„Když se podíváte na mapu, Schengen má zvláštní podobu. Je tam osamocené Řecko a další hranice je Maďarsko. Je otázka, jestli makedonská nebo bulharská armáda nepotřebuje od NATO pomoc,“ uvedl Babiš. Pokud ostrahu vnější hranice schengenského prostoru okrajové státy nezvládají, musí to být podle něj domluveno na nejvyšší úrovni.
Babiš se domnívá, že Evropská unie musí v těch státech, odkud přicházejí uprchlíci, říct, že nemůže přijmout deset milionů uprchlíků z celého světa. „Musí říct: nemůžete k nám chodit, abyste byli nezaměstnaní a okamžitě brali sociální dávky,“ dodal Babiš.
Podle něj by bylo třeba zřídit obrovský uprchlický tábor a tam dělat selekci. „Rozdělit je na ty, kteří skutečně pomoc potřebují, hlavně matky s dětmi, a ekonomické uprchlíky,“ řekl vicepremiér.
Nutnost ochrany Schengenu zdůraznil na setkání s velvyslanci také prezident Miloš Zeman (více zde) a před nedávnem se na ní shodli i šéfové Sněmovny a Senátu Jan Hamáček a Milan Štěch (oba ČSSD).
Kvůli uprchlické krizi rakouský kancléř Werner Faymann kritizoval Česko, ale také Polsko a pobaltské země, že odmítají kvóty pro rozdělení běženců v rámci Evropské unie. Česká vláda nicméně schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků. (O stanovisku ministerstva zahraničí čtěte zde.)
„Kvóty pro migranty stabilizovat situaci podle názoru České republiky nepomohou. Jediným řešením je ukončení války v Sýrii a Libyi a na to se musí soustředit tlak EU a také celého mezinárodního společenství,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Je taky podle něho nutné zajistit ochranu vnější hranice unie a fungující návratovou politiku pro lidi, kteří v EU nezískají azyl.
