Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Badatelé objevili hrobku obnovitele kláštera

  17:01aktualizováno  17:01
Expertní tým zkoumající podzemí kostela premonstrátů v Želivě na Pelhřimovsku objevil hrobku význačného opata. V kryptě, o které donedávna nikdo nevěděl, odpočívá ctihodný Siard Falco. Ten je považován za znovuzakladatele kláštera v době po Bílé hoře.

Luštění několik staletí starého textu bylo pro badatele velkým dobrodružstvím | foto: Jiří Šindelář

Od jeho smrti v roce 1677 do hrobky lidská noha nevstoupila. A nevstoupil do ní nikdo ani nyní. Celý průzkum totiž probíhal nedestruktivní metodou. Tajemství odhalila miniaturní kamera na robotické tyči.

Tímto unikátním způsobem odborníci z Jihočeského muzea a z občanského sdružení Naše historie prohledávali podzemí konventního kostela Narození P. Marie už v březnu.

Na neznámou hrobku, nacházející se na čestném místě před oltářem, tehdy narazili zcela náhodně. - více zde

Následoval průzkum detektorem, který existenci dutiny potvrdil. Malým otvorem o velikosti čtyř centimetrů pak archeologové do prostoru spustili kameru. Neznámá dutina byla podle geologa Jiřího Šindeláře metr krát dva metry velká. Uvnitř kamera rozpoznala rozpadlou rakev s malovaným křížem. - více zde

"Podařil se nám husarský kousek. Aniž bychom cokoli poničili, dosáhli jsme stoprocentního poznání," řekl iDNES.cz Šindelář. "Byli jsme první lidé, kteří se do hrobky mohli podívat," pochvaluje si. O existenci krypty totiž dosud nikdo netušil.

Trable s destičkou
Ještě zajímavější začal být průzkum tehdy, když sonda zachytila i kovový štítek na rakvi. Ten dával tušit, že je v místnosti pohřbena význačná osobnost.

Zrezivělý kus kovu o velikosti 6 x 18 centimetrů však kamera nemohla přečíst. Tajemství zůstávalo dlouho nerozluštitelné i poté, co se tým rozhodl cínovou destičku pomocí dálkově ovládané robotické tyče vyzvednout.

"V laboratoři jsme podrobili destičku detailnímu vizuálnímu průzkumu pod mikroskopem a průzkumu v neviditelných spektrech světla," řekla vedoucí projektu Zuzana Thomová z Jihočeského muzea.

Vznešený opat
Ale ani tehdy, když se objevilo sedm řádků latinského textu, nebylo vyhráno. Tým si s nápisem dlouho lámal hlavu. "Dívali jsme se na to vzhůru nohama," přiznává s úsměvem Šindelář.

Nakonec se ale podařilo bezpečně přečíst zhruba dvě třetiny textu. Podle badatelů jde o epitaf, který oslavuje pohřbeného.

Tím není nikdo jiný než "nejdůstojnější a nejvznešenější pán Siard Falco, který se stal opatem v říjnu roku 1661 a zemřel roku 1677". Právě on bývá nejčastěji uváděn jako obnovitel želivského kláštera po Bílé hoře. Jeho zásluhou se klášter opět stal duchovním, hospodářským i kulturním centrem.

Ukazuje se tak, že pohřbený požíval velké důležitosti, když mu řád nechal vybudovat samostatnou hrobku.

Že to byl muž význačný, dokládá i v Želivě prodávané třináctistupňové pivo s višňovou příchutí. Na počest opata nese jeho jméno - Siard Falco. Pivo se ve zdejším klášteře vaří už od 16. století.

Jedinou otázkou zůstává, proč se na kryptu tak rychle zapomnělo. Když o pár desetiletí později klášter přestavuje význačný Jan Blažej Santini, o hrobce zřejmě netuší. V nově vybudované podlaze architekt vchod do krypty nijak nepřiznal.

Badatelé si nálezu cení. "Bylo to velké dobrodružství, pomohli jsme odhalit příběh," říká Šindelář. Kdyby tam totiž destičku nechali, nikdo by nevěděl, komu krypta patřila.

Další tajemství necháme jiným
Aby záhad nebylo málo, při posledním průzkumu tým v podzemí objevil další neznámé prostory. K jejich prohledávání se však archeologové už nechystají - dutiny se totiž nacházejí v místech, kde vlastník kostela neuvažuje o žádných stavebních pracích. Do podzemí tudíž není třeba nahlížet.

Skupina průzkumníků navíc přiznává, že už si své užili: "Badatelsky jsme se už nasytili, necháme to pro příští generace," řekl Šindelář iDNES.cz. Ať má Želiv i nadále nějaká svá tajemství.

Idea pronikat nedestruktivní metodou do podzemních prostor vznikla po úspěšné realizaci podobných průzkumů hrobky Karla IV. v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, kostnice u kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích a neznámé chodby na hradě Landštejn. Jak tyto průzkumy probíhaly a co zachytily, se můžete podívat na internetové adrese http://hrobky.info.



Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.