Zákon počítá s tím, že se o veřejné zakázky, investiční pobídky a nenárokové dotace nebude moci ucházet firma, v níž má člen vlády větší podíl než 25 procent. A nebude moci také mít ani procento ve společnosti vydávající noviny či provozující rozhlas a televizi. (více o přijetí zákona zde)
„Lhali mi, že to bude týkat až příštích ministrů,“ řekl iDNES.cz Babiš a svá slova směřoval směrem k politikům ČSSD a k premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Ustanovení, podle nějž se firmy ministrů nebudou moci ucházet o veřejné zakázky, investiční pobídky a nenárokové dotace, se totiž bude již příští rok týkat i Babišova Agrofertu a firem, které pod Agrofert patří.
GLOSA: „Lex Babiš“ je dalším varováním pro šéfa ANO |
Babiš má ještě jednu šanci, jak by mohl přijetí zákona oddálit. To kdyby přesvědčil prezidenta Miloše Zemana, aby zákon vetoval a vrátil ho poslancům. „Myslím, že ho nebudu žádat,“ uvedl Babiš, který se úterního jednání nezúčastnil.
Fakticky by to znamenalo jen krátké oddálení platnosti zákona. V úterý pro něj totiž bylo 125 poslanců, kteří by případné prezidentovo veto mohli přehlasovat (na to je třeba 101 hlasů).
Babiš se ještě nerozhodl, jak teď bude postupovat, i když šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek uvedl, že se hnutí pravděpodobně obrátí na Ústavní soud. „Zeptám se právníků,“ řekl iDNES.cz Babiš.
Vicepremiér, ministr financí a šéf ANO je prostřednictvím svého Agrofertu vlastníkem mediálního domu MAFRA, do nějž patří i server iDNES.cz. Patří mu i deníky MF DNES, Lidové noviny, Metro, Rádio Impuls nebo hudební televize Óčko.
