Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bariéry z betonu a oceli oddělují světy a jitří vztahy, přesto rostou stále nové

  15:23aktualizováno  15:23
Bagdádští radní v polovině května oznámili, že obeženou iráckou metropoli vysokou zdí, aby město ochránili před sebevražednými atentátníky. Bariéry stojí i v dalších částech světa. Mají chránit před migrací, drogami nebo oddělit znesvářené národy. iDNES.cz přináší profil některých z nich.

Mladí palestinští chlapci hrají fotbal na školním hřišti v Jeruzalémě u hraniční zdi s Izraelem. | foto: Profimedia.cz

Osmimetrové hradby z betonu, kovové ploty, ostnaté dráty, ocelové zdi nebo virtuální ploty - i tak vypadají bariéry, které v minulých letech vyrostly v různých koutech zeměkoule.

Dobře je známe i od nás. Ostnaté dráty oddělovaly Čechy od svobodného světa desítky let a smrt na nich našly stovky lidí. Ale monstra, která protínají stovky kilometrů krajiny, nejsou minulosti ani dvacet let po pádu Berlínské zdi.

A k čemu dnes bariéry ve světě slouží? Kromě oddělení znesvářených národů například k zastavení ilegální migrace, teroristů, drog, nemocí, k ochraně přírody nebo také k separaci čtvrtí boháčů od chudiny ze slumů.

Bariéra mezi Mexikem a USA

Hraniční plot mezi USA a Mexikem.

Hraniční plot mezi USA a Mexikem.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: Zatím kolem tisíce kilometrů Výška: Průměrně kolem 4-5 metrů

Jednou z nejznámějších bariér současnosti je zeď na 3 200 kilometrů dlouhé hranici mezi Mexikem a Spojenými státy.

Železná bariéra se zatím rozprostírá na třetině délky hranice a na mnoha místech je doplněná o infračervené senzory, kamery, radary, pozorovací věže a detektory pohybu.

Nákladná opatření mají jediný účel - zastavit příliv levné pracovní síly z Mexika a dalších států Střední Ameriky do USA a také znesnadnit pašování drog.

První části bariéry tu Washington postavil už v roce 1991 a dodnes za ochranu svého pracovního trhu utratil 2,5 miliardy dolarů. Další prostředky podle BBC v budoucnu spolkne výstavba virtuálního plotu, což znamená, že na hranici sice nebude pevná zeď, zato tu ale budou desítky kamer a elektronických čidel.

Podle mexické komise pro lidská práva má zeď na svědomí 5 600 lidských životů. Většinu obětí si ale vyžádají vysoké teploty v poušti, které uprchlíci po strastiplné cestě nevydrží.

Bariéra mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu

Zeď oddělující Izrael (vlevo) a Palestinu.

Zeď oddělující Izrael (vlevo) a Palestinu.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: Přes 700 kilometrů
Výška: Na některých místech až 8 metrů

Bariéra oddělující Izrael a palestinská území na Západním břehu Jordánu budí v současné době asi největší kontroverze. V reálu je tato diskutovaná bariéra kombinací plotu, ostnatého drátu, příkopu a betonových desek.

V některých částech jsou zabudované senzory, nebo je prostor vysypaný pískem k identifikaci otisků bot. Zeď na některých místech chrání až šedesátimetrová nárazníková zóna.

Stavba dostala v Izraeli zelenou v roce 2002 a nyní je hotovo téměř 60 % z její celkové délky, na deseti procentech se pracuje a třetina zůstává prozatím nedobudována.

Spory se vedou především o to, kudy bariéra, která je ztělesněním blízkovýchodního konfliktu, vede. V 85 % totiž stojí na palestinských okupovaných územích a jen asi 15 % respektuje takzvanou zelenou linii, což je mezinárodně uznaná hranice mezi oběma územími.

V roce 2004 mezinárodní soudní dvůr v Haagu výstavbu zdi zakázal. Izrael však tvrdí, že zeď chrání občany židovského státu před Palestinci a čísla mu dávají za pravdu - počet útoků radikálních Palestinců se opravdu zmenšil.

Obyvatelé Západního břehu zeď naopak vnímají jako stavbu, která porušuje jejich lidská práva a ve skutečnosti jen maskuje expanzi Izraele, který na zabraných územích staví židovské osady. Bariéra na mnoha místech odděluje někdejší sousedy a znesnadňuje Palestincům hledání práce.

Bariéra na Korejském poloostrově

Jihokorejští vojáci kontrolují plot demilitarizované zóny u hranic s KLDR.

Jihokorejští vojáci kontrolují plot demilitarizované zóny u hranic s KLDR.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: 250 kilometrů Výška: 5 až 8 metrů Šířka: 4 kilometry

Demilitarizovaná zóna odděluje Severní a Jižní Koreu od války na Korejském poloostrově mezi lety 1950 a 1953. Koreje rozděluje zhruba podél 38. rovnoběžky.

I přes svůj název, podle něhož by neměly být v oblasti žádné zbraně, je čtyři kilometry široké pásmo jedním z nejopevnějších míst na světě a po pádu Berlínské zdi také posledním pohrobkem železné opony.

Význam zaminované zóny, na kterou se chodí dívat turisté z obou stran vojenskými dalekohledy, roste podle toho, jaký je zrovna vztah mezi oběma Korejemi. Nyní by i nepatrná provokace v tomto prostoru mohla zažehnout konflikt nedozírných následků.

Bariéra mezi Pákistánem a Íránem

Zeď na Íránsko-pakistánské hranici má zastavit drogové pašeráky.

Zeď na Íránsko-pakistánské hranici má zastavit drogové pašeráky.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: Až 700 kilometrů
Výška: 3 metry

Pokud se předchozí zdi dají označit za symboly, které každý zná, bariéra, jež staví Írán v Balúčistánu na hranici s Pákistánem, vzniká spíše pokoutně.

Oficiální vysvětlení íránských úřadů zní: Ochrana před šířením černého trhu, pašováním drog nebo nelegální migrací. Odborníci ale tvrdí, že Teheránu jde spíše o zpomalení přílivu islámských radikálů do země.

Celá stavba má však neblahý dopad na Balúče, kteří žijí na obou stranách hranice a jejich komunitu bariéra rozťala vejpůl. To by mohlo do oblasti poblíž Afghánistánu vnést nečekaný neklid.

Bariéra mezi Indií a Pákistánem

Ostře hlídaná hranice mezi Indií a Pakistánem.

Ostře hlídaná hranice mezi Indií a Pakistánem.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: Zhruba 1 500 kilometrů
Výška: 3 metry

Pákistám má zeď i při své východní hranici s Indií a je to zároveň jedna z nejvýbušnějších bariér na světě. Zdi, ostnaté dráty a barikády se táhnou po téměř polovině 2 900 kilometrů dlouhé hranice a Indie ji plánuje prodloužit na téměř celou hranici.

Budování zdi mezi dvěma jadernými mocnostmi zahájila Indie už na konci osmdesátých let. Hlavním argumentem tehdy byl boj proti terorismu v Pandžábu a Radžastánu.

Ještě neprostupnější je bariéra podél takzvané "Line of Control" v Kašmíru. Ostnatý drát je tu doplněný nejmodernější technikou a minovými poli.

Bariéra na Kypru

Ostnatý drát odděluje tureckou část ostrova Kypr od jižní Kyperské republiky.

Ostnatý drát odděluje tureckou část ostrova Kypr od jižní Kyperské republiky.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: 180 kilometrů Šířka: Od tří metrů v centru Nikósie po 7,5 kilometru

Problém Kypru se táhne historií jako nekonečná nit. Svůj počátek má už na začátku 60. let, kdy musela do sporu mezi tureckými a řeckými Kypřany zasáhnout OSN a vytyčit mezi oběma komunitami linii.

Bariéra se z ní stala v roce 1974, kdy turecké síly začaly okupovat severní část ostrova na protest proti převratu, který řeckým Kypřanům pomohli zosnovat Řekové.

Země nikoho, z obou stran obehnaná ostnatým drátem, zůstává pod kontrolou OSN a o dalším řešení v současnosti obě strany diskutují. První přechod mezi oběma části ostrova se otevřel téměř po 30 letech v roce 2003.

Bariéra v Rio de Janeiru

Dělníci dokončují zeď kolem čtvrti Favela Santa Marta v brazilském Rio de Janeiru. Měla by zabránit expanzi nových staveb do chráněného deštného pralesa za hranicí města.

Dělníci dokončují zeď kolem čtvrti Favela Santa Marta v brazilském Rio de Janeiru. Měla by zabránit expanzi nových staveb do chráněného deštného pralesa za hranicí města.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: 14 kilometrů Výška: Od 80 centimetrů do tří metrů

Své zdi má i Jižní Amerika. Ta nejnovější začala růst na začátku loňského roku v brazilském Rio de Janeiru a bude obklopovat 13 chudinských čtvrtí, takzvaných favel, které vyrostly na vršcích kolem města.

Zeď má oficiálně ochránit vegetaci v jedné z největších rezervací na světě - Tijuca Park. Nekontrolovaně se rostoucí slum totiž pomalu ukrajuje z místních vzácných lesů.

Za stavbou ale zřejmě nejsou jen ušlechtilé důvody. Kritici říkají, že hlavním důvodem pro stavbu zdi je oddělit chudé oblasti od bohatších. Bariéra také může zbrzdit rozbujelý obchod s drogami.

Bariéra v Severním Irsku

Půl kilometru dlouhá zeď v západním Belfastu v Severním Irsku.

Půl kilometru dlouhá zeď v západním Belfastu v Severním Irsku.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: Různé části mají od několika stovek metrů až po pět kilometrů.
Výška: Nejvyšší narostla až do šesti metrů

Po pádu Berlínské zdi není úplně bez bariér ani Evropa, i když ta v Severním Irsku už je spíše turistickou atrakcí. Takzvané "mírové linie" se začaly objevovat pře 41 lety v Belfastu.

Dnes je to série zdí, které oddělují katolickou a protestantskou komunitu a až s hrozivou naléhavostí upozorňují na dobu, kdy Severním Irskem zmítalo násilí mezi náboženskými komunitami.

První zeď vyrostla v roce 1969 po vypálení domů v západním Belfastu. Ta poslední se objevila předloni u základní školy na severu Belfastu. Byla to reakce na opětovné rozmíšky mezi oběma komunitami.

Bariéra v Ceutě a Melile

Kamerunský uprchlík se pomocí dvou žebříků snaží dostat přes hraniční plot mezi Marokem a Španělskem.

Kamerunský uprchlík se pomocí dvou žebříků snaží dostat přes hraniční plot mezi Marokem a Španělskem.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: 8,2 kilometrů v Ceutě a 12 kilometrů v Melile
Výška: 6 metrů

Zdi obepínají i části afrického kontinentu. Na konci minulého století vyrostly dvě kolem španělských území na severu Afriky v Ceutě a Melile. Autonomní města chtěla především zamezit přílivu ilegálních migrantů z celého kontinentu.

Imigrace do španělských měst podle BBC dosáhla svého vrcholu v roce 2000 a ponoukla úřady k vybudování tří souběžných plotů v každém městě. Zdi jsou navíc vybavené kamerami, kanystry se slzným plynem, detektory zvuku a pohybu a také pozorovacími věžemi.

Na každého, kdo překoná první plot, čeká uvnitř labyrint plný drátů a bodců. Za nižší příliv ilegálních migrantů ale platí obyvatelé Ceuty a Melily vysokou cenu - žijí jako v pevnosti.

Bariéra v Západní Sahaře

Hranice mezi Západní Saharou a Marokem je plná nevybuchlých nášlapných min. Nejčasteji jsou obětmi lidé z kmene Saharawi.

Hranice mezi Západní Saharou a Marokem je plná nevybuchlých nášlapných min. Nejčasteji jsou obětmi lidé z kmene Saharawi.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: 2 700 kilometrů Výška: Liší se na různých místech

Západní Saharu obývají takzvaní obyvatelé Sahrawi i Marokánci. Po konci okupace Španělskem v roce 1976 se začaly tyto dvě skupiny přít a v roce 1980 začalo Maroko v poušti budovat zeď.

Oficiálně právě proti takzvané Polisario Front, tedy politickému i vojenskému hnutí, které bojovalo za nezávislost na Maroku a vlastní autonomii.

Zeď dokončená v roce 1987 je ve skutečnosti sérií šesti různých zdí a je postavená z písku, kamenů, ostnatého drátu, příkopu a minových polí. Největším problémem jsou tu miny. Marocká vláda tvrdí, že už jich v oblasti deaktivovala 65 tisíc.

Bariéra v Saudské Arábii

Plot na hranici Saudské Arábie s Kuvajtem.

Plot na hranici Saudské Arábie s Kuvajtem.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: hranice má zhruba 9 000 km Výška: Liší se v závislosti na místě

Saudská Arábie, která touží ochránit mocnou ekonomiku a největší zásoby ropy v Perském zálivu, buduje jednu z nejdelších bariér na světě. Postupně by měla obepnout většinu hranice tohoto bohatého státu.

Projekt za tři miliardy dolarů má především ochránit hranici s Jemenem (800km) - tady už zeď částečně stojí - a Irákem (1500 km).

V některých místech zůstane stávají fyzická bariéra a v méně obydlených pouštních oblastech hranici pohlídá virtuální ochrana jako satelity, kamery, radary nebo senzory.

Bariéra mezi Botswanou a Zimbabwe

Plot na hranici mezi Botswanou a Zimbabwe.

Plot na hranici mezi Botswanou a Zimbabwe.

BARIÉRA V ČÍSLECH

Délka: 500 kilometrů Výška: 2 metry

Ostnatý drát, který odděluje Botswanu od Zimbabwe, vyrostl teprve v tomto století. Botswana rozhodla o zbudování elektrického plotu v roce 2003, aby zastavila šíření nemoci dobytka.

Kvůli té musely být v minulých letech poraženy tisíce kusů skotu a pro zemi, kde je pěstování dobytka druhým největším příjmem státního rozpočtu hned po těžbě diamantů, to byla katastrofa.

Zimbabwské úřady tvrdí, že má bariéra zcela jiný účel. Má prý zabránit ilegální migraci lidí z chudého Zimbabwe do jednoho z nejbohatších států Afriky. Hranice ovšem není neprostupná, protože ji na mnoha místech tvoří lehce překonatelné řeky.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie v noci na středu uzavřela část amsterodamského mezinárodního letiště...
Policie zatkla v Rotterdamu muže v dodávce ze Španělska, vezl plynové bomby

Nizozemská policie zadržela v Rotterdamu muže, který řídil dodávku se španělskou poznávací značkou. V dodávce podle starosty byly plynové bomby. Policie...  celý článek

Monument republiky na istanbulském náměstí Taksim. V čele sousoší stojí...
V Turecku přibývá útoků na sochy Atatürka. Nařídil mi to Bůh, řekl vandal

V Turecku přibývá útoků na sochy zakladatele moderní republiky Mustafa Kemala Atatürka. Na konci července se muž se srpem v ruce snažil zničit sochu ve městě...  celý článek

Poničený americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.