Žádný Žid nemůže být pro státní kasu horší než Kalousek, řekl Babák

  • 336
Svérázně se do pře o nového ministra financí Jana Fischera zapojil ekonomický expert Věcí veřejných, poslanec Michal Babák. V narážce na ministrův původ - třebaže to hned zlehčoval - prohlásil, že žádný Žid nemůže být pro státní kasu horší než Miroslav Kalousek. Později Babák svá slova zlehčoval s tím, že má sám židovské kořeny.

Když šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik v televizních Otázkách Václava Moravce hovořil o novém ministrovi financí Janu Fischerovi "spíše jako o kouli na noze než balónu, který by táhl vládu nahoru", byl to do té doby nejvýraznější výrok diskuse.

Až nečekaně brzy ho však přebila snaha o bonmot v podání poslance Věcí veřejných Michala Babáka. Napřed prohlásil, že aby vláda získala důvěru poslanců VV, musel by Fischer pořádně vysvětlit, kde vzal peníze na úhradu dluhu z prezidentské kampaně. Což ministr už dělat nehodlá, považuje to za vysvětlené.

"Nehledejte v tom žádné rasistické narážky, ale žádný Žid nemůže být pro státní kasu horší než pan Kalousek," řekl Babák v přímém přenosu. Poněkud zaskočený moderátor reagoval větou, že bude nejlepší ponechat na divácích veřejnoprávní stanice, co v Babákově výroku budou či nebudou hledat.

Ať už Babák zlehčoval svůj výrok jakkoliv, pronesl ho. Formálně vzato jako poslanec parlamentu použil rasový stereotyp, tedy konstrukci známou spíše z projevů antisemitismu než z poslanecké Sněmovny.

"Slovo Žid není urážka"

Po konci pořadu Babák svá slova zlehčoval s tím, že má sám židovské kořeny. "Na svém výroku trvám a nevidím na něm nic rasistického. Slovo Žid není urážka, já sám mám židovské kořeny," uvedl poslanec v tiskovém prohlášení.

Michal Babák

"Pokud si přestaneme dělat srandu, třeba i ze sebe, tak je mně z toho smutno."

Podle něj by se nad sebou měli zamyslet spíš ti, kteří toto slovo automaticky za urážku považují. "Já jsem pouze vyzvedl obecně známou vlastnost a totiž umění velmi dobře zacházet s penězi, která je Židům historicky vlastní, což koneckonců známe i z anekdot - stejně tak jsem mohl říct Polák nebo jezevčík," argumentuje Babák. 

V případě Jana Fischera to není poprvé, kdy někdo z politiků akcentoval jeho původ. Svého času to uspíšilo konec politické kariéry předsedy ODS Mirka Topolánka, když o Fischerovi prohlásil, že "je Žid a uhne".

Byť to Topolánek spojil s charakterem a nikoliv původem Jana Fischera (objevil se i výklad, že podle Topolánka Fischer "uhne navzdory tomu, že je Žid"), vedl k výměně na postu předsedy ODS, kde Topolánka vystřídal Petr Nečas.

Prozatím to na důvěru vládě nevypadá

Podle dosavadních výroků představitelů politických stran Rusnokova vláda důvěru zřejmě nezíská. Proti jsou jak obě hlavní strany bývalé koalice ODS a TOP 09, tak i Věci veřejné (žádají vysvětlení Fischerova financování, ten už nic vysvětlovat nechce), komunisté a minimálně část sociální demokracie - její protizemanovské křídlo zastupované například Bohuslavem Sobotkou či Lubomírem Zaorálkem.

Změna zákona o volbě prezidenta

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v Otázkách řekl, že bude třeba změnit zákon o přímé volbě prezidenta. "Málokoho napadlo, že kandidáti přenesou své dluhy takto daleko za volby a že je budou financovat a řešit až ex post," řekl v narážce na Jana Fischera. Ten uhradil dluhy až po termínu, současný zákon ale neukládá sankci.

Bohuslav Sobotka přitom vyjmenoval tři kritéria, podle nichž se budou poslanci ČSSD rozhodovat. "Je to prospěch České republiky jako takové, princip udržení parlamentní demokracie a do budoucna krátkodobě i dlouhodobě umožnění prosazování programu sociálnědemokratické politiky," řekl.

Na opakované otázky, zda je pro něj osoba Jana Fischera zásadní překážkou pro to, aby dal Rusnokově vládě důvěru, Sobotka opakovaně odmítl odpovědět.

Pro sociální demokraty může v rozhodování také hrát obava z opakování scénáře z let 2009-2010, kdy se podporou úřednické vládě Jana Fischera připravili o punc opoziční strany, což mohlo přispět k nevýraznému a neužitečnému volebnímu vítězství ve sněmovních volbách. A na druhé misce vah samozřejmě vztahy s prezidentem Milošem Zemanem a "jeho" SPOZ, tedy rostoucím konkurentem na levici.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video