Slovinské ostnaté dráty a vysoké bariéry z velké části stojí na migračních trasách zvířat, což může mít podle studie zveřejněné v magazínu PLOS Biology dalekosáhlé následky.
OBRAZEM: Balkánská trasa před rokem a nyní. Migranti se sem nevrátili |
„Pro populaci rysů to může být poslední rána, která tento druh pošle do spirály vyhynutí,“ uvádí studie. Tato kočkovitá šelma byla do Dinárských hor znovu vypuštěna v roce 1973, píše server The Guardian.
Podle aktivistů jsou v ohrožení také místní populace medvědů a vlků. Nejčastěji v ostnatých drátech, které se táhnou podél hranic, končí vysoká zvěř. Podle oficiálních statistik jsou to desítky případů, místní však tvrdí, že mnoho incidentů úřadům uniká.
Another hind died in slow agony trapped in PM @MiroCerar's razor wire fence "protecting" #Slovenia. #refugeeswelcome pic.twitter.com/1HUBUNkSPT
Největším problémem je, že ostnaté dráty od loňského podzimu zarostly do vegetace. Zvířata ho tudíž spatří až na poslední chvíli. Když se z něj pokoušejí dostat, způsobí si smrtelná zranění.
Nová balkánská trasa už je zcela v moci pašeráků, vévodí jim Sultán |
Šéfka úřadu pro biodiverzitu chorvatského ministerstva životního prostředí Zrinka Domazetovićová připomíná, že případy, kdy zvíře zemře v ostnatých drátech, jsou jen zlomkem z možných dopadů na životní prostředí. Vymírání určitého druhu totiž může rozhodit rovnováhu lokálních ekosystémů.
Nepřekonatelná překážka
Podle mluvčího chorvatské vlády bylo vybudování plotů a bariér na hranicích unáhlenou reakcí srbské vlády. „Pro divoká zvířata, která žijí u hranic, jsou ostnaté dráty nepřekonatelnou překážkou. Mnoho z nich utrpí každý den smrtelná zranění. Pokud tady ploty vydrží deset let nebo více, jejich negativní vliv se projeví destrukcí genetického kódů zvířat,“ myslí si.
The razor wire fences on the Slovenia-Croatia border are a disgrace not only from a human perspective. #schengen pic.twitter.com/KFLUSXcsWq
Slovinsko vybudovalo 180 kilometrů dlouhý plot na hranici s Chorvatskem v loňském roce v reakci na sílící uprchlickou krizi. Migranti ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu takzvanou balkánskou trasou putovali dále do Evropy. Uprchlická vlna v regionu v posledních měsících polevila. Snahy o zabezpečení hranic Slovinska však pokračují.
Plán na rozšíření plotu
Mluvčí slovinské vlády k tomu uvedl: „Více než 57 tisíc uprchlíků je stále v Řecku, situace v Turecku je po pokusu o převrat nejistá. Politická krize zmítá i Makedonií, roste počet uprchlíků v Srbsku. Zvyšuje se také počet uprchlíků, kteří do Evropy cestují přes Středozemní moře.“ Sdělení vlády je tedy jasné: uprchlická krize je pořád zde, opatření na hranicích stále mají smysl.
Dear @MiroCerar, (PM of #Slovenia), barbed-wire was not good enough? RAZOR-wire was your sick idea? #refugeeswelcome pic.twitter.com/KXNrKvdLP7
Už v prosinci loňského roku slovinská vláda představila plány na případné rozšíření plotu po celé délce hranic s Chorvatskem, který by měl délku 670 kilometrů. Výzkumníci z univerzity v Lublani mají informace, že podél hranic jsou připraveny ostnaté dráty, které mohou být kdykoliv vztyčeny při další eskalaci uprchlické krize.
Slovinská vláda svým záměrům podřizuje vše. V parlamentu se nyní debatuje o dodatku k zákonu o ochraně hranic. Návrh počítá s tím, že by výstavba plotů nemusela splňovat normy o ochraně životního prostředí.
