Vědecká pracoviště by měla příští rok - poprvé od vzniku České republiky - dostat v porovnání s hrubým domácím produktem více peněz než v roce předchozím. Badatelé, kteří si na nedostatek financí stěžují několik let, by tedy měli být spokojeni. Místo toho se z vědeckých ústavů téměř jednohlasně ozývá: Nadále živoříme. "Je s podivem, že ústavy ještě fungují," říká Vladimír Petrus, který má v Akademii věd na starosti ekonomické a organizační záležitosti. "Teď jde opravdu o přežití, je to jako válečný stav. Přitom většina zemí už dávno pochopila, že investice do základního výzkumu jsou investicí do budoucnosti," dodává Jiří Grygar z fyzikálního ústavu. "Třeba Japonsko. Lidé u nás berou jejich elektroniku jako absolutní špičku. Ale málo se ví, že v bývalém Československu začalo komerční vysílání televize o dva roky dříve než v Japonsku." Sociálnědemokratický kabinet se přitom několikrát nechal slyšet, že právě vzdělání a vědu považuje za jednu ze svých priorit. Ve stejném duchu napsal nespokojeným vědcům první náměstek ministra financí Miroslav Fiedler. V dopise tvrdí, že příští rok půjde na vědu o jednu miliardu více než letos (celkem 9,7 miliard korun). Je to zvýšení o 10,8 procenta, ovšem celkové výdaje státního rozpočtu budou vyšší o 10,2 procenta. "Přilepšení o 0,6 procenta nelze považovat za rozpočtovou prioritu. Vláda jinak mluví a jinak činí," tvrdí předseda ekonomické rady Akademie věd Vladimír Petrus. "Akademie dostane o 12,3 procenta více než loni. S tímto rozpočtem sice přežijeme, ale rozhodně se nebudeme moci rozvíjet." Situace v mnohých ústavech je podle Petruse nadále žalostná: badatelé pracují s přístroji, které jsou staré i několik desítek let a jen díky šikovnosti vědců ještě fungují. V akademii se nedaří udržet mladší generaci. Ta si raději hledá práci v cizině nebo u soukromých firem. Podle náměstka Fiedlera je však zvýšení prostředků na výzkum a vývoj v souladu s usnesením vlády o podpoře vědy. Ve svém dopise slibuje, že kabinet bude podle reálných možností podporovat vědu stále více. Už příští rok by na tom měla být lépe například vědecká pracoviště na vysokých školách, kam by se mělo dostat o pětapadesát procent více peněz než letos. "Zdánlivě jsou na tom vysoké školy báječně," konstatuje František Hronek, ředitel ministerského odboru politiky výzkumu a její realizace. "Ale v nárůstu jsou skryta zcela nová vydání, a to přibližně 320 milionů jako členský příspěvek České republiky za členství v programu výzkumu a vývoje Evropské unie a příspěvek na financování nové vysokokapacitní počítačové sítě." Hronek dodává, že také z vysokých škol odcházejí mladí vědci a přístroje jsou mnohde zastaralé. "Problémy s financováním celé oblasti vědy, s mladými vědci či s přístrojovým vybavením chceme řešit v nové národní politice výzkumu a vývoje, která by měla být srovnatelná s obdobnými dokumenty Evropské unie. Návrh máme předložit do konce příštího roku," slibuje Hronek.
PAVEL BAROCH
