Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Historici vytáhli do boje, jejich petici podepsal i Jan Svěrák

  15:18aktualizováno  15:18
Pět set lidí včetně známých osobností už podepsalo petici badatele Mikuláše Kroupy proti návrhu zákona, který podle něj znemožní bádání o totalitě. Historici by nově museli žádat o souhlas každého, koho se archivní materiály týkají - včetně zločinců a udavačů.
"Byli bychom naprosto slepí," říká Mikuláš Kroupa.

"Byli bychom naprosto slepí," říká Mikuláš Kroupa. | foto: Radek Miča, MAFRA

Prohlášení už podepsali například filmoví režiséři Jan Svěrák a Radim Špaček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra či někteří investigativní novináři a komentátoři (petici si můžete přečíst zde).

Zkuste si vzpomenout prakticky na jakýkoli případ z období komunismu, ve kterém figurovali žijící pamětníci: případy herců evidovaných u StB, minulost politiků, proces s Ludmilou Brožovou Polednovou, případ Karla Vaše, případ estébáků, kteří zmlátili spisovatele Petra Placáka a další.

"Ten odsouzený ve vykonstruovaném procesu by mi souhlas dal, alespoň předpokládám. Problém by měli ti, kteří ho udali anebo v procesu vystupovali proti němu," argumentuje badatel Mikuláš Kroupa ze sdružení Post Bellum.

Badatelé by třeba neměli přístup ani k evidenčním kartám politických stran z období totality. "Novináři by nemohli ověřit životopis nových politiků, zda nevstoupili do KSČ. Byli bychom naprosto slepí," dodal Kroupa.

Chceme ochránit pronásledované, tvrdí Nejvyšší soud

O co jde? Nejvyšší soud se zastal stížnosti jedné oběti komunistického režimu, která nechtěla svůj příběh zveřejnit v dokumentu České televize. Zároveň navrhl Ústavnímu soudu změnit zákon o archivnictví. Ústavní soud teď bude rozhodovat a historici se obracejí vlastně na něj. 

"Může docházet ke zveřejnění údajů osob, které se jako osoby pronásledované dostaly do spisového materiálu," zdůvodnil už dříve mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Nejvyšší soud proto nyní navrhuje, aby se z paragrafu 37 zákona o archivnictví vyškrtl článek 11. Právě v něm jsou vyjmenované archiválie, na které se nevztahuje povinnost souhlasu dotčeného.

Kroupa připomíná, že každý návštěvník archivu vyplňuje badatelský list, kam musí vepsat i účel svého zkoumání a už tím podepisuje, že bude s listinami nakládat odpovědně. Zároveň odmítá argument Nejvyššího soudu, že otevřené archivy více poškozují oběti komunistického režimu.

"Nelze schematicky rozdělovat na viníky a oběti. Nejednou archivy odkrývají hrdinství u lidí, u kterých byste to třeba nečekali, a jindy zas naopak. Lidé, kteří nasazovali životy za války se pak třeba dali do služeb StB. Žádný zákon nedokáže postihnout všechny zápletky lidských osudů. Právě skrze vyprávění pamětníků a svobodnou analýzu archivních dokumentů poznáváme podstatu totalitních režimu," říká Kroupa.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.