Na vývoji buněk, které by si astronauti mohli brát s sebou v prášku jako náhražku krve, pracuje na objednávku NASA kolektiv vědců z univerzity v Pensylvánii.
Základem umělé krve by měly být polymerní řetězce.
Ale narozdíl od fosfolipidů, které jsou součástí stěn (membrán) přirozených buněk, je možné jejich už vyvinutou náhradu spojovat do řetězců. To způsobuje, že stěny umělých buněk jsou mnohem stabilnější než přirozené.
Pokud zůstane přirozená buňka bez vody, její membrány se rozpadnou a buňka zahyne. Umělé buňky je možné nechat bez vody, připomíná slovenský deník.
Umělou krev by tedy bylo možné přepravovat na velké vzdálenosti ve formě prášku, který šetří místo a může být dlouhodobě uskladněn. V případě potřeby se do prášku jednoduše přidá voda.
Vědcům se už podařilo zabudovat do umělých buněčných membrán tzv. klíčové molekuly, které fungují jako klíč k určitému druhu "zámku", zakodovaného v buňkách. Tento systém umožňuje například dopravit léky výlučně do těch buněk, pro které jsou určené.
