Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barmská armáda vypaluje muslimské vesnice, ukázaly satelitní snímky

  15:20aktualizováno  15:20
Barmští vojáci při svém tažení proti muslimskému menšinovému etniku Rohingů vraždí civilisty, dopouštějí se znásilnění, mučení a rabování. Ve své zprávě to uvedla organizace pro lidská práva Amnesty International, podle níž by akce barmské armády mohly být označeny za „zločiny proti lidskosti“.

Satelitní snímky s vysokým rozlišením pořízené mezi 10. a 23. listopadem ukazují více jak 800 struktur v Arakanském státu, které byly viditelně vypáleny. Žluté tečky znázorňují každou budovu (19. prosince 2016) | foto: Amnesty International

Amnesty International (AI) vychází z rozhovorů s 35 oběťmi násilí vojáků a s dalšími 20 lidmi, včetně humanitárních pracovníků a lidskoprávních pozorovatelů, novinářů i vůdců Rohingů. Ti popsali „humanitární katastrofu“ v Arakanském státě, včetně náhodného zabíjení, svévolného zatýkání a zadržování lidí, znásilňování, plenění a ničení majetku.

„Barmská armáda si vybrala za cíl útoků civilisty z etnika Rohingů. Vojáci vedou nemilosrdnou a systematickou násilnou kampaň. Muži, ženy, děti, celé rodiny i vesnice byli napadeny a zneužívány formou kolektivního trestu,“ řekl ředitel AI pro jihovýchodní Asii a Pacifik.

Na základě analýzy satelitních snímků a rozhovorů AI armádu obvinila i z vypalování vesnic. Podle zprávy, kterou AI uveřejnila, vojáci v říjnu a listopadu zničili více jak 1 262 budov. Informace o vypalování domů a útocích na civilisty potvrzují i uprchlíci směřující do do Bangladéše, píše BBC.

Mezinárodní společenství nám nerozumí, uvedl mluvčí

Armáda i barmští politici ovšem jakékoli provinění odmítají. Podle nich vede armáda v Arakanském státě, který je obýván Rohingy, protipovstaleckou operaci a domy si vypalují sami povstalci ve snaze vzbudit mezinárodní zájem. „Mezinárodní společenství nám nerozumí kvůli rohingským lobbistům, kteří šíří vymyšlené zprávy. Nikdo na světě by neakceptoval útoky na ozbrojené síly,“ uvedl mluvčí barmského prezidenta Zo Tchej na konci listopadu.

Rohingové

Populace muslimských Rohingů žije převážně v Arakanském státě na severu Barmy. Rohingové jsou podle svých historických pramenů původním domorodým obyvatelstvem tohoto regionu. Barmští historici však tvrdí, že do oblasti přišli z Bangladéše během britské koloniální nadvlády.

V roce 1982 vláda generála Ne Wina zavedla zákon, který Rohingům téměř znemožňuje dostat barmské občanství. Pokud o něj chtějí žádat, musí doložit svůj pobyt v zemi minimálně od roku 1948. I když se jim občanství podaří získat, převážně buddhistická společnost je nikdy nepřijme.

Jedná se o jednu z nejpronásledovanějších menšin na světě. Nemají vlastnické právo a nemohou volit a ani vlastnit půdu, takže pozemek, na kterém žijí, jim může být dle libosti zabrán. Situace se částečně zlepšila v 90. letech, kdy Rohingové dostali tzv. bílé karty. Ty jim garantovaly částečné občanství, avšak v únoru 2015 byly opět zrušeny.

Rohingové jsou sunnité a tvoří asi čtyři procenta z 60milionové barmské populace. V zemi jich žije podle odhadů asi 800 tisíc až milion. Větší minority tvoří také v Saúdské Arábii, Bangladéši, Pákistánu, Thajsku a Malajsii.

Zvěrstva páchaná na muslimské menšině popírá i nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, která je vůdkyní vládnoucí strany v převážně buddhistické Barmě. Tvrdí, že armáda jedná v souladu se zákony a zároveň kritizuje mezinárodní společenství, které podle ní podporuje pocit rozhořčení mezi budhisty a muslimy.

Zprávy o násilnostech vůči Rohingům se začaly objevovat letos v říjnu, kdy barmská armáda zahájila v Arakanském státě operaci proti povstalcům. O systematickém vypalování domů i celých vesnic také informovala 13. prosince lidskoprávní organizace Human Rights Watch (prvotní zpráva byla uveřejněna o měsíc dříve, avšak tato ji podstatně rozšířila a podpořila).

Podle její analýzy bylo od 9. října do 23. listopadu zničeno minimálně 1 500 budov. Vzorec vypalování obydlí v tomto časovém úseku, přítomnost armády ve vesnicích, které byly později vypáleny a souvislost mezi útoky povstalců a represivním opatřením proti civilistům ukazují na armádu. „Nové zjištění jasně vyvrací tvrzení vlády, že domy vypalují samotní povstalci,“ dodal Brad Adams, ředitel Human Rights Watch v Asii.

Nepřehlednost konfliktu posiluje i fakt, že novináři ani humanitární či lidskoprávní pracovníci nemají úplný přístup do oblasti, takže například přesný počet civilních obětí není znám. Organizace Amnesty International tak ve zprávě apeluje nejen na barmskou vládu a Su Ťij, aby nařídily zastavení násilností, veřejně odmítly porušování lidských práv, ale také aby povolily přístup do Arakanského státu a umožnily nezávislé vyšetřování OSN.

Su Ťij čelí kritice

AI kritizovala také Su Ťij, která de facto nepřímo řídí civilní vládu z pozice státního poradce (více si můžete přečíst zde). Ačkoli nemá žádnou pravomoc ve věcech armády, nebyla schopna nebo ochotna se jasně vyslovit proti počínání armády.

Odmítala také pořádání schůzky vůdců Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), která by se násilnostmi na tomto menšinovém etniku zabývala. Dvě země s největší muslimskou populací v regionu - Malajsie a Indonésie - však nakonec jednání o Rohinzích prosadily na pořad pondělního jednání v barmské obchodní metropoli Rangúnu, píše web BBC News.

„Pokrok v otázce lidských práv je spíše pomalý. Věříme, že nastalá situace je nyní regionální problém a že by měla být řešena společně,“ řekl malajsijský ministr zahraničí Anifah Aman na jednání.

Fotogalerie

Konflikt představuje problém i pro sousední Bangladéš, kam velké množství Rohingů před násilnostmi utíká. Amnesty International odhaduje, že od 9. října sem uprchlo nejméně 27 tisíc Rohingů. Podobné čísla zmínil i šéf kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci na jihu Bangladéše. „Zhruba 21 tisíc Rohingů přišlo do Bangladéše mezi 9. říjnem a 2. prosince,“ sdělil Sanjukta Sahany agentuře AFP. Bangladéš ovšem uprchlíky pravidelně vrací zpět a ti tak čelí dalším represím.

Barmští uprchlíci míří také do Malajsie, kde v červenci 2016 tvořili 90 % ze zhruba 150 tisíc registrovaných uprchlíků v zemi a do Thajska, které je považováno za centrum pašování lidí a obchodu s nimi. Thajsko Rohingům slouží jako první přestupní stanice. Ti sem dorazí na lodi a poté pokračují pěšky nebo lodí do Malajsie, či lodí do Indonésie.

Začátkem nového kola násilí byl 9. říjen

Konflikt mezi barmskými muslimy a buddhisty znovu eskaloval poté, co na začátku října několik útočníků zabilo devět policistů a další čtyři zranilo. Barmská armáda proto v oblasti zahájila vojenskou operaci, kvůli které už muselo asi 30 000 Rohingů opustit své domovy a desítky z nich zemřely.

Povstalci jsou podle odhalení neziskové organizace Mezinárodní krizová skupina (ICG) vedeni rohingskými emigranty v Saudské Arábii. Povstalecká Haraká al-Jakín (Hnutí víry) má mezinárodní výcvik i zkušenosti z vedení moderního partyzánského boje a je podporována místními muslimy, kteří čelí systematické diskriminaci.

Barmská vláda i armáda reaguje na odpor muslimské menšiny proti diskriminaci nepřiměřenou silou, varuje ICG. Příkladem může být i incident z 12. listopadu. Vesničané vyzbrojení pistolemi, klacky a oštěpy napadli vojáky a jednoho z nich zabili, napsal americký časopis Time s odvoláním na barmským státem kontrolované noviny Global New Light of Myanmar.

Al Jazeera s odvoláním na Amnesty International naproti tomu uvádí, že se jednalo o menší rozmíšku s vesničany, kteří byli vyzbrojeni hlavně meči a dalšími ručními zbraněmi. Ať či tak, vláda reagovala vysláním dvou helikoptér, které z výšky střílely na všechny vesničany bez rozdílu.

Arakanský stát, Barma

Arakanský stát, Barma







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.