Jen několik týdnů po tomto summitu, který v těchto dnech začne v americkém Camp Davidu, má být vyhlášen samostatný palestinský stát. Očekává se, že k tomu dojde v září.
Barak byl zvolen před 13 měsíci na základě slibů, že uspíší mírový proces, avšak jeho pravicově-levicová vláda byla ohledně budoucí dohody s Palestinci nejednotná.
Pravicové strany ve vládě nesouhlasily s postoupením území, která Izrael obsadil v roce 1967. Podezřívají Baraka, že právě v tomto bodě Palestincům na summitu ustoupí.
Barak podle nich chce Palestincům vrátit 90 procent západního břehu Jordánu včetně několika arabských osad v sousedství Jeruzaléma a části jordánského údolí, které předchozí izraelské vlády chtěly udržet, aby zabránily jakékoliv zahraniční armádě překročit řeku Jordán.
Lavina demisí
Z vlády vystoupili tři koaliční partneři: ultraortodoxní strana Šas, strana ruských imigrantů Izrael na vzestupu a Národní náboženské strana.
Barakova vláda ztratila ve 120-tičlenném parlamentu většinu a má již jen 42 mandátů.
Vlnu demisí rozpoutal izraelský ministr vnitra Natan Ščaranskij. Ten svůj odchod z kabinetu zdůvodnil nesouhlasem s účastí premiéra na nadcházejícím izraelsko-palestinsko-americkém summitu jako první.
"Nemohu podporovat tento proces, jestliže koalice není ve skutečnosti považována za partnera v diplomatickém procesu a výsledkem toho je všeobecné porozumění s Palestinci, které není přijatelné," řekl odstoupivší ministr na setkání s novináři.
Barak: mandát na mír pořád mám
Premiér Barak prohlásil, že navzdory zmenšení síly vládní koalice má mandát pro mírová jednání, protože byl loni v květnu kvůli nim zvolen premiérem přímo obyvatelstvem. Barak také řekl, že voličům bude případná mírová dohoda předložena v referendu.
