Americký prezident Barack Obama na tiskové konferenci po evropsko-americkém summitu v Bruselu (26. března 2014) | foto: Reuters

Rusko je po Krymu v izolaci, řekl Obama v Bruselu. S EU ladí sankce

  • 1037
Rusko je podle amerického prezidenta Baracka Obamy kvůli svému postupu na Krymu ve světě izolováno. Prohlásil to ve svém projevu po středečním jednání s představiteli Evropské unie v belgickém Bruselu. EU a USA podle něj svůj postup koordinují a nyní jednají o možných dalších sankcích.

Podle šéfa Bílého domu by nové sankce zasáhly ruské hospodářství například v okamžiku, kdy by Rusko proniklo do dalších částí Ukrajiny. "Spojené státy a Evropa jsou v této otázce jednotné," zdůraznil Obama. Obě strany podle něj Ukrajinu podporují a jsou rozhodnuty pomoci stabilizovat její ekonomiku.

Jednotné jsou podle Obamy i v odhodlání Moskvu izolovat a dosáhnout toho, že za své činy bude muset Rusko zaplatit. Nejvyšší představitel USA dále uvedl, že pokud Ruská federace nezmění kurz, bude to mít důsledky pro její ekonomiku. Je podle něj jasné, že aby Rusko dopad případných nových sankcí pocítilo, budou mít tato opatření jistý dopad také na světovou ekonomiku a USA i Evropskou unii.

Svoboda není zadarmo, burcuje Obama NATO

USA chtějí prověřit, zda jsou plány Severoatlantické aliance na ochranu členů ze střední a východní Evropy aktuální. Jednat by o tom prý mohli ministři zahraničí zemí NATO už v dubnu.

Podle prezidenta USA je také potřeba udělat víc pro zajištění pravidelné přítomnosti NATO v zemích, které se nyní mohou cítit zranitelné. Připomněl své obavy z nízkých výdajů na obranu v některých zemích NATO. Nicméně je to podle něj vzhledem k ekonomické krizi pochopitelné.

"Krize na Ukrajině nám však připomíná, že svoboda není zadarmo," zdůraznil. Spojenci prý musí být připraveni zaplatit za prostředky, lidi i výcvik, které jsou potřeba k udržování věrohodné a efektivní vojenské síly.

"Rusko je navíc osamocené. Bylo osamocené, když zkoušelo své akce obhájit v Radě bezpečnosti OSN," podotkl Obama. Naopak jednotné jsou podle něj země EU i členové Severoatlantické aliance.

Evropa řeší závislosti na Rusku

Už příští týden by podle lídrů EU i USA měli o možnostech americko-evropské spolupráce při posilování energetické bezpečnosti jednat příslušní rezortní ministři spolu s šéfy diplomacií USA Johnem Kerrym a Evropské unie Catherine Ashtonovou, uvedl předseda Evropské komise José Barroso.Na společné tiskové konferenci s šéfem Evropské komise José Barrosem a předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem uvedl, že jednou z možností je vyšší dovoz amerického plynu do EU, který by mohl být usnadněn i podpisem chystané transatlantické obchodní dohody.Obama během slov o sankcích současně připustil, že některé země více závislé na ruských energetických surovinách mohou být postiženy více. "Bereme to v potaz, energie jsou samozřejmě v centru našich snah," poznamenal. Společně se zástupci EU tak mimo jiné řešil, jak posílit energetickou bezpečnost Evropy a snížit její závislost na surovinách z Ruské federace.

Přes noc to nepůjde, upozornil Obama

Evropa si podle Obamy musí položit otázku, jak dál diverzifikovat své energetické zdroje. Spojené státy jich podle něj nyní mají dostatek. Vydaly už také licence na každodenní export stejného množství plynu na celosvětový trh, kolik jej EU každodenně spotřebovává.

"Není to něco, co se může stát přes noc," řekl o potřebě energetické diverzifikace americký prezident. Krize kolem Ukrajiny ale podle něj jasně ukázala na potřebu rychle v této věci něco podniknout.

Otázka snížení evropské nezávislosti na ruských surovinách důrazně vyvstala v důsledku ukrajinské krize, která rychle a výrazně ochladila vztahy mezi Západem a Ruskem. Osmadvacítka ani Spojené státy neuznávají nedávnou ruskou anexi ukrajinského Krymu.

EU a Spojené státy, ale i další země už zavedly cílené sankce vůči konkrétním lidem, v pondělí se významné světové ekonomiky ze skupiny G7 rozhodly chystat různé odvětvové sankce Koordinaci mezi EU a USA v této otázce ve středu Obama označil za vynikající.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video