„V kauze Babiš se soudy dopustily opakovaného závažného pochybení, když vypovídali bývalí příslušníci StB, aniž byli zbaveni mlčenlivosti,“ řekl před ústavními soudci právní zástupce ÚPN Pavol Poláček.
Dodal, že nejvyšší soud v rámci posuzování mimořádného opravného prostředku ÚPN proti rozhodnutí nižších soudů porušil zákon, když sám požádal slovenského ministra vnitra o dodatečné zbavení mlčenlivosti zmiňovaných svědků. Podle Poláčka je nejvyšší soud v takzvaném dovolacím řízení vázán zjištěným skutkovým stavem a nesmí provádět další důkazy.
Ústavní soudci se v rámci dotazů zajímali hlavně o názor ÚPN na to, zda by v podobných sporech na ochranu osobnosti, jako je Babišův případ, měl být žalovaným právě ÚPN. Poláček řekl, že žalovaným by mělo být ministerstvo vnitra, podobně, jako je tomu v Česku.
Obecné soudy na Slovensku v minulosti opakovaně rozhodly, že žalovaným může být právě ÚPN, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který kromě jiného na Slovensku archivuje dokumenty po StB. ÚPN svou nepříslušnost jako žalovaného namítl i ve sporu s Babišem, který spolupráci s StB popírá a v jehož prospěch na Slovensku rozhodly okresní, krajský i nejvyšší soud.
„Tato kauza je velmi citlivá, neboť klíčová svědectví jsou svědectví bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, kteří lhali tehdy, když evidovali (agenty), nebo lžou dnes, že není pravda, že to dělali vědomě. Tito příslušníci se v minulosti podíleli na zločineckém režimu. Opírat se o svědectví těchto příslušníků jako klíčových svědků se mi zdá být pochybné,“ řekl novinářům předseda správní rady ÚPN Ondrej Krajňák.
Zástupci slovenského nejvyššího soudu a bratislavského krajského soudu, proti jejichž rozhodnutím podal ÚPN ústavní stížnost, se z dnešního jednání u ústavního soudu omluvili. V písemném vyjádření ovšem svůj postup ve sporu ÚPN s Babišem obhajovali.
Babiš, který je slovenského původu a jehož hnutí je podle průzkumů favoritem voleb do české Poslanecké sněmovny 20. a 21. října, vědomou spolupráci s StB popírá dlouhodobě. Archivní dokumenty tvrdí, že v roce 1980 se stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
ÚPN soudům předložil 12 různých svazků, ve kterých je jméno agenta Bureše uvedeno. Instituce v minulosti neuspěla ve vícero soudních sporech ohledně evidence osob v dokumentech tajné policie v komunistickém Československu.
Slovenský parlament ve čtvrtek hlasy koaličních poslanců změnil příslušný zákon a kromě jiného omezil pravomoci předsedy správní rady ÚPN, jenž instituci řídí. Po podpisu zákona prezidentem bude výkonným orgánem instituce celá devítičlenná správní rada ÚPN, s jejímiž členy se Krajňák dostal dříve do střetu. Koalice ale ustoupila od svého původního záměru, aby Krajňák musel skončit ve funkci v polovině října, tedy před vypršením svého funkčního období.
„Pro mě je důležité, abych nebyl předsedou správní rady bez kompetencí a pravomocí, ale plně odpovědný za činnost ÚPN,“ reagoval Krajňák na rozhodnutí sněmovny.
Nově také má být možné odvolat člena správní rady ÚPN nejen v případě, že byl odsouzen za trestný čin nebo po delší dobu nevykonává svou funkci, ale i v případě zjištění nedostatků při výkonu jeho funkce.
