Podle teorie dvou amerických univerzitních vědců - Williama Ryana a Waltera Pittmana - je možné, že v době, kdy se rozpouštěl evropský ledovec, se Středozemní moře vylilo z břehů a obrovská záplava změnila někdejší sladkovodní jezero v jeho blízkosti v nynější Černé moře.
Mnoho starých kultur v oblasti jihovýchodní Evropy zanechalo legendy zmiňující se o velké potopě - stejně jako bible.
Ballard se rozhodl prozkoumat dno Černého moře pomocí skenovacího sonaru, tedy stejného moderního zařízení, které pomohlo při nedávném pátrání po troskách letounu Johna Kennedyho juniora.
Na dně narazil Ballard na prastaré náznaky původního břehu a také na důkazy přeměny sladkovodních měkkýšů na měkkýše mořské. K tomu podle jeho výpočtů mělo dojít před sedmi tisíci let.
Záplava ale podle Ballarda netrvala oněch 40 biblických dní, nýbrž "pravděpodobně 40 let".
Místní obyvatelé usedlí v rovinatých oblastech museli čelit přívalu, kterým se moře rozšiřovalo tempem přes kilometr denně. V místech, kde byly skály, se každý den zvyšovala hladina o 15 centimetrů.
V oblasti podél jižního břehu Černého moře, kterou Ballard studoval, se hladina vzdouvala postupně, což umožnilo, aby se na mořském dně zachovaly obrysy původního břehu.
Právě u tohoto břehu narazil badatel v hloubce 165 metrů pod nynější hladinou na shluky schránek prastarých měkkýšů. Tyto shluky byly tvořeny jak skořepinami sladkovodních škeblí pocházejících zřejmě z období před potopou, tak schránkami mořských lastur z doby potopy.
Tyto nálezy prozkoumali vědci z Akademie přírodních věd v americké Filadelfii. Poté přišla v massachusettském oceánografickém ústavu na řadu uhlíková metoda. Ta určila, že sladkovodní měkkýši pocházejí z období před 7460 lety, zatímco mořským měkkýšům přiřkla období před 6820 lety. To dokládá, že ke změně - potopě - došlo v době mezi těmito dvěma časovými hranicemi.
Ballard plánuje, že se k bádání v Černém moři vrátí příští rok v srpnu a doufá, že se mu podaří objevit další důkazy, které by jeho teorii o potopě světa potvrdily.
