Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a ministr financí Andrej Babiš

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a ministr financí Andrej Babiš | foto: koláž iDNES.cz

Pojišťovny přeplácely nákupy kardiostimulátorů, tvrdí resort financí

  • 8
Ministerstvo financí v pátek zveřejnilo data, které podle něj dokládají, že zdravotní pojišťovny platily za prostředky pro kardiaky víc, než musely. Týkalo se to například defibrilátorů. Problém spočívá ve zpětných bonusech, které dodavatelé poskytují nemocnicím.

Ministerstvo uvedlo, že má k dispozici data ze všech zdravotních pojišťoven z let 2009 až 2013. Ministr Andrej Babiš ustavil pracovní skupinu, která provádí jejich analýzu. V pátek někteří její členové prezentovali, jak pojišťovnám vykazovaly nemocnice nákupy zdravotnických prostředků. Konkrétně kardiostimulátorů a voperovaných defibrilátorů.

Podle ministerstva pojišťovny jen v letech 2009 až 2013 za zdravotnické prostředky v kardiologii zaplatily 12,6 miliardy korun.

„Zjistili jsme, že ceny, které byly nastaveny jakožto maximální úhrady ze strany zdravotních pojišťoven, byly velmi nadsazené. Dá se říci, že byly někdy i třikrát vyšší oproti reálným tržným cenám,“ řekl Adam Vojtěch, koordinátor pracovní skupiny a tajemník ministra financí.

Například Fakultní nemonice Královské Vinohrady v roce 2010 podle ministerstva financí účtovala za jeden kus defibrilátoru COGNIS 100 HE Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) 850 tisíc korun. Výrobci přístroje však zaplatila jen 511 tisíc. Přitom těchto defibrilátorů nemocnice nakoupila dvanáct, takže jí pojišťovna zaplatila o 4,4 milionu korun víc, než podle ministerstva financí musela.

Jak je to možné? Ministerstvo upozornilo na fakt, který již média v minulosti popsala. Jde o takzvané zpětné bonusy. To znamená, že výrobce nemocnici zpětně poskytl slevu na jednom kardiostimulátoru ve výši 339 tisíc korun.

Zpětné bonusy jsou běžnou praxí

Podle právníka Ondřeje Dostála, jenž se rovněž podílí na činnosti skupiny analyzující data pro ministerstvo financí, končily bonusy buď v nemocnicích, nebo u zprostředkovatelů nákupů. „Pokud bychom chtěli vidět, jak peníze použila státem či krajem zřizovaná nemocnice, museli bychom jít do jejího účetnictví,“ podotkl Dostál. Pokud podle něj něco takového udělá soukromá nemocnice, takový bonus se stává ziskem společnosti, která ji vlastní, a peníze se skrze něj mohou dostat zcela mimo systém zdravotnictví.

„Zpětné bonusy jsou praxí ve většině nemocnic a ty je považují za zcela legální a férovou metodu,“ podotkla Iva Bezděková, členka pracovní skupiny a redaktorka odborného titulu Medical Tribune.

Lišily se i úhrady

Data ministerstva financí také ukazují, že nemocnice za stejné přístroje žádaly rozdílné úhrady. Například Fakultní nemocnice Olomouc vykázala VZP v roce 2009 defibrilátor za 
1 229 999,60 korun. Za stejný přístroj ve stejném roce chtěl IKEM od VZP
859 999,10 korun. Maximální možná úhrada ze strany VZP v té době činila 1 245 000 korun.

„Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady jsou bonusy realizovány od roku 2007 jako součást všech dostupných finančních zdrojů pro udržení vyrovnaného hospodaření,“ uvedl mluvčí nemocnice Lukáš Matýsek s tím, že tyto platby „řeší nelehkou ekonomickou situaci nemocnice“.

Bonusy patří podle něj k plánovaným příjmům nemocnice. „Jsou použity k financování veškeré zdravotní péče,“ podotkl mluvčí.

Jenže takové vysvětlení ministerstvo financí neuspokojilo. „I kdyby se ukázalo, že ty peníze šly všechny do léčby, tak je systém pokřivený a nejsou v něm jasná pravidla. Teď jsou to kardiopřístroje, příště to bude něco jiného,“ podotkl obecně k takovým platbám Vojtěch.

Vinohradská nemocnice však odmítá, že by bonusy zamlžovaly systém financování. „Finanční bonusy jsou standardně vedeny v účetnictví nemocnice a mohou být kdykoli doloženy. V účetní evidenci jsou vedeny na účtu 649 - Ostatní výnosy z činnosti,“ podotkl mluvčí nemocnice Matýsek.

VZP: Ceny se dříve nehýbaly, nyní jsme uspořili miliardu

VZP uvedla, že se s úhradami zdravotnických prostředků v minulosti skutečně nehýbalo. „Proč tomu tak dříve bylo, nejsem schopný říci, na to by mělo odpovědět spíš dřívější vedení,“ podotkl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

VZP pořádá pravidelná setkání s novináři, na nichž v minulosti mimo jiné informovala, že se jí podařilo výrazným způsobem snížit proplácené peníze právě za zdravotnické prostředky pro pacienty s nemocemi srdce.

„Poté, co se ředitelem VZP stal Zdeněk Kabátek a náměstkem pro zdravotní péči Petr Honěk, začal tlak na snižování a zreálnění cen a na úspory. Výsledkem je úspora jedné miliardy za roky 2013 a 2014 a dalších stovek milionů letos. Ještě důležitější než přímé úspory je ale skutečnost, že nové vedení vnáší do systému úhrad pořádek a transparentnost,“ sdělil Tichý.

Podle Adama Vojtěcha se ANO bude snažit i přes členy ve správních radách pojišťovny prosadit, aby se v nemocnicích, které takto účtovaly pojišťovnám nákupy, uskutečnily revize. Peníze by tak teoreticky mohly pojišťovnám vracet. Možností je také změnit číselník VZP, podle kterého se řídí všechny ostatní pojišťovny nebo zavádět centralizované nákupy.

„VZP si nechá zpracovat právní analýzu, zda nám legislativa skutečně umožňuje takový postup zpětně realizovat,“ podotkl k možným revizím mluvčí VZP Tichý.

Na předražování upozornily už dřívější audity

Ministerstvo financí už dříve provedlo na popud Evropské komise audity některých nemocnic. Z nich vyplynulo, že řada předražovala přístrojové vybavení placené z evropských peněz. Z původních vysokých sankcí, které byly ostře kritizované ze strany vedení nemocnic, ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka i premiéra Bohuslava Sobotky, se ale v závěrečné auditní zprávě stala nula (více čtěte zde).

Loni v listopadu podalo ministerstvo financí trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli nákupu CyberKnifu ve Fakultní nemocnici Ostrava. Tu tehdy vedl právě Němeček (více čtěte zde).

Peníze ve zdravotnictví jsou opakovaně záminkou pro sváry mezi ministrem financí Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Němečkem. Ministr financí a šéf ANO se v minulosti nechal slyšet, že kdyby byl Němeček ministrem za ANO, už by resort nevedl (více čtěte zde). Němeček zase obvinil média mediálního domu MAFRA, který patří Babišově Agrofertu, že lžou a píšou ve prospěch Babiše (více čtěte zde).

„Názor, od začátku vyjadřovaný, jsem nezměnil. Pro mě je zdravotnictví stále netransparentní a nic zásadního se nezměnilo,“ řekl na začátku páteční tiskové konference Babiš s tím, že zdravotnictví je stále „protkáno korupcí“. Ministr financí se ale jinak držel po celou dobu prezentace svých spolupracovníků zpátky a v půlce tiskové konference odešel.

„My samozřejmě změny děláme. Oznámili jsme centrální nákupy a další záležitosti, ale jak je vidět, ne všechno jde udělat za den,“ uvedl v pátek Němeček. Ten svolal tiskovou konferenci na téma protikuřácký zákon na stejnou dobu, v jakou ji měli Babišovi spolupracovníci.

„Děláme maximum pro to, aby se ceny snižovaly. Já bych si přál, aby jinde ve státní správě byly takové výsledky, jaké máme my. Myslíme si, že se nemáme za co stydět,“ dodal Němeček s tím, že Babišovi přeje, aby se mu dařilo vybírat daně.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue