Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evropa chce společně bojovat proti smrtící bakterii, Česko se nepřidá

  0:29aktualizováno  0:29
Evropa se snaží bojovat se superbakterií klostridií, která už v řadě zemí způsobila epidemii. Dva z pěti nakažených na nákazu zemřou. Česko se do boje nezapojuje. Přitom právě tady by se epidemie šířila rychle - v nemocnicích je minimum jednolůžkových pokojů.
Infekční oddělení Nemocnice Na Bulovce. Ilustrační foto

Infekční oddělení Nemocnice Na Bulovce. Ilustrační foto | foto: ČTK

Klostridii se říká bakterie - zabiják nebo také superbakterie. Velmi snadno se šíří, špatně se léčí, antibiotikům odolává a nemocní mají po nákaze buď doživotní problémy, nebo vysílením rovnou umírají. Ztráta sil je taková, že jeden z lékařů pečující o nemocného známého vzpomíná, jak jej pacient po měsíci neúspěšné léčby prosil, aby jeho trápení ukončil třeba i násilím.

Třináct členských zemí EU se už memorandem zavázalo, že obrana před agresivním mikrobem a zajištění bezpečí pacientů v nemocnicích je pro ně momentálně nejvyšší prioritou, protože bakterie způsobila v mnoha zemích epidemii. „Navíc roční náklady celoevropsky dělají tři miliardy eur, takže je důvod k akci,“ řekla europoslankyně Karin Kadenbachová na úterní konferenci expertů v Bruselu.

Česko však mezi zavázanými státy není. „Je nutné zpřesnit diagnostiku nákazy, evidenci počtu nakažených a spolupracovat při léčbě,“ řekl imunolog Mark Wilcox z Británie, kde při epidemii během jediného roku zemřelo šest tisíc z osmi tisíc nakažených lidí.

Na mikrob, který způsobuje těžké průjmy vedoucí až k „proděravění střev“, totiž téměř neúčinkují antibiotika. V Česku přitom dosud žádná obrana, dokonce ani sledování počtu nemocných neexistuje.

Více lůžek, větší pravděpodobnost nákazy

Klostridie se šíří v nemocničním prostředí ze dvou důvodů - získává zde skvělé „otužovací“ podmínky k odolnosti vůči antibiotikům. A také tu jsou oslabení lidé, které je snadné napadnout. Přesto Česko ochranu pacientů před nákazou nijak systematicky neřeší. A jak přiznávají lékaři - země je v horší situaci než většina ostatních států Evropy.

„Studie u nás na Slovensku ukázala, že máme v nemocnicích pouze čtyři procenta jednolůžkových pokojů. Což je zlomek toho, jaký je průměr Evropy, a je to samozřejmě špatně,“ říká slovenský imunolog Pavol Jarčuška. V Česku se sice podobný průzkum neuskutečnil, ale lékaři odhadují, že číslo bude zcela srovnatelné - už proto, že v dřívějším společném státě se nemocnice budovaly podle stejného modelu. „Evropský průměr je pětadvacet procent jednolůžkových pokojů,“ říká imunolog Mark Wilcox z univerzity v anglickém Leedsu, jinak také hlava celoevropského tažení proti klostridiím.

V Česku jsou jednolůžkové pokoje jen v upravených a modernizovaných blocích nemocnic a nejčastěji jen pro ty, kdo si je mohou zaplatit coby nadstandard. Tam, kde jsou pokoje samostatné, se přitom infekce klostridiemi - a nejen jimi - dá zvládnout výrazně lépe. „My nakažené pacienty samozřejmě izolujeme, takže na pokoji zůstanou sami, ale blokujeme tím tu další postel v místnosti, která nám pak chybí,“ říká přednosta kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiří Beneš.

Raději problém zamlčet

Primář mikrobiologie v pražské Fakultní nemocnici Motol Otakar Nyč říká, že nedostatek jednolůžkových pokojů je jedním z důvodů, proč české nemocnice nákazu klostridiemi příliš neřeší. „Vím o případech, kdy jedno oddělení nákazu raději zametlo pod koberec, než aby ji muselo přiznat a čelit tak problému, jak všechny ty pacienty izolovat, když není kde,“ upozorňuje.

Nebezpečná klostridie

● Bakterie se uchytí ve střevech, toxiny, jež produkuje, otráví organismus. Člověka vyčerpá těžký průjem. Antibiotika zabírají málo. 2 z 5 nakažených umírají do tří měsíců.

● Studie na 40 tisících pacientech ze 482 nemocnic v Evropě ukázala, že u 23 procent nemocných se tato diagnóza přehlédla . Počet nakažených se jen mezi lety 2008 až 2012 zvýšil ze 4 % na dvojnásobek.

Ve Velké Británii, kde vrcholila epidemie v roce 2007, se nakazilo 8 000 lidí, z toho 6 000 zemřelo.

V Rakousku bylo v roce 1997 hlášeno čtyři sta případů, loni už 3 300 případů, 300 lidí zemřelo.

V Nizozemsku odhalili výskyt bakterie u každého čtvrtého obyvatele devíti domovů pro seniory.

Ve zdravotnících je rovněž zakořeněna představa, že nemocniční nákazy jsou důkazem špatné hygieny, a že tedy něco zanedbali. To může být sice zčásti pravda, faktem však je, že nemocniční nákazy zcela vymýtit nelze, protože právě v tomto prostředí se jim daří nejlépe. 

Že je v Česku něco špatně a nemocnice si to jen nerady přiznávají, potvrzují opět čísla. „U nás v Motole to samozřejmě sledujeme, protože to souvisí s akreditací nemocnic, je to jedno z kritérií, abychom akreditaci měli. Přesto se počet nahlášených nákaz pohybuje do dvou procent ze všech pacientů, takže je jisté, že ještě pořád existují obavy z toho, hlásit je všechny,“ říká primář Nyč. Nejlepší světové nemocnice, které si nákazy hlídají a snaží se jim předcházet, totiž podle něj mají okolo pěti procent nakažených pacientů ročně.

Rakouský šéf Agentury pro zdraví a potravinovou bezpečnost tento týden v Bruselu ukázal vlastní čísla: počet nakažených nemocničními infekcemi se v jeho zemi pohybuje okolo 14 procent. „Je to pro nás reálný problém,“ přiznal Franz Allerberger. Aby s nákazou mohli lékaři bojovat, musí nejdříve přestat existovat falešně optimistická čísla.

Na příští rok proto lékaři v Česku plánují uspořádat konferenci na téma klostridií. „Je třeba důležité, aby lékaři věděli, že nákaza se musí správně otestovat. Používá se více testů a stačí, aby vzorek se stolicí připutoval do laboratoře pozdě, toxiny se rozpadnou a test ukáže falešně negativní výsledek,“ vysvětluje Jiří Beneš.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda ČSSD Lubomír Zaorálek odpovídá na dotazy novinářů před Lidovým domem v...
Mění se doba a bude se muset změnit i ČSSD, řekl k neúspěchu Zaorálek

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek věří, že příčina jejich neúspěchu je v nedostatečné komunikaci s lidmi. Domníval se, že politiku je možné dělat v pracovně,...  celý článek

První volební den v pražské Hostivaři (20. října 2017)
SEZNAM: Kandidáti zvolení ve volbách 2017 do Poslanecké sněmovny

Přinášíme vám seznam nově zvolených členů Poslanecké sněmovny seřazených podle politických stran a volebních krajů.  celý článek

Předseda ODS Petr Fiala oslavuje zisk více než 11 procent hlasů ve volbách do...
ODS slaví těsné stříbro, ve Sněmovně pokračuje i matador Benda

ODS se během sčítání hlasů nakonec ve vyrovnaném peletonu propracovala až na druhé místo za jasným vítězem voleb hnutí ANO. Strana pravděpodobně zůstane v...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.