„Chápu kolegy z jiných zemí, že se o to zajímají. Ale na jednání europarlamentu by to mělo přijít až ve chvíli, kdy se ukáže, že si s tím nevíme rady. My to řešit umíme, máme na to páky,“ řekla Šojdrová. Debatu o stavu v Česku si umí případně představit jako součást širší diskuse, třeba o svobodě médií v celé EU.
Reakce Inge GrässleEuroposlankyně Grässleová popřela výroky Babiše, který ji mimo jiné označil za iniciátorku projednávání situace českých médií v Evropském parlamentu. "Doporučovala bych mu, aby zklidnil svou agresivní rétoriku a zdržel se urážení svobodně zvolené členky Evropského parlamentu (...) Byla bych nesmírně ráda, kdyby konečně vyřešil problém, který je pouze jeho a ne České republiky," uvedla poslankyně na svém facebookovém profilu. |
Předseda české delegace v EPP Luděk Niedermayer (za TOP 09) je k plánu poněkud vstřícnější. „Nebylo to ale něco, co jsme my iniciovali,“ řekl. Europoslanci debaty o situaci v členských zemích obvykle vítají i proto, aby se o věcech mluvilo a aby další státy se různými pochybnými kroky neinspirovaly. Lidé jako maďarský premiér Viktor Orbán, šéf polské vládnoucí konzervativní pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kacziński či Andrej Babiš Evropu podle Niedermayera posouvají „k jiným hodnotám a pravidlům“.
„Myslím, že z tohoto hlediska - i když český pohled na debatu je složitější - je dobré vzít v úvahu, jak se na to dívají ostatní,“ řekl.
Připomněl, že v tématu svobody tisku nejde jen o Babiše, zmínil také přístup televize Prima k uprchlické krizi či trvající silné útoky na Českou televizi. Do debaty o Česku se však podle něj promítnou i otázky zneužívání evropských dotací. „Někteří kolegové z dárcovských zemí mají pocit, že pan Babiš ovlivňuje dotační systém,“ poznamenal europoslanec.
Vedení politických frakcí v europarlamentu ve čtvrtek odsouhlasilo návrh programu bruselské „miniplenárky“ 31. května a 1. června. Na dopoledne ve čtvrtek 1. června je nyní naplánován bod s názvem „Prohlášení komise - riziko politického zneužití médií v České republice“. Věcí se ještě před plénem schůze bude zabývat 18. května také příslušný výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) (psali jsme o tom zde).
Politická diskuse by měla začít prohlášením Evropské komise k věci. Jejím nejpravděpodobnějším zástupcem by mohli být eurokomisař pro digitální trh Andrus Ansip, do jehož agendy patří také otázka „svobody a plurality médií“, nebo místopředseda komise Frans Timmermans, který například řeší spor s Polskem ohledně stavu právního státu v zemi.
Přesný název bodu se ještě může změnit, jeho vyřazení z programu není vyloučené. Podle europoslance Pavla Svobody, který Šojdrové dopis spolupodepsal, to ale není příliš pravděpodobné. „Touhle dobou už si nejsem moc jist, nevsadil bych si na to,“ řekl.
Ostuda pro Česko
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) varuje, že projednávání bodu by pro Českou republiku byla obrovská ostuda. „ČR, která je dlouhodobě považována za ekonomického tygra EU, daří se jí a je vnímána v oblasti svobody médií jako velmi svobodná země, bude nyní protahována přes obrovský evropský kolos, kritizována a vnímána jako země třeba z Balkánu,“ poznamenal. Také podle jeho kolegy Stanislava Polčáka (STAN) by diskuse Česko v Evropské unii poškodila.
Projednávání bodu nepodporuje ani europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09). Je to podle něj na jedné straně doklad toho, „jak velkou ostudu“ Babiš a prezident Miloš Zeman svým chováním dělají Česku. Není si však jist, zda projednávání bodu situaci v ČR pomůže. Diskuse v EP by prý totiž mohla vést k tomu, že oba u části veřejnosti a voličů „dostanou punc mučedníků na které útočí i Brusel“, což oba začnou využívat v předvolební kampani.
Místopředseda europarlamentu Pavel Telička (ANO), který od Babiše žádá vysvětlení v souvislosti s jeho možným ovlivňováním médií, pokládá věc za „úlet některých kolegů“. Považuje za „velmi nešťastné a kontraproduktivní“ v současnosti na půdu EP přenášet věc, která je v ČR předmětem politických jednání a řešení.
Česká republika se tak podle Teličky dostane do pozice země, na kterou bude nahlíženo podobnou optikou jako na Polsko či Maďarsko, ačkoliv reálně je mezi nimi „nebetyčný rozdíl“.
Podle Teličky je také od EPP věc v současnosti mimořádně pokrytecká. Lidovci podle něj v europarlamentu už roky blokují úsilí vytvořit tlak na Orbána k řešení situace v Maďarsku. Hnutí ANO je v europarlamentu součástí liberální frakce ALDE jejíž šéf Guy Verhofstadt se nedávno na plénu do Orbána velmi ostře pustil kvůli novému zákonu o vysokých školách.
Také další o věci dobře informovaný činitel v rozhovoru s ČTK zmínil možnost, že celá věc se na program schůze dostala jako snaha ostatních frakcí připomenout právě ALDE, že v Babišovi může mít podobný problém.
