Muzikál je na rozdíl od knihy postavený na příběhu Viktorky a Černého vojáka a jejich nešťastné lásky. Diváci uvidí výjevy z venkovského života, posvícení, oslavy, pouť, přičemž tím vším se prolíná osoba babičky. Ta na rozdíl od literární předlohy není vypravěčkou, této úlohy se v muzikálu ujal hajný, v tomto případě Petr Haničinec.
Tvůrčí tým - autorka textu Hana Postránecká, Richard Pachmann, ale i režisérka Karla Štaubertová-Šturm, která se dosud pohybovala spíše na operní scéně - se nesnažil o netradiční nebo humorné pojetí příběhu. Autoři se naopak snažili zachovat poetičnost, něhu, a jak svorně říkají lásku, tak jako ji do textu vnesla Božena Němcová.
Na oblibu knihy Boženy Němcové vsadil i Richard Pachman, muž, který stojí v čele týmu, jenž připravuje na motivy Babičky muzikál. "Babičku nejen každý zná, ale už dnes, když se někdo dozví, že vznikne na motivy této knihy muzikál, každý nějak reaguje. Někdo pozitivně, jiný negativně, ale nikoho nenechá v klidu," usmívá se spokojeně autor scénáře a hudby Richard Pachman.
To vše doplňuje hudba Richarda Pachmana, který se podle svých slov cítí být "povolán", protože se dosud věnoval relaxační a pohodové hudbě. "Ona babička je taky taková mírná, klidná, krásná. Sice milostný příběh Viktorky, který jsme vytáhli nad literární předlohu, je příběh, který končí smrtí," říká Pachman.
Režisérka muzikálu Karla Štaubertová-Šturm, která má za sebou už jeden výlet od opery k muzikálu (režírovala muzikál v plzeňském divadle), říká, že Babička bude muzikálem pro celou rodinu.
"Není to představení plné laserů a akrobacie, spíš se přizpůsobuje tempu té doby. Mělo by to být takové laskavé spočinutí - příjemný večer pro celou rodinu. Určitě každý uvítá laskavost, poklid, idylickou oázu klidu, kterou Babička nabízí," říká režisérka.
Premiéře Babičky, která bude v Divadle Jiřího Grossmana 10. října, předcházelo natočení kompaktního disku, kde ovšem uslyší posluchač i ty, kteří na jevišti nevystoupí. "Natočili jsme ho s naším úplně prvním obsazením. Jsme rádi, že si s námi paní Simonová nebo Jana Paulová zazpívaly, i když v muzikálu nakonec nevystoupí," vysvětluje Pachman, který také uspořádal v létě předpremiéru muzikálu, a to přímo "na místě činu" - před ratibořickým zámkem.
Konečné obsazení muzikálové Babičky vzniklo teprve nedávno, a tak se Miluše Voborníková, která alternuje roli kněžny s Heidy Janků, svou roli teprve učí. Jinak se diváci mohou těšit na Hanu Talpovou v roli Babičky, Černého vojáka si zahraje Vlastimil Harapes v alternaci s Richardem Pachmanem, v roli Viktorky se představí Dita Hořínková a Ilona Vozničková, Barunku si zahraje jedenáctiletá Eliška Tomanová. Největší naděje vkládá Pachman do představitelek Viktorky.
"Mám pocit, že právě pro ně by mohl být muzikál startovacím můstkem. Jsou sice úplně neznámé, ale kdykoliv jsme spolu vystupovali, měly velký úspěch," dodává Pachman.
Muzikál Babička, ke kterému vytvořila kostýmy Martina Kadlecová, výpravu dělal Ricardo Hoineff, budou moci diváci zhlédnout pouze několikrát v měsíci, po premiéře to bude 18., 25. a 26. října.
Byla to naše povinná četba, říkají umělci
Kdy poprvé četli Babičku Boženy Němcové ti, kteří se pustili do muzikálu na motivy této knihy?
Richard Pachman: Já si to pamatuji velmi dobře, protože mám v Babičce věnování. Dostal jsem ji od paní, které by se dnes asi řeklo chůva. Jelikož moji rodiče šli brzy do práce a já jsem nesnášel jesle i mateřskou školku, hlídala mě tato paní, která bydlela u nás v ulici. Ona se stala mojí babičkou, s níž jsem prožil celé dětství, a byla to ona, na koho jsem myslel, když jsem komponoval. Knihu jsem dostal v roce 1971, když mi bylo pět let. Nevím, jestli jsem už tehdy uměl číst, ale jisté je, že Babička byla jednou z prvních knih, které jsem přečetl, když jsem se to naučil. Je to podle mě kniha, v které pokaždé najdete něco nového - jako dítě a potom jako dospělý. Při práci na muzikálu jsem ji přečetl asi třikrát a Babička je skutečně jedna z mých nejoblíbenějších knih.
Karla Štaubertová-Šturm: Babičku jsme četli asi všichni jako povinnou četbu - a proto jsme ji číst nechtěli. Jsem ale ráda, že jsem se k ní dneska po letech znova dostala. Myslím, že ji člověk v každé své životní etapě vnímá jinak. Něco zanechá v dítěti, něco jiného v dospělém člověka, něco jiného u člověka starého. Je to kniha pro celou rodinu, stejně jako náš muzikál.
Miluše Voborníková: Já sem ten příklad člověka, který se chová k těm našim klasikům až macešsky. Trochu jsem se zastyděla, když mi pan Pachman zavolal a já si uvědomila, že jsem ji četla opravdu naposledy ve škole. Když se člověk zamyslí, tak ten příběh Viktorky je opravdu krásný až jímavý a mohlo by to i dnešní mladé lidi rozhýbat citově. Já ji četla jako povinnou četbu a upřímně - četlo se to ztuha a možná jsem ten výtah pak od někoho i opsala, ale děti se tak chovají myslím všechny.
