Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš | foto: ČTK

Babiš se chce k platům politiků vrátit. Vzor vidí ve Skandinávii

  • 295
Andrej Babiš, ministr financí a šéf hnutí ANO, se nechce smířit s tím, že si politici sami určují, jaký budou brát plat. A bude se k problému platů politiků chtít vrátit. „Měl by to stanovovat někdo nezávislý, tak jako je to třeba ve skandinávských zemích,“ řekl Babiš. On sám se hlasování o platech neúčastnil.

„Přesně nastalo to, co jsem čekal. Někdo říká, že si poslanci snížili platy. Není to pravda. Na pásce budou mít poslanci víc,“ řekl Babiš novinářům ve Sněmovně. Reagoval na to, že třeba vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL a šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek po hlasování o platech poukázali na to, že politici si ve skutečnosti tři procenta nepřidali, ale plat naopak o 23 procentních bodů snížili.

Přehled platů

Poslanec a senátor
57 600 korun (základní plat bez náhrad)
dosud 55 900 korun

Předseda výboru
81 000
dosud 78 700

Ministr, místopředseda Sněmovny, Senátu
109 800
dosud 106 600

Premiér, předseda Sněmovny, Senátu
154 500
dosud 150 100

Prezident
191 800
dosud 186 300

Bělobrádek i Kalousek vycházejí z toho, že i když jsou platy do konce roku zmrazené, v lednu měly podle stále platného zákona vzrůst o 26 procent. Tomu ale Sněmovna zabránila, když ČSSD, lidovci, komunisté a několik poslanců ANO schválilo, že základní měsíční plat poslance bude od ledna 2,25 násobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře za předminulý rok.

V přesných číslech 57 600 korun hrubého místo nynějších 55 900 měsíčně. Kalousek i šéf lidovců Bělobrádek poukazují na to, že to mělo být 70 400 hrubého, takže jde podle nich o pokles (o schváleném zákonu najdete více zde).

„Je to demagogie. A je to prohra všech poslanců. Obraz toho, jak oblbujeme občany,“ prohlásil Babiš. „Za to, co někteří poslanci ve Sněmovně předvádějí, by neměli dostat vůbec nic. Ve Velké Británii vznikl v roce 2009 nezávislý úřad pro parlamentní standardy jako reakce na zneužívání odměn a náhrad britských poslanců. Stejně by to mělo být u nás,“ sdělil iDNES.cz Babiš.

Později před novináři hovořil ještě o tom, že vzor bychom si mohli vzít i ve Skandinávii. „Například ve Finsku a ve Švédsku jsou odměnové komise. Tam jsou tři členové. Je tam soudce, bývalý guvernér hrabství. A ti rozhodují,“ prohlásil Babiš. Jeho nápad už ale do toho, co bude pro poslance a senátory platit od ledna, nezasáhne. Předseda Sněmovny Jan Hamáček z ČSSD dostal ujištění ze Senátu i na Hradě, že už se teď nic měnit nebude a zákon projde (rozhovor s Hamáčkem zde).

Do budoucna je ale podle Andreje Babiše správné se na konstrukci platů politiků znovu podívat. „Zaměstnanec si také nestanovuje sám plat,“ vadí mu, že poslanci, byť mají jiné postavení než zaměstnanci, vůbec o svých vlastních platech v pátek hlasovali.

Máme Ústavní soud, to stačí, řekl Gazdík. Stížnost chystá Kala

Místopředseda Sněmovny Petr Gazdík, který znovu vede hnutí Starostové a nezávislí, označil Babišův nápad, aby o platech politiků rozhodoval nezávislý orgán za nadbytečný.

„Ještě začátkem týdne říkal, že by o platech politiků měla rozhodovat vláda, teď mluví o nějakém jiném orgánu. Přitom takový nezávislý orgán tu nyní je. Je to Ústavní soud. Je to ten nejvyšší garant nezávislosti,“ prohlásil Gazdík.

Upozornil, že právě Ústavní soud už od roku 2007 otázku platů řeší, protože se na něj obracejí soudci, kteří nesouhlasili s tím, že by se i jich měla dotýkat úsporná opatření, kvůli nimž nerostly platy politiků. A soudci byli se svými stížnostmi úspěšní. Nyní se chce na soud obrátit prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, jehož plat se určuje podle stejného zákona.

Miloslav Kala, prezident NKÚ, chystá stížnost kvůli zákonu o platech. I on je ve stejném zákoně jako politici a soudci. Ti jediní mají ale výhodu, jim se totiž platy krátit nesmí, pravidelně říká Ústavní soud

Kala upozornil na tom, že Ústavní soud letos v červenci rozhodl, že platy soudců parlament zmrazit nesmí a že jim náleží trojnásobek průměrné mzdy. „Moje práva jsou poškozena tím, že mám stejné postavení jako soudci, ale nebyl jsem zahrnut do jejich privilegované skupiny,“ řekl Lidovým novinám Kala.

„Chci docílit toho, aby Ústavní soud rozhodl o zrušení všech koeficientů, ze kterých se mzdy ústavních činitelů vypočítávají, a ponechal na rozhodnutí parlamentu, aby stanovil tuto základnu podle nových pravidel a pro všechny stejně,“ citovaly LN Kalu.

Z toho podle Gazdíka jasně vyplývá, že hovořit nyní o nějakém jiném orgánu, který by rozhodoval o platech, je nadbytečné. Místopředseda Sněmovny za TOP 09 a Starosty souhlasí s Babišem v jednom, a to, že někteří politici si přidání nesouhlasí. „Zaměřit by se ale měl i na své vlastní poslance, nebo na další poslance vládní koalice, protože například kvůli mimořádným schůzím vládne ve Sněmovně naprostý chaos,“ řekl iDNES.cz Gazdík.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue