami. Drakonické volební zákony například zakazují jakémukoli člověku, který byl usvědčený ze zločinu, aby se stal členem politické strany. Touto formulkou režim nenápadně vyšachoval všechny politické vězně.

Volby rozdělují opozici i svět

Mezi nimi i nejznámější disidentku světa Su Ťij, která strávila v domácím vězení 16 z posledních 20 let. Naposledy jí soud prodloužil domácí vězení loni, když k ní doplaval Američan John Yettaw. Její NLD se za takových podmínek rozhodla z voleb odstoupit.

Barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij (4. listopadu 2009)

Barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij (4. listopadu 2009)

MLADÍ BARMÁNCI VOLBÁM NEVĚŘÍ

Průzkum barmské společnosti Egress mezi tisíci mladými obyvateli země zjistil, že si 78 % dotázaných myslí, že volby budou zmanipulované juntou. I přesto však půjdou volit. Patnáct procent si myslí, že volby Barmu neposunou směrem k demokracii.

Nedlouho poté se z legendární strany, která velela opozici, odštěpila Národní demokratická síla, která na rozdíl od NLD věří, že volby mohou přinést změnu. Podle podobného klíče je teď ale rozdělená celá Barma.

Odpůrci voleb jsou přesvědčeni, že junta vše dopředu naplánovala a ztrátu moci nepřipustí za žádných podmínek. Volby jsou podle nich jen prostředkem, jak legitimizovat moc. Podle příznivců voleb Barma 7. listopadu udělá první krok k demokratickým reformám.

Ze západu zaznívá spíše skepse. "Opravdu neočekáváme, že to, co se děje v Barmě, bude alespoň vzdáleně připomínat svobodné a spravedlivé výsledky," poznamenal k volbám mluvčí americké diplomacie Philip Crowley.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Němečtí policisté (ilustrační snímek)
Německý pár pašoval drogy z Česka, pervitin schoval do kebabu

Neobvyklou skrýš při pašování drog zvolil německý pár, který se zásilku rozhodl propašovat z Česka. Jak informoval server Bayern24, několik balíčků pervitinu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.