Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V deltě Gangy účtují s minulostí, ulicemi Dháky opět teče krev

  16:31aktualizováno  16:31
V Bangladéši opět ožívají dávné vášně. Sekulárnější část země žádá smrt pro islamistické lídry, kteří při masakrech z roku 1971 zabíjeli bengálské nacionalisty bojující za nezávislost. Krvavý konflikt si podle nejvyšších odhadů vyžádal statisíce lidských životů.

Vrací se Bangladéš do časů občanské války roku 1971, která podle velmi střízlivých odhadů stála životy půl milionu lidí? Chvílemi to tak vypadá. Jedna z nejtemnějších kapitol dějin této jihoasijské země vyhnala obyvatele do ulic. A podobně jako před dvaačtyřiceti lety i teď je dělí na stoupence muslimské jednoty (nyní islamisty, chcete-li) a nacionalisty.

Opět umírají lidé. Co se tedy zkraje 70. let v jižní Asii dělo? "Jde o nejneuvěřitelnější, nejpromyšlenější kampaň od doby, kdy nacisté obsadili Polsko," citoval tehdy časopis Time nejmenovaného amerického lídra.

Masakr a odveta

Vznik Bangladéše, do té doby známého jako Východní Pákistán, provázely v roce 1971 řeže, které si vyžádaly (dle nejvyšších odhadů) životy tří milionů lidí. Střízlivější odhad mluví o 200 až 500 tisících. Pákistánská armáda ze západní, urdsky hovořící části země tehdy s pomocí místních spojenců plánovitě likvidovala bengálskou nacionalistickou inteligenci, která usilovala o nezávislý stát (poté opravdu vzniknuvší Bangladéš). Bengálci pak v odvetě za masakry zabíjeli členy propákistánských milicí a jejich údajné sympatizanty.

"Řekli nám, že jdeme zabíjet hinduisty, nevěřící. Jednoho dne jsme obklíčili vesnici a dostali rozkaz pobít obyvatele. Jenže před námi stály vesničanky recitující z Koránu a modlící se za milosrdenství," vzpomíná pákistánský voják. "Měly smůlu. Velitel nám řekl, ať neztrácíme čas...," dodal.

Oč šlo? Tehdejší Východní Pákistán (současný Bangladéš) usiloval o nezávislost. Ve svazku se západními souvěrci se cítil být opomíjen. Hlavní město i důležité úřady byly na západě, kde se dělala důležitá rozhodnutí. Problém byl i jazykový. Na východě se hovořilo bengálsky, pákistánští lídři však v celém státě velmi nesmlouvavě prosazovali urdštinu.

Bengálský intelektuál na odstřel

Ne každý s ambicemi bengálské elity souzněl. Militantní východopákistánští muslimové stáli o širší islámskou vlast. Jejich cílem nebylo odtržení: spíše se chtěli vypořádat s hinduisty, kteří tu po dělení Indie (1947) zůstali. Na ty si vyšlápli i pákistánští vojáci, kteří plánovitě vraždili také bengálskou inteligenci. Tedy muslimy.

Uniformy i spřízněné milice též systematicky znásilňovaly ženy. "Cílem bylo zneuctít bengálské ženy a zničit tak společenství. Znásilněno bylo 200 až 400 tisíc žen. Neznámý počet žen po hromadném znásilnění zemřel, další byly po zločinu zabity," napsal reportér Adam Jones. Jahjá Chán, v té době prezident Pákistánu, o lidech z východní části své země pravil: "Zabij jich tři miliony a zbytek ti bude jíst z ruky."

Fotogalerie

Tolik obětí jeho akce patrně neměla, půl milionu osob ale podle střízlivých odhadů zahynulo. Bengálské dokumentační středisko genocidy tvrdí, že jde jistě o sedmimístné číslo. (Západní) Pákistánci míní, že zemřelo 25 tisíc lidí.

Kladivo na opozici

Bangladéš získal nezávislost. Rovněž díky podpoře Indie. Nutno dodat, že si vítězové došlápli na usvědčené i domnělé spojence pákistánského západu. Především na spoluobčany jiného než bengálského původu - při odvetném řádění zemřelo 50 a 500 tisíc lidí.

Nynější lídři Bangladéše se rozhodli zúčtovat s minulostí. Soud nedávno poslal do vězení na doživotí Abdulkadíra Mullu za zločiny, kterých se dopustil na straně armády. V témže procesu bylo odsouzeno dalších šest mužů. Duchovní Abul Kalam Azad dostal v nepřítomnosti trest smrti.

Parlament navíc schválil zákon, který umožní více viníků ztrestat smrtí. Jenže... Všichni odsouzení jsou vůdcové Bangladéšského islámského společenství, největší islamistické strany v zemi. Ta je nyní v opozici. Vládnou političtí potomci někdejších nacionalistů. Není nutné dodávat, že z nich nikdo za desítky let staré činy před tribunálem nestojí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.