Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Postrach uprchlíků zabíjí. Ve slovinských plotech hynou desítky zvířat

  7:00aktualizováno  7:00
Ploty, které na podzim loňského roky vyrostly na balkánské uprchlické trase, mají zhoubné vedlejší účinky. Umírá kvůli nim divoká zvěř. Na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem zemřely desítky zvířat. Podle ochránců zvířat může mnohým druhům hrozit v této oblasti vyhynutí.

Řecko-makedonská hranice. (24. května 2016) | foto:  František Vlček, MAFRA

Slovinské ostnaté dráty a vysoké bariéry z velké části stojí na migračních trasách zvířat, což může mít podle studie zveřejněné v magazínu PLOS Biology dalekosáhlé následky.

OBRAZEM: Balkánská trasa před rokem a nyní. Migranti se sem nevrátili

„Pro populaci rysů to může být poslední rána, která tento druh pošle do spirály vyhynutí,“ uvádí studie. Tato kočkovitá šelma byla do Dinárských hor znovu vypuštěna v roce 1973, píše server The Guardian.

Podle aktivistů jsou v ohrožení také místní populace medvědů a vlků. Nejčastěji v ostnatých drátech, které se táhnou podél hranic, končí vysoká zvěř. Podle oficiálních statistik jsou to desítky případů, místní však tvrdí, že mnoho incidentů úřadům uniká.

19.dubna 2016 v 15:25, příspěvek archivován: 12.srpna 2016 v 14:25

Another hind died in slow agony trapped in PM @MiroCerar's razor wire fence "protecting" #Slovenia. #refugeeswelcome pic.twitter.com/1HUBUNkSPT

Největším problémem je, že ostnaté dráty od loňského podzimu zarostly do vegetace. Zvířata ho tudíž spatří až na poslední chvíli. Když se z něj pokoušejí dostat, způsobí si smrtelná zranění.

Nová balkánská trasa už je zcela v moci pašeráků, vévodí jim Sultán

Šéfka úřadu pro biodiverzitu chorvatského ministerstva životního prostředí Zrinka Domazetovićová připomíná, že případy, kdy zvíře zemře v ostnatých drátech, jsou jen zlomkem z možných dopadů na životní prostředí. Vymírání určitého druhu totiž může rozhodit rovnováhu lokálních ekosystémů.

Nepřekonatelná překážka

Podle mluvčího chorvatské vlády bylo vybudování plotů a bariér na hranicích unáhlenou reakcí srbské vlády. „Pro divoká zvířata, která žijí u hranic, jsou ostnaté dráty nepřekonatelnou překážkou. Mnoho z nich utrpí každý den smrtelná zranění. Pokud tady ploty vydrží deset let nebo více, jejich negativní vliv se projeví destrukcí genetického kódů zvířat,“ myslí si.

27.ledna 2016 v 13:42, příspěvek archivován: 12.srpna 2016 v 14:26

The razor wire fences on the Slovenia-Croatia border are a disgrace not only from a human perspective. #schengen pic.twitter.com/KFLUSXcsWq

Slovinsko vybudovalo 180 kilometrů dlouhý plot na hranici s Chorvatskem v loňském roce v reakci na sílící uprchlickou krizi. Migranti ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu takzvanou balkánskou trasou putovali dále do Evropy. Uprchlická vlna v regionu v posledních měsících polevila. Snahy o zabezpečení hranic Slovinska však pokračují.

Plán na rozšíření plotu

Mluvčí slovinské vlády k tomu uvedl: „Více než 57 tisíc uprchlíků je stále v Řecku, situace v Turecku je po pokusu o převrat nejistá. Politická krize zmítá i Makedonií, roste počet uprchlíků v Srbsku. Zvyšuje se také počet uprchlíků, kteří do Evropy cestují přes Středozemní moře.“ Sdělení vlády je tedy jasné: uprchlická krize je pořád zde, opatření na hranicích stále mají smysl.

16.prosince 2015 v 10:09, příspěvek archivován: 12.srpna 2016 v 14:26

Dear @MiroCerar, (PM of #Slovenia), barbed-wire was not good enough? RAZOR-wire was your sick idea? #refugeeswelcome pic.twitter.com/KXNrKvdLP7

Už v prosinci loňského roku slovinská vláda představila plány na případné rozšíření plotu po celé délce hranic s Chorvatskem, který by měl délku 670 kilometrů. Výzkumníci z univerzity v Lublani mají informace, že podél hranic jsou připraveny ostnaté dráty, které mohou být kdykoliv vztyčeny při další eskalaci uprchlické krize.

Slovinská vláda svým záměrům podřizuje vše. V parlamentu se nyní debatuje o dodatku k zákonu o ochraně hranic. Návrh počítá s tím, že by výstavba plotů nemusela splňovat normy o ochraně životního prostředí.

Autor:


Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.