Americký prezident Barack Obama na summitu o jaderné bezpečnosti v nizozemském Haagu (24. března 2014) | foto: Reuters

Jestli nebude Moskva jednat odpovědně, musí pykat, řekl Obama v Haagu

  • 334
Podle amerického prezidenta Baracka Obamy musí v otázce Krymské krize Moskva jednat odpovědně a prokázat, že ctí mezinárodní normy. Jinak musí pykat, řekl prezident na úterní tiskové konferenci v Haagu. Zopakoval, že Západ vyhodnocuje dopady případných sankcí proti Rusku a bude-li třeba, budou nasazeny i za cenu poškození některých zemí.

"Je na Rusku, aby jednalo odpovědně a prokázalo ochotu respektovat mezinárodní normy. Pokud to neudělá, bude ho to něco stát," prohlásil prezident na první tiskové konferenci po ruském vpádu na Krym.

Obama na závěr summitu o jaderné bezpečnosti v nizozemském Haagu potvrdil, že USA neuznávají krymské referendum ani ruskou anexi ukrajinského poloostrova. Jsou navíc znepokojeny tlakem Moskvy na Ukrajinu.

Útok proti členům NATO je útok proti všem

Bezpečnost všech členských států NATO je v nynější situaci zajištěna, řekl Obama. Každý člen Aliance má jistotu, že v případě nutnosti NATO uplatní článek pět Severoatlantické smlouvy. Článek stanoví, že ozbrojený útok proti jedné nebo více členským zemím v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem.

Rusko označil šéf Bílého domu za "regionální mocnost", která ohrožuje některé své sousedy spíš v důsledku své slabosti, než své síly. Zdůraznil, že ruský zábor Krymu není "hotovou věcí", protože světové společenství ruskou anexi neuznává. Připustil ovšem, že jednoduché řešení krymská krize nemá. "Bylo by nečestné tvrdit něco takového. Faktem je, že ruská armáda Krym kontroluje," řekl Obama.

Prezident neočekává, že ruské vojenské jednotky budou z Krymu vypuzeny silou. Svět může použít právní, diplomatické nebo politické nástroje. Kreml podle Obamy vnímá jednotný názor mezinárodního společenství na ukrajinský konflikt a situaci stále vyhodnocuje. "Dostane-li ukrajinský lid možnost sám rozhodovat, projeví nepochybně názor, že chce udržovat vztahy s Evropou i s Ruskem. Není to hra buď - anebo," zdůraznil Obama.

Soustředěním svých vojsk na hranicích Moskva Kyjev zastrašuje, ale vojáci jsou stále ještě na ruském území, kde má Rusko právo je mít, prohlásil Obama. Rusko dnes podle něj nepředstavuje hlavní bezpečnostní hrozbu pro USA. Prezident je víc znepokojen možností, že by "na Manhattanu explodovala jaderná nálož".

Krymská krize zastínila hlavní téma summitu

Obama tím narazil na hlavní téma haagského summitu, který se však konal právě ve stínu diskusí vyspělých západních zemí o reakci na ruské počínání v krizi okolo poloostrova Krym. Přesto reprezentativní summit výsledky přinesl a všech 53 zúčastněných zemí se dohodlo na snaze snížit využívání vysoce obohaceného uranu a na posílení spolupráce, aby se nedostal do špatných rukou.

"Jedná se o globální problém, takže dohody musí být učiněny na globální úrovni," řekl na závěr summitu Mark Rutte, premiér hostitelského Nizozemska. Jednání se kromě států zúčastnily také instituce, jako je Evropská unie, OSN, Interpol a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA).

Po dvou dnech jednání přijali účastníci summitu závěrečný dokument, ve kterém se kromě minimalizace používání uranu obohaceného nad 20 procent shodli také na pomoci zemím s jeho navracením či na posílení mezinárodní spolupráce a výměny informací. Závěry zmiňují i potřebu posilování kybernetické bezpečnosti a ochrany občanů, zaměstnanců i jaderné infrastruktury v případě nebezpečí.

Americký prezident Barack Obama na závěr setkání připomněl, že 12 zemí a mnoho zařízení po celém světě se už vysoce obohaceného uranu zbavilo. "Tucty států posílily bezpečnost svých jaderných zařízení, vytvořily týmy pro boj s pašováním jaderného materiálu," řekl americký prezident.

Belgie a Itálie oznámily přímo na summitu, že se s vysoce obohaceným uranem a plutoniem rozloučily. Japonsko oznámilo spolupráci s USA na likvidaci jaderného materiálu.

Česko už rizikový uran nemá, řekl vícepremiér

Vicepremiér Pavel Bělobrádek, který v Haagu zastupoval Česko, připomněl, že ČR se už vysoce obohaceného uranu zbavila. Poslední náklad do Ruska odjel před rokem. "My jsme nabídli kapacitu a schopnost pomoci i dalším zemím, které usilují o to, aby byly vysoce obohaceného uranu prosty. Můžeme si to dovolit a máme na to i know-how," míní. Připomněl, že právě vysoce obohacený uran je nejjednodušším zdrojem pro případný teroristický útok.

"Česká republika patří mezi lídry, mezi první tři země, které jsou nejvyspělejší v otázce jaderné bezpečnosti," zdůraznil Bělobrádek.

U zrodu "nukleárních summitů" stál pražský projev Baracka Obamy v roce 2009. V něm americký prezident označil právě možnost, že teroristé získají a použijí atomovou zbraň, za jedno z největších nebezpečí pro dnešní svět. První summit o jaderné bezpečnosti se konal ve Washingtonu o rok později, už tehdy byly přijaty závěry zmiňující potřebu zbavit se vysoce obohaceného uranu.

Dva roky poté, už po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, která přidala tématu další rozměr, následovalo jednání v jihokorejském Soulu. Nyní je na řadě Haag a v roce 2016 by se mělo jednat opět v USA.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video