Snad jen první tři z těchto zemí mají reálnou šanci stát se členy Evropské unie do konce desetiletí. I těchto asi pětatřicet milionů lidí navíc ztíží a zkomplikuje například boj o unijní peníze, který nevyhnutelně poznamená první léta českého členství v Evropské unii.
S přibližováním Balkánu Evropské unii však Česko získá možnost mluvit do vývoje oblasti, na níž česká bezpečnost závisí daleko více než na Afghánistánu nebo Iráku.
Pravda, zdánlivě není oč stát. Po uplynulém desetiletí zůstává Balkán symbolem nesmyslných válek, vraždění a etnických čistek. Ale jak připomněla nedávná vražda srbského premiéra Djindjiče, realitou Balkánu je dnes daleko více slabý stát a silný organizovaný zločin se vším, co to znamená: tedy s vraždami, loupežemi, pašováním lidí a drog, s korupcí.
Balkánská cesta, po níž míří do Evropy "bílé maso", drogy a zločinecké praktiky, prochází i přes naše země. Každé omezení "provozu" na této cestě je ziskem pro bezpečnost českých občanů.
Česko bude svou roli v Evropské unii teprve hledat. Ale jedna se mu už přímo nabízí: podpora zájmu Evropské unie o problémy Balkánu, zapojení českých bezpečnostních expertů i prostředků do zvládání těchto problémů.
Tato drobná práce prospěje české bezpečnosti daleko více než mediálně okázalá vysílání českých vojáků někam na konec světa.