"Sedm podezřelých balíčků obsahovalo malé, podomácku vyrobené, ale potenciálně funkční nálože, které mají charakteristické znaky terorismu souvisejícího se Severním Irskem," uvedla mluvčí britského premiéra. Pyrotechnici nálože, které byly umístěné v obálkách o velikosti A4, zneškodnili.
Nálože směřovaly do několika z více než sedmdesáti náborových kanceláří britské armády. Konkrétně do Oxfordu, Slough, Canterbury, Brightonu, Readingu, Chathamu a Aldershotu. Policie kvůli zásilkám vyklidila například nákupní středisko ve Slough nebo jednu ulici v Brightonu, kde jsou náborové kanceláře.
Byť bomby nikomu neublížily, Britové hrozbu nepodceňují. Včera kvůli ní zasedl krizový výbor britské vlády zvaný Cobra, předsedal mu premiér David Cameron a zúčastnil se ho mimo jiné i ministr obrany Philip Hammond. Ten také upozornil na přetrvávající hrozbu ze strany severoirských separatistů z odnoží IRA.
Členové nástupnických organizací IRA podle něj už sice dlouho nezaútočili na území Anglie, ale v Severním Irsku o sobě tu a tam stále dávají vědět. "Stále se tam ozývá hřmění, byť samozřejmě mnohem méně než v minulosti, ale stále tam zní ozvěny aktivity organizací separatistických republikánů," řekl rádiu LBC.
List The Times píše, že nejméně jedna z nich byla odeslána z Irské republiky. K zodpovědnosti za odeslání zásilek se dosud nikdo nepřihlásil, nicméně pokud se prokáže, že za ní stojí některá z nástupnic IRA, znamenalo by to podle deníku nejspíš největší nárůst napětí kolem Severního Irska za poslední roky.
Chtějí irští separatisté jen pozornost?
Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky známý jako Troubles (Nepokoje) si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů. Hlavní příčinou konfliktu byl spor o to, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska.
Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice. Během konfliktu republikáni podnikali teroristické útoky i na cíle v Anglii. Násilí v Severním Irsku zklidnila v roce 1998 Velkopáteční mírová dohoda.
Na konci devadesátých let, se také oficiálně odzbrojili někteří následovníci Irské republikánské armády, konkrétně Pravá IRA. Původní IRA se během let totiž rozštěpila na řadu menších organizací, například Prozatímní IRA, Pokračování IRA či už zmíněná Pravá IRA.
Navzdory vytouženému míru však v Severním Irsku do jisté míry stále vládne napětí a ozbrojení separatisté o sobě dají občas vědět, například útokem na policisty nebo britské vojáky. Letos v lednu britská vláda uvedla, že údajní teroristé nadále plánují nebezpečné útoky.
List The Irish Independent píše, že za výbušnými balíky by mohl stát někdo ze skupiny, které se někdy říká Nová IRA. Ta vznikla v létě roku 2012 spojením několika severoirských separatistických skupin s Pravou IRA. Jak velkou hrozbu skutečně představuje, je otázkou.
Další deník, The Belfast Telegraph, s odvoláním na své zdroje píše následující: "Bomby nepředstavovaly velké riziko, separatisté se spíše snažili získat pozornost médií a vlády po sérii úspěšných protiteroristických operací, než aby to znamenalo začátek nové velké série útoků v Anglii."
Britové zatím stupeň teroristické hrozby nezvýšili, zůstává na stupni "mírný", což znamená, že útok je možný, ale nepravděpodobný. V Severním Irsku je podle tajné služby MI5 ovšem stále na stupni "vážný" (čili útok je velmi pravděpodobný).
