Su Ťij je už pět let vězněná ve svém domě obklíčeném policejními hlídkami. Jídlo jí denně nosí přívrženci Národní ligy pro demokracii.
Protože si režim nepřeje styk držitelky Nobelovy ceny s veřejností, nesmějí být nádoby s jídlem předávány přímo, ale jen položeny na vyčleněné místo u domu. Odtud si je Su Ťij později odebere.
Od 15. srpna si ale držitelka Nobelovy ceny míru přestala jídlo brát a množí se obavy, že jde o formu hladovky na protest proti pokračujícímu věznění a postupu barmský úřadů.
Ty podmiňují její propuštění z domácího věznění tím, že Su Ťij ustoupí ze svých "konfrontačních pozic", přestane kritizovat vojenskou vládu a chtít mezinárodní sankce proti juntě.
Jedním z posledních, kdo s třiašedesátiletou disidentkou hovořil, byl její právník Ťij Win. "Mám se dobře, i když jsem dost zhubla. Jsem unavená a potřebuji odpočívat," vzkázala po něm Su Ťij.
Věznění nekončí
Její slova ale neuklidnila některé poslance Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), kteří se vážně obávají o její zdravotní stav. Písemně proto vyzvali generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, aby se osobně přesvědčil o zdravotním stavu opoziční političky. Podobnou výzvu poslali i generálnímu řediteli ASEAN.
V poslední době se začaly množit spekulace o možném propuštění Su Ťij z domácího vězení. Demokratická ikona o něm údajně jednala prostřednictvím svých právníků. - přečtěte si Barmská disidentka Su Ťij by mohla být na svobodě už za půl roku
Její propuštění naznačil na červencovém summitu ASEAN i barmský ministr zahraničí. V srpnu se o propuštění disidentky zajímal i zvláštní vyslanec OSN Ibrahim Gambari, který Rangún navštívil. Její propuštění je tak zatím jen v rovině spekulací.
Dvanáct let v domácím vězení
Úřady zadržují čelnou barmskou disidentku od roku 2003 a letos v květnu jí prodloužily domácí vězení o dalších šest měsíců. Celkem strávila Su Ťij v domácím vězení 12 z posledních 18 let.
Současná junta je v Barmě u moci od roku 1988, kdy krvavě potlačila masové demonstrace. V roce 1990 se v zemi konaly volby, v nichž zvítězila opozice vedená Su Ťij, generálové ale odmítli její straně předat moc.
V roce 1991 dostala vůdkyně barmské opozice Nobelovu cenu míru. Na prestižní ocenění ji tehdy navrhl mimo jiné Václav Havel. - přečtěte si Havel: Svět musí Barmě pomoci
Sporná ústava
Letos v květnu uspořádala junta referendum o nové ústavě, která by měla zajistit demokratické volby v roce 2010. Ústava byla velkou většinou přijata, ačkoli opozice poukazovala na hlasovací podvody.
Referendum také silně ovlivnil cyklon Nargis, který krátce před hlasováním zpustošil značnou část země. - přečtěte si Barmánci přijali v referendu novou ústavu. Hlasovali prý skoro všichni
