"Každý, kdo zaútočí na Írán, je úplně šílený. Rozervalo by to celý region," řekl nositel Nobelovy ceny za mír v rozhovoru poskytnutém agentuře DPA.
Obama v SouluAmerický prezident Barack Obama v jihokorejském hlavním městě Soulu zdůraznil, že hrozba jaderných zbraní zůstává pro svět náročnou výzvou, a varoval před jaderným terorismem. "Bezpečnost světa závisí na krocích, které podnikneme," řekl na summitu OSN o jaderné bezpečnosti dalším světovým vůdcům. |
Skepticky se ale Baradej vyjádřil i k plánovaným mezinárodním rozhovorům o íránském jaderném programu. Příští měsíc má o této otázce znovu jednat s Íránem pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie) plus Německo.
Baradej však vyjádřil pochybnosti o tom, že by rozhovory mohly přinést brzký pokrok.
Důležité podle něj bude udržet aktuální krizi kolem Íránu pod kontrolou do listopadových prezidentských voleb v USA. Do té doby předpovídá Baradej "napjaté léto" a teprve po volbách očekává "vážné rozhovory".
"Ta věc může být vyřízena jen tehdy, až Američané a Íránci u jednacího stolu najdou cestu, jak spolu vyjít. Do té doby musíme tuto krizi zvládat, aniž by došlo k nějaké šílené akci," řekl Baradej.
Izrael několikrát pohrozil nálety na íránská jaderná zařízení s cílem zabránit Teheránu vyrobit jadernou bombu. Baradej v této souvislosti varoval, že útokem na Írán by Izrael dosáhl přesného opaku svých záměrů.
Absolutní bezpečnost jednoho je nebezpečnost pro druhé
"Írán by se pak ocitl na nejrychlejší cestě k výrobě vlastní jaderné zbraně - a to s podporou každého Íránce, téměř celého Blízkého východu a spousty dalších lidí na světě." Baradej poukázal i na to, že neoficiální jaderná mocnost Izrael má sám "nejméně 200 jaderných bomb".
"Izrael chce absolutní bezpečnost. Úplná bezpečnost pro jednu určitou zemi je ale absolutní nebezpečnost pro jakoukoliv jinou," řekl. Znovu se proto naléhavě vyslovil pro bezjadernou zónu na Blízkém východě.
