Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barakova Strana práce jde do vlády s Šaronem

  7:59aktualizováno  7:59
Izraelská Strana práce expremiéra Ehuda Baraka schválila svou účast ve vládě národní jednoty nově zvoleného předsedy vlády Ariela Šarona. Předseda krajně pravicové strany Likud Ariel Šaron porazil labouristického premiéra Ehuda Baraka 6. února ve volbách, které vyprovokovala pět měsíců trvající násilná krize mezi Palestinou a Izraelem. S účastí ve vládě souhlasilo podle agentury Reuters 71 procent členů ústředního výboru středo-levicové strany.

Volba labouristů tak dovoluje Šaronovi dát dohoromady všestrannou vládu národní jednoty, která nebude složena jen z nacionalisticky a nábožensky orientovaných členů.

Vláda má za úkol ukončit násilí na Blízkém východě, při kterém od září přišlo o život více než 300 lidí, především Palestinců.


Šaron chce ve vládě Baraka - čtěte ZDE.

Barak s účastí v Šaronově vládě souhlasil jen podmínečně
Bývalý předseda izraelské vlády Ehud Barak po tříhodinovém jednání 15. února souhlasil se vstupem jeho strany do Šaronovy vlády.

"Při tříhodinové společné schůzce se oba politici dohodli na ustavení vlády národní jednoty," uvedla agentura Reuters na základě psaného dokumentu ze závěru koaličních jednání.

"Definitivní vytvoření kabinetu stále ještě závisí na dokončení politických směrnic a koaličních dohod," uvádí dále prohlášení Barakova úřadu. Dodává, že Barak doufá, že pro své rozhodnutí získá konečné potvrzení své strany počátkem příštího týdne.

Labouristé chtějí klíčová křesla ministrů obrany a zahraničí
Oba vůdci se prý dohodli, že Strana práce by mohla obsadit v nové vládě premiéra Šarona, který je zároveň šéfem pravicového bloku Likud, funkce ministra obrany a zahraničí.

V Izraeli vládla velká koalice mezi dvěma největšími formacemi, labouristickou Stranou práce a pravicovým Likudem, již pět a půl roku v 80. letech. Ustavena byla tři měsíce po takřka nerozhodných volbách z června 1984. V čele kabinetu stál šéf labouristů Šimon Peres, kterého po dohodě v říjnu 1986 vystřídal předseda Likudu Jicchak Šamir.

Velká koalice byla zachována i po volbách v listopadu 1988 a rozpadla se až v březnu 1990 kvůli sporům mezi oběma stranami ohledně plánu USA na zahájení přímého izraelsko-palestinského dialogu.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.