Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bank of England prodávala zlato, které v Československu ukradli nacisti

  8:35aktualizováno  10:30
Britská centrální banka Bank of England se aktivně podílela na prodeji zlata, které nacisté uloupili v Československu po invazi v roce 1939. Vyplývá to z dosud nepublikovaných dokumentů, které přibližují činnost banky během druhé světové války
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: AP

Podle materiálů zveřejněných na webových stránkách Bank of England bylo v březnu 1939 zlato, které mělo tehdy hodnotu 5,6 milionu liber (v přepočtu na dnešní měnu téměř 22 miliard korun), přesunuto z účtu Národní banky československé na účet Německé říšské banky vedený u basilejské Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS). BIS sloužila a dodnes slouží jako "banka pro centrální banky".

Dlouho po válce se řešilo jen skandální chování BIS a role britské centrální banky se nijak významně nezmiňovala. Jenže Bank of England prý tehdy hrála jednu z hlavních rolí - Bance pro mezinárodní vypořádání totiž právě předsedala a většina zlata, které spravovala BIS, byla uschována v podzemních sejfech v londýnském sídle Bank of England. Fakt, že britská banka disponuje tímto zlatem, vyvolal pobouření v médiích už v květnu 1939.

Banka následně zlato jménem nacistů prodala, a to bez toho, že by počkala na souhlas britské vlády, která chtěla československé účty zmrazit.

"Dne 1. června (1939) byla uskutečněna další transakce zlata, bylo prodáno zlato v hodnotě 440 000 liber a do New Yorku bylo lodí posláno zlato za 420 000 liber z účtu číslo 19 BIS. Šlo o zlato, které do Londýna přepravila Německá říšská banka," píše se v dokumentu z roku 1950 popisujícím historii Bank of England, který byl až nyní zveřejněn. 

Čeští vědci o roli Bank of England věděli

Osudy československého měnového zlata jsou českým badatelům známé už léta, mezi veřejnosti jejich poznatky ovšem zatím nepronikly. Informace, které získali z archivů, teprve nyní zveřejnila samotná Bank of England. 

Československé měnové zlato bylo na konci 30. let uloženo z části na přímém účtu Národní banky československé u Bank of England a zčásti na účtu Banky pro mezinárodní vyrovnání, řekl v pořadu České televize Historie.cs v říjnu 2009 historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. 

Zlato uložené přímo u Bank of England britská vláda zablokovala. "Ovšem problém byl s větší částí zlata (asi 28 tun), která byla deponována v Bank of England pouze formálně. Ve skutečnosti byla právě na účtu Banky pro mezinárodní vyrovnání. Basilejská centrála banky byla vyzvána, aby převedla zlato z účtu Československé národní banky na německou a výsledek byl, že manažeři Bank of England se rozhodli vyhovět. Z 28 tun zlata bylo 23 tun převedeno z účtu číslo 2 na účet číslo 17," řekl České televizi Smetana.

Než se politici začali převody zabývat, již nebylo možné nic dělat. Britská vláda sklidila za svou nečinnost velkou kritiku - zvláště proto, že prostředky, které Třetí říši převedla, nacisté použili na zbrojení a mimo jiné i bomby, které shazovali na Británii.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.