"Doktorka už na vás čeká, naskočte si, odvezu vás za ní," pobízí mě drobný chlapík a na motorce se vydáváme do ulic thajského Mae Sotu. Po chvíli brzdí u školy pro děti uprchlíků. Ve skromné učebně tady sedí Cynthia Maung, naděje statisíců lidí s pochroumaným příběhem.
Kolik lidí kliniky Mae Tao denně ošetří?
Na naší klinice máme 200 lůžek, ale každý den ošetříme mezi 300 a 500 pacientů. Méně pacientů máme jen když se kolem Mae Sotu zhorší bezpečnostní situace. Pacienti naopak přibývají, když dorazí zdravotnické týmy z terénů nebo začne malarická sezona.
S jakými nemocemi nebo zraněními lidé většinou přicházejí?
Poskytujeme kompletní lékařskou péči od zranění až po pomoc s reprodukcí. Léčíme hlavně malárii, průjmová onemocnění nebo pohlavně přenosné nemoci. Hodně je také zranění. U dětí mladších pěti let je nejčastější příčinou úmrtí především malárie. Tou ve východní Barmě trpí přes 40 procent všech dětí mladších patnácti let. To je daleko více, než barmská vláda oficiálně udává.
LÉČÍ UTRHANÉ ÚDY I MALÁRIIDo kliniky na kraji Thajska míří tisíce uprchlíků |
Na kliniku chodí také hodně lidí z Barmy. Jak se o vaší nemocnici dovídají?
Především si to říkají mezi sebou. Přístup ke zdravotní péči v Barmě je velmi omezený. Lidé k nám většinou přicházejí velmi nemocní, protože nemohou přijít hned. I když jim při cestě přes hranice asistujeme, často jim brání bezpečnostní situace. Snažíme se i o prevenci přímo v Barmě, ale ta je kvůli bezpečnostní situaci také omezená. Lidé se musí kvůli bojům často přesouvat z místa na místo a naši pracovníci je hledají jen obtížně. Proto se snažíme prevenci rozšířit například o očkovací program nebo program na plánování rodiny nebo vzdělávací programy ve škole.
Když ale vaši pacienti překročí hranici, jsou v Thajsku ilegálně. Jak je chráníte, když se léčí na vaší klinice?
Lidé nemají problémy s dokumenty jen v Thajsku. I když jsou v Barmě vnitřními uprchlíky, často nemají žádné dokumenty.
Ale pak je může thajská policie kdykoli zatknout a vyhostit zpátky do Barmy. Jak to řešíte?
Někdy problémy máme, ale policie obyčejně na kliniku nebo do školy nechodí. Thajské ministerstvo zdravotnictví a školství s námi stále více spolupracuje.
Zakladatelka kliniky Mae Tao v thajském Mae Sotu Cynthia Maung
Vaše klinika funguje více než 21 let. Co se za ty roky změnilo?
Stále se snažíme naše služby rozšiřovat. Staráme se například o děti, které vyrostly v Thajsku a nemají doklady ani přístup ke vzdělání. Dnes už existuje 62 škol pro migranty, kde studuje kolem 12 tisíc dětí. Pomoc už dnes není jen o zdravotní péči, ale ve spolupráci s ostatními organizacemi poskytujeme vzdělání a staráme se o bezpečnost. Klinika je dnes také vzdělávacím střediskem, protože školíme lidi, kteří pomáhají přímo v Barmě. Komunita je stále silnější.
PŘÍBĚH doktorky CYNTHIECynthia Maung se jako mladá lékařka sama zapojila do studentského hnutí a v září 1988 musela utéct před běsněním barmské junty, při kterém zemřelo přes tři tisíce lidí. Už na útěku ošetřila desítky lidí a na začátku roku 1989 doputovala do Mae Sotu. |
Lidé musí každý den čelit nemocím v rodině nebo nejbližším okolí. Jsou proto velmi motivovaní pomáhat komunitě. Vytváří se tím velmi hustá síť pomocníků.
Barma má za sebou volby. Může se po nich něco změnit?
Volby nebyly spravedlivé a utiskování pokračuje, protože v mnoha oblastech byli lidé nucení volit. Lidé se snažili zapojit a organizovat strany a mírovou cestou tak dojít k demokracii. Ale už při volbách bylo tolik tlaků, že jsou teď lidé velmi frustrovaní. Armáda navíc pokračuje v násilí.
Junta propustila disidentku Su Ťij. Co pro vás tato dáma znamená?
Su Ťij je velmi odhodlaná pokračovat v boji za demokracii, lidská práva a na obnově země. My Barmánci ji velmi potřebujeme a podporujeme dialog mezi armádou, etnickými skupinami a demokratickými organizacemi. Su Ťij je pro nás vzorem.
Co může její propuštění změnit?
Vojenská vláda ji a další politické vězně tak dlouho vězní, protože se obává, že jsou opravdu mocní. Su Ťij bude pokračovat v boji za demokracii a to znamená, že se bude snažit zabránit dalšímu násilí na etnických skupinách. K tomu bude také žádat více podpory od mezinárodního společenství.
Chtěla byste se někdy vrátit do Barmy?
Všichni lidé, kteří žijí tady na hranici, jsou připravení se vrátit. Ale i když žijeme tady v Thajsku, nemáme pocit, že bychom byli mimo. Udržujeme kontakt s lidmi v Barmě a pracujeme na obou stranách hranice.
Ale kdy přijde čas vrátit se domů?
Pro nás je ta hranice jen geografická. Na obou stranách hranice lidé trpí, na obou stranách ztratili domov i identitu. Nezáleží na tom, jestli jste v Rangúnu, nebo v Mae Sotu.
KLINIKA MAE TAO
Klinika ale spravuje i polní nemocnici přímo v Barmě, v Thajsku provozuje školu pro 1 200 žáků a přímo v uprchlickém táboře se stará o více než 150 opuštěných dětí. Kromě toho klinika každý rok školí stovky zdravotníků, kteří pomáhají v uprchlických táborech nebo chodí pomáhat do Barmy (o práci terénních pracovníků více čtěte zde). |
