Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žadatelů o azyl v Německu ubývá, hranice nyní překročí 200 uprchlíků denně

  9:37aktualizováno  10:58
Počet žadatelů o azyl je v prvním čtvrtletí roku 2016 o dvě třetiny menší než v posledních třech měsících roku 2015. Celkem požádalo o azyl přes 181 tisíc lidí. V pátek to oznámil ministr vnitra Thomas de Maiziére, podle nějž nyní do země přichází přes hranice s Rakouskem zhruba 200 osob denně.

Migranti v Berlíně čekají na registraci (5. února 2016) | foto: Reuters

V březnu o azyl v Německu požádalo 59 tisíc osob, což bylo o osm tisíc méně než v únoru. Při srovnání s loňským prosincem, kdy o azyl v Německu požádalo 120 tisíc lidí, je to výrazný pokles. Celkem v roce 2016 zatím zažádalo o azyl v Německu 181 405 lidí.

Podle kancléřky Angely Merkelové se nyní Německo musí zaměřit na integraci migrantů. „Vzhledem ke klesajícímu počtu těch, kdo k nám přicházejí, ale i vzhledem k vysokému počtu těch, kdo už zde jsou, se nyní stále víc tlačí do popředí otázka jejich integrace,“ reagovala na novou bilanci Merkelová. Podle ní silvestrovské útoky na ženy v několika německých městech ukázaly, jaké jsou důsledky toho, když se uprchlíky do společnosti integrovat nepodaří.

„Nelze popřít, že ke snížení počtu běženců v Německu podstatně přispělo uzavření takzvané balkánské cesty,“ uvedl de Maiziére.

Samotné hraniční kontroly, které zavedly středoevropské země, však podle něj situaci dlouhodobě vyřešit nemohly. Jako klíčové vidí přijetí dohody na evropské úrovni, která počítá se zajištěním vnějších hranic, ukončením praxe povolování průchodu běženců dál do Evropy a vracením uprchlíků do Turecka. „Teprve kombinace těchto prvků pomáhá, aby pokles počtu žadatelů měl dlouhodobý efekt,“ řekl ministr.

Fotogalerie

Denně nyní přichází podle ministra do země 200 migrantů. Při největším náporu během léta 2015 přicházelo přitom do Německa denně 10 tisíc lidí, jak uvádí agentura Reuters.

Ve srovnání s prvními měsíci loňského roku jsou však současná čísla vyšší. Loni v prvním čtvrtletí požádalo v Německu o azyl 85 tisíc lidí.

Změnila se ale struktura žadatelů. Zatímco v prvních třech měsících loňského roku tvořili tři pětiny žadatelů migranti z balkánských států, nyní je jejich podíl minimální a polovinu žádostí předložili Syřané.

Změna je podle ministra důsledkem dohody mezi Evropskou unií a Tureckem, která umožňuje vracet z řeckých ostrovů do Turecka uprchlíky, kteří tam doplují přes Egejské moře. „S poklesem počtu žadatelů z Balkánu jsem spokojený. Pomohla k němu osvětová kampaň i důsledné vracení lidí. I tak bych ale uvítal i další snížení počtu občanů z kandidátských zemí EU, kteří u nás žádají o azyl,“ řekl ministr.

Na to dělat závěry za rok 2016 je podle De Maiziéra ještě brzy. V současnosti se nedá odhadnout, jaký bude vývoj na migrační cestě přes Středozemní moře do Itálie, kterou přes zimu uprchlíci nevyužívali kvůli příliš nebezpečným podmínkám na moři.

Uprchlická krize

Apeloval na rozbití struktury pašeráků lidí na cestě z Afriky do Itálie. „Nesmí to být peněženka, co rozhoduje o tom, kdo v Evropě dostane azyl. Obchodní model pašeráků musíme rozbít. To se nyní děje v rámci dohody mezi EU a Tureckem. Podobnou metodu si umím představit i ve vztahu mezi Itálií a severní Afrikou, i když vím, že tam by to bylo mnohem komplikovanější,“ dodal.

Němci vrátili zpátky skupinu Tunisanů

Německo ve čtvrtek vrátilo do Tuniska 24 lidí, kteří odletěli charterovým spojem z letiště Lipsko/Halle. Uvedla to agentura DPA s odkazem na saské ministerstvo vnitra.

Tunisané, podobně jako občané dalších severoafrických států, nemají v Německu nárok získat azyl. V březnu se navíc německý ministr vnitra Thomas de Maiziére s Tuniskem dohodl na pilotním projektu zrychleného vyhošťování migrantů.

Skupina vyhoštěných Tunisanů je podle zemského ministerstva vnitra dosud největší, kterou Německo do severoafrických států vrátilo. Jedenadvacet Tunisanů žilo v Sasku, po jednom byli ve skupině imigranti z Berlína, Bavorska a Dolního Saska.

Německo letos výrazně zpřísnilo azylové zákony, kterými omezilo například možnost přistěhování rodin těch běženců, kteří již v Německu získali azyl. Berlín také rozšířil seznam bezpečných států o Alžírsko, Tunisko a Maroko, takže občané těchto zemí v podstatě nemají šanci azyl v Německu obdržet.

Loni v září byla situace úplně jiná. Za jediný víkend tehdy přijelo na nádraží v německém Mnichově kolem 20 tisíc migrantů:

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.