Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bahrajňané se střetli s policií, šest lidí zemřelo

  10:56aktualizováno  18:25
Nejméně šest mrtvých a stovky zraněných si vyžádal zásah bahrajnských bezpečnostních sil proti tisícům protivládních demonstrantů na Perlovém náměstí v Manámě. Armáda vyhlásila v centru města zákaz vycházení. Vůdce šíitské opozice v parlamentu obvinil vedení země z vyhlazovací války.

Tisíce Bahrajnců protestují proti vládě | foto: AP

Po ranním incidentu na centrálním náměstí v metropoli Manáma, při kterém podle zdravotnických zdrojů zemřeli nejméně tři demonstranti a tři policisté, bahrjanská mládež svolala masové protestní shromáždění na třídě Budája.

Jenže krátce po výzvě vystoupil ve státní televizi armádní činitel, jenž oznámil zákaz veškerých protestních pochodů a vyhlásil zákaz vycházení v některých čtvrtích hlavního města. Zákaz platí od 16:00 hodin místního času do čtyř hodin ráno.

Už v úterý bahrajnský král Hamad bin Ísá Chalífa vyhlásil v ostrovním království výjimečný stav, který podle něj má přispět k řešení politické krize vyvolané několikatýdenními protivládními protesty. Demonstranti, kteří se inspirovali úspěšnými revolucemi v Tunisku a Egyptě, žádají politické reformy. Většina obyvatel Bahrajnu patří k šíítské větvi islámu, zemi však vládnou sunnité a obyčejní (šíitští) Bahrajňané se cítí diskriminováni.

"Je to vyhlazovací válka. Něco takového se děje jen za války a to není přijatelné," citovala agentura Reuters z prohlášení předního představitele šíitského opozičního bloku v parlamentu Abdala Džalíla Chalíla z největší šíitské strany Sdružení národní muslimské dohody (Vifák). Chalíl reagoval na tvrdé potlačení protestů na Perlovém náměstí.

Spoušť po protivládních protestech v Bahrajnu

Spoušť po protivládních protestech v Bahrajnu

Policie k rozehnání demonstrantů použila slzný plyn a prý i ostré náboje. Objevily se i informace, že muži zákona proti rozhořčeným Bahrajňanům použili zbraně a letadla. To však státní televize BNA popřela.

Zabíjení nevinných musí skončit, vyzývá duchovní vůdce

Nepokoje v Jemenu, Sýrii a Alžírsku

V jemenském městě Hudajdá zranila policie podle svědků a nemocničních zdrojů agentury Reuters na 150 lidí, když slzným plynem, gumovými projektily a údajně i ostrou střelbou rozehnala pokojné demonstranty, požadující odchod prezidenta Alího Abdalláha Sáliha.

V Damašku v Sýrii zase policie rozprášila desítky rodičů politických vězňů. Policie protivládní demonstraci rozehnala a nejméně čtyři její účastníky podle agentury AFP zatkla a odvezla.

Také alžírská opozice se snažila organizovat protesty na podporu demokracie a personálních změn ve vedení státu. Police však zasáhla slzným plynem proti skupině asi 150 mladých lidí, kteří demonstrovali za lepší bydlení. Demonstranti zablokovali ve východní části Alžíru silnici a házeli kameny a benzinové bomby.

Policisté také údajně obklíčili zdravotnický komplex Salmáníja a další nemocnice. Podle Chalíla jsou proto zranění a mrtví odnášeni do soukromých domů a pohřebních ústavů. Chalíl v této souvislosti vyzval lékaře, aby se vydali do nejbližšího zdravotnického střediska pomoci ošetřovat zraněné.

K aktuálnímu dění v Bahrajnu se vyjádřil i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, podle kterého byl zákrok policie neospravedlnitelný. "Jsme svědky míry nátlaku vyvíjeného na většinový lid v Bahrajnu, proti němuž použili zbraně," řekl Ahmadínežád ve státní televizi.

K masovým demonstracím v Bagdádu a Basře na podporu bahrajnských většinově šíitských demonstrantů vyzval na pondělní odpoledne také irácký radikální duchovní Muktada Sadr. "Chceme projevit solidaritu s našimi bratry v Bahrajnu. Zabíjení nevinných musí skončit," citovala Sadra agentura Reuters.

Bahrajnský král šajch Hamad bin Ísá Chalífa vyhlásil výjimečný stav den poté, co státy z oblasti Perského zálivu vyslaly vojáky na pomoc bahrajnskému režimu. Je mezi nimi 1 000 Saúdských Arabů a 500 policistů ze Spojených arabských emirátů.

Bahrajnci demonstrují od 14. února. Žádají ustavení konstituční monarchie a rezignaci krále, který je u moci od roku 1999. Mnozí chtějí odchod celé jeho sunnitské dynastie, jež zemi vládne od konce 18. století. Většina Bahrajnců vyznává šíitský islám a tvrdí, že je systematicky utlačovaná.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.