"Vláda zákona, především prostřednictvím justiční reformy, a boj proti korupci a organizovanému zločinu patří k největším prioritám," píše se ve zprávě, která hodnotí, jak se země přiblížily ke standardům EU.
"Korupce je velmi rozšířená a ve společnosti hluboce zakořeněná. Pro všechny státy západního Balkánu platí, že přijatá opatření neodpovídají závažnosti problému," dodává zpráva.
Výhrady komise podle FT v praxi znamenají, že balkánské země nemohou v nejbližší době pomýšlet na vstup do EU. Svou roli hraje i fakt, že evropští politici a zejména veřejnost trpí "únavou z rozšiřování" poté, co se v posledních třech letech zvýšil počet členských zemí téměř dvojnásobně.
Chorvatsko a pak dlouho nic
Zpráva komise dobře hodnotí rostoucí ekonomickou integraci Balkánu, ale pozastavuje se nad slabou občanskou společností a vztahem k etnickým menšinám.
To se týká i Chorvatska, které si vede nejlépe a je jedinou zemí, která by měla v příštích pěti letech vstoupit do EU. "Chorvatsko potřebuje posílit toleranci vzhledem k srbské menšině," píše se ve zprávě.
Makedonii, která je za Chorvatskem druhá v pořadí, zase brzdí polarizovaná politická scéna. "Časté napětí ... mezi hlavními politickými aktéry narušuje efektivní fungování politických institucí a vede ke zpomalování reforem," citují FT zprávu.
Černá Hora má potíže s praním špinavých peněz a netransparentností finančních transakcí, což komise dává do souvislosti s množstvím peněz, které přitéká z Ruska.
Výhledově se neuvažuje ani o Turecku, které je oficiálním kandidátem vstupu, ale jednotný názor na jeho členství neexistuje. Proti stojí například Francie nebo Rakousko.
