Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Banka má i politické stíny

aktualizováno 
Žádný jiný finanční ústav si dosud nemohl být jist politickou podporou tak jako IPB. Právě ona totiž byla nejvíce propojena s významnými politickými stranami a získala pověst "politické" banky. Zdálo se, že uzavřela s ODS a ČSSD pomyslný obchod: Vy nás necháte žít a my vám za to nezůstaneme dlužni.
Ani to ji však nakonec od nucené správy neuchránilo.

Policejní komando v pátek s požehnáním Zemanovy vlády vtrhlo do centrály IPB a vedení banky v čele s Janem Klackem - ještě v roce 1998 adeptem ČSSD na post vicepremiéra pro ekonomiku - vyprovodilo na ulici.

Stejně velký, ne-li větší vliv v bance měla díky "svým" lidem i Klausova Občanská demokratická strana.

Právě provázaností politiků a bankéřů dnes někteří opoziční poslanci zdůvodňují, proč ODS spustila takový povyk kvůli nucené správě nad IPB.

"Byla vnímána jako banka velmi blízká ODS. Když začátkem roku 1998 přišel do vedení Klacek z ČSSD, nasvědčovalo to tomu, že to bude banka, která je určitým zázemím chystané opoziční smlouvě," tvrdí například bývalý ministr financí Ivan Pilip, který byl do konce roku 1997 místopředsedou ODS.

ODS sice oficiálně žádné nadstandardní vztahy s managementem IPB nikdy nepřiznala, z následujících informací je však zřejmé, že nešlo a nejde jen o běžný vztah banky s politickou stranou coby klientem: Poradce Václava Klause Jiří Weigel je zároveň dodnes jedním z ředitelů v pražském ústředí IPB, místopředsedkyně ODS Libuše Benešová byla od září 1996 do března 1998 v dozorčí radě banky.

"Že by však ODS měla nadstandardní vztahy s touto bankou, se říci nedá. To spíš ČSSD, ta ano.

Pokud vím, tak Klacek je členem této strany a bývalý ředitel Tesař jím byl také," tvrdí Libuše Benešová.

Klacek s Tesařem byli skutečně úzce napojeni na Zemanovu stranu, ale výrazný vliv v bance měl i bývalý náměstek a později místopředseda představenstva Libor Procházka, který byl naopak vnímán jako muž ODS.

"Měl velkou podporu této strany a vazby měl přímo na Václava Klause a Petra Čermáka," řekl bývalý šéf ekonomické kontrarozvědky Jan Šula, jehož podřízení tyto informace získali před lety při vyšetřování jedné finanční operace souvisící s Českým kulturním trustem.

Tato společnost, kterou zakládali Tesař s Procházkou, ručila za padesátimilionový volební dluh Klausovy strany z roku 1992.

Garance pro IPB za tento úvěr poskytl Český kulturní trust i přesto, že jeho základní jmění bylo mnohem nižší než půjčka sama.

Zatčení bankéřů snášela ODS těžce 
Libor Procházka byl rovněž šéfem dceřiné společnosti IPB Integra, která vydávala Denní Telegraf, list blízký ODS. "Když jsem byl v roce 1994 odvolán z funkce šéfredaktora, Procházka mi to zdůvodnil tím, že vedení banky je nespokojeno s politickou linií listu, protože je příliš kritický vůči ODS," řekl před lety někdejší šéfredaktor Telegrafu Pavel Šafr.

Zvýšený zájem politiků ODS o banku se výrazně projevil před třemi lety, kdy policie zatkla Procházku i Tesaře a byla na ně uvalena vazba za stamilionovou zpronevěru. Oba sice byli nakonec obvinění zcela zproštěni, ODS však proti jejich zatčení ostře protestovala. "Měli z toho těžkou hlavu všichni včetně Klause," přiznal tehdejší ministr vnitra a nynější člen Unie svobody Jan Ruml.

Oběma obviněným bankéřům se v době jejich stíhání ovšem dostalo podpory i od Miloše Zemana, který se tehdy osobně sešel s Jiřím Tesařem. Oba spolu povečeřeli. Tesař byl před volbami 1990 spoluautorem ekonomického programu sociální demokracie.
"Tesař několikrát změnil dres.

Začínal u ČSSD, pak byl jakoby spojen s ODS a pak se zase vrátil do ČSSD. Oni to prostě hráli na všechny strany. Jisté však je, že vazby politiků ČSSD na IPB byly vždy na nejvyšší bázi, týkalo se to špiček strany," říká poslanec ČSSD Michal Kraus.

Stejně jako ODS, i sociální demokraté si u IPB půjčili desítky milionů korun. "I v tomto případě šlo o dohodu na nejvyšší úrovni. Vyjednávání se zástupci IPB, především s Tesařem, se zúčastnil dokonce Miloš Zeman," uvedl člen ČSSD dobře obeznámený se stranickým financováním.

Nezanedbatelný vliv v případě IPB má i šéf premiérových poradců Miroslav Šlouf, který je spojován s Liborem Procházkou.

Týdeník Respekt už před časem v souvislosti s prodejem České spořitelny napsal, že Šlouf je hlavním politickým obhájcem zájmů IPB. "Postupuje v této kauze tvrdě proti ministru financí z vlastních stranických řad.

Důvodem jsou jeho podnikatelské zájmy (známy jsou například vazby na Chemapol a Radima Masného)," uvedl Respekt.

Sňatek z rozumu výhodný pro všechny 
Čím byla úzká spolupráce výhodná pro banku a co tím mohli získat politici?

Nejodvážnější, ale neprokázaná hypotéza hovoří o financování politických stran. "Může za tím být skrytý sponzoring, například přes různé nadace, které banka spravovala. V IPB navíc měly účty firmy, které politické strany financovaly, šlo o Radima Masného, lidi kolem Junka a Chemapolu," tvrdí bývalý ředitel ekonomické kontrarozvědky Šula.

Spekuluje se i o tom, že některé z firem, které se objevily na seznamu dárců politických stran, "dotlačila" ke sponzoringu IPB, na níž byly společnosti finančně závislé.

Bývalý místopředseda ODS Ivan Pilip říká, že ze svazku plynuly i další výhody. "IPB má určitý zprostředkovaný vliv na některá média, a tím pádem bylo možné očekávat, že vazba na politiku se v těchto médiích promítne." IPB má majetkový podíl ve firmě provozující televizi Prima, je rovněž věřitelem Vladimíra Železného - jeho televize Nova vysílá jen díky miliardovému úvěru této banky.

Výměnou za tyto "služby" politici bance dopřáli klidný život.

"Kdyby IPB neměla politické zázemí, musela by být pod nucenou správou už v roce 1994," soudí Šula. Pilip k tomu dodává: "Banka za to všechno dostala vhodné prostředí, dokázala tady vegetovat i ve své složité situaci, a nadto měla různé výhody, jako například vedení účtů Všeobecné zdravotní pojišťovny."

O nucené správě nad IPB politici uvažovali už několikrát, teprve nyní však k tomuto kroku skutečně sáhli.

Stalo se tak v době, kdy je v čele ministerstva financí bývalý podřízený ředitele IPB Klacka Pavel Mertlík. Právě Mertlíka si Klacek vybral jako svého náhradníka, když se na jaře 1998 rozhodl přijmout funkci v IPB a pustit post stínového vicepremiéra ČSSD pro ekonomiku.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.