Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Babička urychlila moji knižní cestu, učitelé ji brzdili

  0:01aktualizováno  0:01
Jako malá holčička jsem byla do knih blázen. Jen co jsem se naučila číst, vyřídila jsem si průkazku v knihovně a chodila do ní opravdu velice často. Paní knihovnice mě vždy ráda viděla a ochotně mi pomáhala. Zpočátku mi sama vybírala knihy, a proto se mi do rukou dostávaly především pohádky.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Studenti čtou a píšou noviny

Tento text vznikl jako studentská práce. iDNES.cz neovlivňuje obsah těchto článků a není­ jejich autorem.

Zlomový krok pak udělala moje babička, která mi půjčila knihu Tajný deník Adriana Molea. Asi netušila, že kniha je určena spíše pro teenagery než pro dívku ze čtvrté třídy základní školy. Mě ale kniha zcela ohromila.

Nikdy předtím jsem nic podobného nečetla a problémy dospívajícího chlapce mě natolik oslovily, že jsem knihu četla v pozdější době ještě několikrát. A možná i proto jsem si ji vybrala pro zápis do čtenářského deníku, který jsme si na prvním stupni základní školy vedli.

ČTU. JSEM NORMÁLNÍ?

Čtou teenageři méně než starší generace? Je čtení jen jeden z druhů zábavy, nebo má zvláštní význam? Které knihy vás inspirovaly? Četli vám rodiče, když jste byli malí? Přežijí knihy boom moderní techniky?

Celá nadšená jsem se těšila, až svým spolužákům povyprávím o této zajímavé knize. Když jsem však dokončila referát, třídní učitelka na mě nevěřícně koukala a vyptávala se, kde jsem ke knize přišla. A ještě více se podivila, když jsem jí řekla, že ji mám od své vlastní babičky. Pamatuji si, že moji knihu označila za nevhodnou k mému věku, a celá moje radost rázem opadla. Čekala jsem, že mě pochválí. Nedočkala jsem se.

Tento neúspěch mě však neodradil od čtení knih "ze života". Začala jsem si půjčovat dívčí romány, které mě bohužel nikdy nedojaly. Hledala jsem dál knihy, které mě mnohem více osloví a které mě budou zajímat.

Harry Potter? Jeden díl mi stačil

A později se mi to podařilo. Byla to kniha spisovatelky Ivety Vochálové. Jmenuje se Úplná prázdnota. Ke čtení mě zlákal podivný obal knihy, ze kterého na mne koukaly smutné oči zahalené do tmy.

Fascinována touto knihou (nebo spíše jejím přebalem) jsem si ji odnesla domů. Do pozdního rána jsem ji přečetla celou. Nad osudem mladíka, který podlehne zkáze drog, jsem se rozplakala a nebyla jsem k zastavení. Příběh mě natolik dojal, že jsem začala vyhledávat podobné knihy a také jsem začala psát příběhy na toto téma.

Byla jsem ještě poměrně malá, skoro nic jsem o té problematice nevěděla. Náměty jsem proto čerpala z knih a internetu. Avšak ještě více mě bavilo o nich číst. Knihy jako My děti ze stanice ZOO, Na vlastní kůži nebo Memento mi nabídly nový pohled na realitu dnešního světa.

DISKUTUJTE NA BLOGU

Zaujalo vás, co studenti napsali v rámci projektu Studenti čtou a píší noviny? Diskutujte na studenti.blog.idnes.cz.

Zanedlouho svět rozhýbal fenomén Harry Potter. Přečetla jsem tedy první díl a u toho to taky skončilo. Raději jsem nadále vyhledávala knihy se smutným osudem lidí. Nejlépe takové, které jsou psány podle skutečných událostí.

Učitelé nebyli mým výběrem knih moc nadšení. Ale na druhou stranu jsem jim mohla oponovat tím, že jsem si utvořila vlastní žebříček hodnot a že vím, jakým nástrahám bych se měla v budoucnu vyhnout. Za žádnou cenu bych nechtěla skončit jako závislá troska. Proto si myslím, žemi tyto knihy daly do života více než nějaké pohádky. A možná můžu i děkovat babičce, která mě nasměrovala na správnou cestu.

Gabriela Kročilová,
SOŠG Staré Město

» Autorka článku dostane knihu



Okamura je nesmírně schopný populista, řekl Paroubek v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
STUDENTI: Nesahat, neplivat, nesvlékat. Každá země to má jinak

Některé kultury chápeme, jiné ne. Proč? Naše civilizace není dostatečně tolerantní. Ani jedinec není schopen pochopit různé rituály v náboženství nebo zvyky v...  celý článek

Protesty proti USA a amatérskému snímku Nevinnost muslimů v Kábulu (21. září
STUDENTI: Svět je barevná mozaika. A to dělá náš život zajímavým

Globální morálka. Co si pod tímto pojmem máme vůbec představit? Každá kultura, náboženství nebo politická strana bude chtít, abychom si představili jejich...  celý článek

Ilustrační snímek
STUDENTI: Lidé nikdy nebudou dobro a zlo vnímat stejně

Globální morálka? Že všichni lidé mají stejně nastavené hodnoty? Že všichni musíme vnímat dobro a zlo stejně? Na světě jsou stovky národů s vlastní historií,...  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.