„Na to, abych zrušil Senát, potřebuji senátory. Nechal jsem udělat analýzu, jak to bylo jinde,“ uvedl Babiš a zmínil právě možnost doživotní renty. Dodal, že Senát stojí za rok 548 milionů korun, s tím, že teď neřeší, kolik bere kdo z 81 senátorů. „Možná, že kdybychom jim dali třetinu...,“ rozvíjel ministr financí před novináři nápad, jak by doživotní renta mohla vypadat.
V roce 1970 byl obdobně Senát zrušen ve Švédsku. Stalo se tak poté, co byla senátorům nabídnuta doživotní renta ve výši jejich senátorských příjmů. Babiš by zjevně tak štědrý nebyl, z jeho náznaku vyplývá, že by senátorům přiznal doživotně třetinu toho, co nyní berou po časově omezenou dobu šesti let.
Ke kritice svého návrhu rozpustit Senát, který pronesl krátce po druhém kole senátních voleb, uvedl, že „to není žádné ohrožení demokracie“. „Já jsem se vždy kriticky vyjadřoval k existenci Senátu. Máme čtrnáct zemí v Evropské unii bez Senátu,“ hájil Babiš svůj nápad, ve kterém ho v úterý podpořil i prezident Miloš Zeman (více zde).
Do druhého kola senátních voleb sice postoupilo 14 kandidátů ANO, nakonec uspěli pouze tři - ředitel Hvězdárny a planetária v Brně Jiří Dušek, na kterého nestačil lidovec Stanislav Juránek, dále pak starosta města Mladá Vožice na Táborsku Jaroslav Větrovský, který porazil ministra průmyslu Jana Mládka z ČSSD, a ředitel Slezské nemocnice Opava Ladislav Václavec, který zdolal komunistu Ladislava Sekaninu. Babiš pak hned řekl, že kdybychom Senát neměli, „nic moc by se nestalo“ (rozhovor s Babišem zde).
Jedna z neúspěšných kandidátek na senátorku, exministryně spravedlnosti Helena Válková, je nyní podle Babiše jednou ze tří kandidátek na novou místopředsedkyni Sněmovny, pokud se Jaroslava Pokorná Jermanová stane středočeskou hejtmankou. Dalšími dvěma adepty ANO, z nichž by hnutí vybíralo, by byli Radka Maxová a Radek Vondráček.
