Za druhé světové války bojoval Bandera za svobodu Ukrajiny. Spolupracoval i s jednotkami německého wehrmachtu proti Rudé armádě. Zároveň ale nesouhlasil s nacistickým obsazením své země a vyhlásil nezávislost, za což byl Hitlerem internován. Bojovníci jeho povstalecké armády na západní Ukrajině brutálně pronásledovali příslušníky jiných národností, zejména Poláky a Židy.
Kancelář národně orientovaného hnutí Svoboda se rozhodla spojit jednou provždy tvář Lvova s Banderovým jménem. Pokus pojmenovat po vůdci Ukrajinské povstalecké armády tamní mezinárodní letiště loni na podzim nevyšel, když přednost dostal středověký kyjevský vládce Danylo Halyckij.
Aktivisté hnutí Svoboda nyní navrhují, aby Banderovo jméno nesl lvovský stadion, který bude letos jedním z dějišť fotbalového mistrovství Evropy. Podle poslance místního zastupitelstva Jurije Mychalčyšyna by samo město Lvov mělo nést čestný titul "město Stepana Bandery".
"Pryč s Leninem z Kyjeva"
Kromě hnutí Svoboda, které část ukrajinské veřejnosti označuje za nacionalistické, se na obhajobu Stepana Bandery energicky staví i Ukrajinská autokefální (nezávislá) pravoslavná církev, která neuznává nadřazenou duchovní správu Moskvy.
V řadě ukrajinských měst se při příležitosti 103. Banderových narozenin konaly slavnostní bohoslužby a panychidy. Kromě Lvova se oslavy Banderova výročí konaly i v Charkově a Oděse.
V metropoli Kyjevě v neděli večer kráčel průvod Banderových stoupenců středem města s pochodněmi a skandováním "Bandera přijde a udělá pořádek" a "Pryč s Leninem z Kyjeva". Přes značný odpor zejména ruskojazyčných Ukrajinců k žádným incidentům nedošlo.
